Cesko.wiki Stonožkovci
Author
Albert FloresStonožkovci jsou jednou ze skupin členovců, tedy bezobratlých živočichů, která sdružuje přibližně 13 000 druhů. Tato skupina je charakteristická mnohorannou stavbou těla, které je tvořeno segmenty, z nichž každý nese jednu nebo více párů noh. Stonožky mají typicky 15 až 191 párů noh, které používají k pohybu a zachytávání potravy. Tělo stonožky je pokryto ochranným krunýřem, pod kterým se nachází měkká tkáň. Stonožkovci se dělí do třech hlavních podtříd: stonožky pravé, štíhlovky a stonožky jedovaté. Stonožkovci jsou významnou součástí ekosystémů a mají různé významné funkce, jako jsou rozklad organického materiálu, regulace počtu škůdců či potravou pro jiné živočichy.
Stonožkovci (Myriapoda) jsou jeden z podkmenů členovců. Mají dlouhé, převážně stejnoměrně článkované tělo, jsou kryti krunýřem. Vidí složenýma očima a dýchají vzdušnicemi. Dělí se na dvě hlavní skupiny, stonožky a mnohonožky.
_1.jpg)
Podskupiny
Stonožky (Chilopoda) mají zploštělé tělo, každý článek nese obvykle jeden pár končetin. Samečci mají vlečné nohy. +more První pár končetin se přeměnil na čelistní nožky (maxillipedy) s jedovou žlázou. Pohybují se rychle. Žijí ve vlhkém prostředí. Aktivní jsou převážně v noci. Jsou dravé, živí se hlísticemi,chvostoskoky, mšicemi, pavoukovci, žížalami, larvami a dospělci hmyzu a také jinými stonožkami. Př. : stonožka škvorová, strašník dalmatský, zemivka žlutavá.
Mnohonožky (Diplopoda) mají válcovité tělo, na bocích někdy s pachovými žlázami k odstrašení nepřítele. Pohybují se pomalým vlnivým způsobem. +more Na každém článku jsou obvykle dvě končetiny, protože v průběhu vývoje srostly dva články v jeden. V sebeobraně se mohou svinout v kuličku. Jsou významnými saprofágy. Živí se tlejícími rostlinami, řasami, některé i živými rostlinnými pletivy (jsou býložravé), některé jsou dravé, živí se např. bakteriemi a drobnými členovci. Př. : svinule vroubená, svinule lesní, chlupule podkorní, mnohonožka zemní, mnohonožka lesní.
Soubor:Myriapoda phylogeny.svg|Fylogeneze Soubor:Pill millipede.jpg|Svinule vroubená svinutá v kuličku
Rekordní rozměry
Největší známý exemplář těchto živočichů, zachovaný jako série fosilních stop prvohorního rodu Arthropleura, patřil asi 2,63 metru dlouhému jedinci o hmotnosti kolem 50 kilogramů.
Odkazy
Reference
Literatura
SCHLAGHAMERSKÝ, Jiří. Úvod do půdní biologie. +more Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie, 2013. 60 s. Dostupné také z: https://web. archive. org/web/20181020052949/http://www. ekologiauk. sk/wp-content/uploads/2018/05/SkriptumPedobiologie_1-1. pdf.