Řasy

Technology

12 hours ago

Author

Řasy jsou jednobuněčné nebo mnohobuněčné organismy, které mohou být nalezeny ve sladkých nebo slaných vodách, na povrchu tůní nebo na suchých površích. Článek se zabývá základními informacemi o řasách, včetně jejich biologie, výskytu a ekologické funkce, jak slouží jako potrava a jak mohou být využity v průmyslu a výzkumu. Dále také popisuje různé druhy řas a jejich charakteristiky. Nakonec je zde i informace o významu řas v životním prostředí a jejich potenciálním využití v oblasti biotechnologií.

Chaluha Durvillaea antarctica na Novém Zélandu zelená řasa šroubatka (Spirogyra ssp.) Červená řasa rodu Mastocarpus stellatus

Řasy jsou jednoduché fotosyntetizující organismy, tradičně řazené mezi nižší rostliny. Ve skutečnosti jsou řasy seskupením nepříbuzných skupin organismů a jen některé z nich jsou blízké rostlinám. +more Mezi řasami najdeme jednobuněčné i mnohobuněčné formy, tělo mnohobuněčných řas je tvořeno stélkou. Nejsou schopné přežít v suchém prostředí, žijí proto ve sladké nebo slané vodě, suchozemské formy jsou malé, nenápadné a nejvíce se vyskytují ve vlhkých tropických oblastech. Některé řasy vyřešily problém vysychání symbiózou s houbou a tvoří součást lišejníků.

Řasy jsou definovány jako autotrofní fotosyntetizující organismy vyjma vyšších rostlin. Nelze je rozhodně chápat jako taxonomickou skupinu, jde o uskupení organismů napříč stromem života a jediným smyslem, proč tuto skupinu respektovat, je jejich ekologie. +more Všechny řasy, i přes vzájemnou nepříbuznost, zaujímají podobné ekologické niky, a proto o nich lze hovořit jako o ekologické (nikoli systematické) skupině.

Mezi řasy se tradičně řadily i fotosyntetizující bakterie - sinice. Ačkoli podle dnešních poznatků patří do úplně jiné domény než ostatní řasy, přesto jsou často za řasy považovány i nadále a články o sinicích jsou dosud součástí fykologických periodik.

Chloroplasty vznikly primární endosymbiózou se sinicí nebo až sekundárně symbiózou s jinou řasou. Některé jednobuněčné řasy jsou mixotrofní nebo sekundárně chloroplasty dokonce úplně ztratily. +more Řasy jsou součástí vodních ekosystémů, ruduchy a chaluhy poskytují potravu i úkryt, mikroskopické řasy tvoří fytoplankton. Věda, která studuje řasy, se nazývá algologie či fykologie.

Vodní řasy lze v závislosti na druhu využít jak jako potravinu, tak palivo či surovinu na výrobu vodíku, metanu a biopaliva.

Vývoj pohledu na klasifikaci řas

Ještě ve 20. století byly řasy klasifikovány jako podtřída nižší rostliny v rámci rostlinné říše. +more Dnes víme nejen to, že řasy netvoří jednotnou skupinu, ale i to, že většina z nich není vůbec příbuzná rostlinám. Dříve se však systém organismů vytvářel striktně pouze morfologických znaků, což vedlo právě k zavedení řas jako celku a jejich členění na zelené, hnědé a červené podle převažujících barviv.

Červené řasy neboli ruduchy tvoří v současné době monofylum na bázi Archaeplastida.

Zelené řasy (nepočítáme-li mezi ně tedy eugleny) se také nacházejí v úzkém příbuzenstvu suchozemských rostlin, ale jedná se o nepřirozenou skupinu, jelikož právě vyšší rostliny se odvětvují uprostřed jejich vývojového stromu.

Takzvané hnědé řasy tvoří také nepřirozenou skupinu, ale s rostlinami již mají pramálo společného. Jejich plastid je ruduchálního původu a právě podle tohoto znaku je na konci 20. +more století vyčlenil oxfordský odborník Thomas Cavalier-Smith do vlastní říše Chromista. Tento systém přebírá až do současnosti většina středoškolských učebnic. Později se však ukázalo, že tato říše není přirozená a hnědé řasy jsou dnes součástí hned tří říší. Většina se spolu se skupinou Rhizaria stala součástí taxonu Sar. Skrytěnky a Haptophyta získaly své vlastní říše.

Sinice, dříve řazené také mezi nižší rostliny, jsou ve skutečnosti prokaryota, která dala vzniknout plastidům v řasových a rostlinných buňkách. Bývaly označovány jako modré, modrozelené či sinné řasy, což odráží jejich český i latinský název.

Příbuzenské vztahy mezi jednotlivými typy řas

Řasy jsou dle aktuálních poznatků o evoluci roztříštěny mezi několik velkých říší. Tabulka ukazuje zařazení řasových skupin do současné systematiky v souvislosti s endosymbiotickou teorií. +more Tabulka uvádí pouze zástupce označované za řasy, ostatní organismy patřící do uvedených superskupin (živočichové, vyšší rostliny, houby a tzv. prvoci) vypouští.

Bližší informace o vzniku fotosyntetických organel u eukaryot také v článku Endosymbiotická teorie.

Doména	Superskupina	Bližší zařazení	Skupiny řas	Vznik plastidu
Bacteria	Bacteria	Bacteria	sinice
-	Eukaryota	Archaeplastida	Rhodophyta	ruduchy
Glaukophyta	Eukaryota	Archaeplastida	glaukofyty
Viridiplantae	Eukaryota	Archaeplastida	chlorofyty
Viridiplantae	Eukaryota	Archaeplastida	"charofyty" (streptofyty bez vyšších rostlin)
Discoba	Eukaryota	Discoba	krásnoočka	sekundární endosymbióza s chlorofyty
Sar	Eukaryota	Rhizaria	chlorarachniofyty	sekundární endosymbióza s chlorofyty
Sar	Eukaryota	Stramenopiles	rozsivky, zlativky, chaluhy, různobrvky, chloromonády, eustigmatofyty	sekundární endosymbióza s ruduchami
Sar	Eukaryota	Alveolata	obrněnky	sekundární endosymbióza s ruduchami
Cryptista	Eukaryota	Cryptista	skrytěnky	sekundární endosymbióza s ruduchami
Haptista	Eukaryota	Haptista	haptofyty	sekundární endosymbióza s ruduchami