Stolník

Stolník byl historický dvorský úřad. Stolník obsluhoval panovníka u stolu, mohl mít i dohled nad kuchyní a zásobováním kuchyně.

V Česku

Nejvyšší stolník nebo také nejvyšší truksas, zpočátku jen stolník (německy Truchsess, latinsky dapifer) patřil k dvorským úřadům (dignitates), které původně zabezpečovaly hospodářství a chod domácnosti i dvora panovníka. Dalšími dvorskými úřady byl komorník, správce knížecích stájí - maršálek, číšník a mečník. +more V českém knížectví se stolník připomíná od poloviny 12. století (1146-1148) za vlády Vladislava II. Původně šlo o dozor nad dvorskou kuchyní, zásobami potravin a o přímou (čestnou) obsluhu knížete (krále) u stolu, později šlo o čestnou hodnost dvorského ceremoniálu. Zajícové z Hazmburka získali dědičný úřad stolníka v roce 1326 od Jana Lucemburského a drželi ho až do vymření rodu v roce 1663. Od roku 1723 byl přiznán Colloredům, posléze knížatům Colloredo-Mannsfeld. Po Bílé hoře byly obvykle úřady královského českého dvora vykonávány už jen při korunovacích.

Nejvyššímu stolníkovi byl podřízen podstolník (také zvaný podstolí) neboli podtruchsas (subdapifer). Rovněž na královnině dvoře figuroval stolník a podstolník.

V Rusku

V Rusku stolník byl ve 13. až 17. +more století dvorský úřad, který se vyvinul v šlechtický titul. Původně stolníci obsluhovali knížata a cary u stolu, případně je dorpovázeli na cestách. Postupně se úřad stolníka posunul na šlechtickou hodnost, v 17. století pátou dle významu, když stolníci následovali po bojarech (nejvyšší), okolničích, dumných šlechticích a dumných ďjacích. Nižšími šlechtickými hodnostmi než stolníci byli strjapčije, šlechtici (дворяне), žilci a děti bojarské. Stolníky byli jmenováni jak potomci výše postavené šlechty, tak byli povyšováni z nižších stupńů, zvláště ze šlechticů (дворян).

Během 17. století počet stolníků prudce vzrostl, z 88 k roku 1613, na 217 k roku 1626, 348 k roku 1643/44 a 2724 k roku 1687.

V 19. století v Rakousku a Rakousko-Uhersku

Stolník, též c. k. +more (respektive c. a k. ) stolník (něm. Truchsess) je označení čestného dvorského úřadu v habsburské monarchii a Rakousku (Rakousko-Uhersku).

Stolníci tvořili původně spolu s kraječi (Vorschneider) a číšníky (Mundschenke) takzvaný vnější dvůr (äußere Hofstaat). V 19. +more století ale nebyli kraječi již jmenováni, protože k porcování masa nedocházelo v jídelně, ale v kuchyni, a také hodnost číšníků se v této době už neudělovala.

Pokud byl uchazeč o hodnost truchsase úředníkem, musel mít nejméně hodnost císařského (královského) rady nebo dvorního (ministerského) sekretáře. Pokud vykonával jiné povolání (tedy stál mimo státní službu), musel mít odpovídající sociální postavení. +more Za udělení titulu se platila kamerální taxa 157 zlatých, 50 krejcarů a expediční taxa 31 zlatých dukátů, které přebíral úřad nejvyššího hofmistra. Tyto poplatky musely být uhrazeny ještě před složením stolnické přísahy. U dvora náleželo stolníkům místo za c. (a) k. komořími.

Šlo o jediný dvorský úřad podunajské monarchie, který nevyžadoval původ od urozených předků a jejž mohl získat i nově nobilitovaný jedinec.

Odkazy

Reference

Literatura

Žolger, Ivan Ritter von, Der Hofstaat des Hauses Österreich, Wiener staatswissenschaftliche Studien 14, Wien-Leipzig 1917. * Županič, Jan, Nová šlechta Rakouského císařství, Praha: Agentura Pankrác, 2006, .

Související články

Nejvyšší číšník

Kategorie:Habsburská monarchie Kategorie:Zaniklé úřady