Strahovská knihovna

Historie knihovny

Knihovna byla v klášteře již od jeho vzniku v roce 1143. Nelze však říci, že by se knihovna vyvíjela kontinuálně, protože klášter v průběhu historie postihla řada pohrom, které se nevyhnuly ani knihám. +more Nejstarší knihou v knihovně je Strahovský evangeliář, který vznikl zhruba roku 860 v Tours (v l. 2011-2012 byla pořízena jeho faksimile).

V době opata Lohelia byl pro knihovnu vybudován samostatný trakt, v jehož prostorách je dnes klášterní refektář a kuchyně. V době opata Hirnhaima byly v letech 1670-1674 vybudovány nové knihovní prostory (dnešní Teologický sál). +more Teologický sál byl později rozšířen a vyzdoben freskami strahovského premonstráta Siarda Noseckého. V letech 1783-1785 byl z popudu opata Mayera postaven Filosofický sál, vybavený mobiliářem knihovny zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma.

Po roce 1950 byla knihovna včleněna do Památníku národního písemnictví. Po roce 1989 se knihovna spolu s klášterem vrátila do rukou premonstrátů. +more V rámci knihovny dnes funguje také čítárna s novou teologickou a encyklopedickou literaturou, fond knihovny je stále rozšiřován (např. z odkazů). Knihovna také vydává různé publikace. Na fungování knihovny se přímo podílejí někteří členové strahovské premonstrátské komunity.

Popis

Knihovnu tvoří dva sály, Teologický a větší Filosofický, propojené spojovací chodbou.

Teologický sál

Teologický sál Nejstarší část dnešní knihovny, tak zvaný Teologický sál, vznikl v letech 1671-1674 podle návrhu a pod vedením G. +more D. Orsiho. Nástropní fresky od strahovského řeholníka Siarda Noseckého jsou z let 1721-1727. V sále je uložena hlavně teologická literatura, většinu severní stěny pokrývají různá vydání Bible.

Kabinet kuriozit a spojovací chodba

Obě spojovací chodby slouží také jako knihovny, na západním konci severní spojovací chodby je tak zvaný kabinet kuriozit, předchůdce pozdějších muzeí. V zasklených skříních jsou zde umístěny pozoruhodné přírodniny (lastury, vycpaná zvířata apod. +more).

Filosofický sál

Filosofický sál Hlavní klenutý sál historické knihovny, nazvaný Filosofický, o rozměrech asi 10 x 32 m sahá přes dvě patra budovy a má zhruba v polovině výšky ochoz. +more Vznikl úpravou původní sýpky v letech 1783-1785 s novým průčelím od I. J. Palliardiho a sochami Ignáce Františka Platzera. Roku 1792 byl upraven tak, aby se sem mohl přestěhovat mobiliář knihovny zrušeného kláštera v Louce u Znojma, která byla slavnostně otevřena roku 1778. Nástropní fresku znázorňující duchovní vývoj lidstva namaloval roku 1794 František Antonín Maulbertsch a jeho žák Martin Michl. Velmi podobnou fresku namaloval Maulbertsch již v Loucké knihovně. Původní mobiliář loucké knihovny vyrobil truhlář Jan Lahofer pocházející z Tasovic, jenž skříně s pomocníky rovněž rozložil a v nově postaveném strahovském sále opět složil.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 2005 na opravu památky čerpáno 2 000 000 Kč.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Strahovský klášter * Křesťanská sakrální architektura

Externí odkazy

[url=http://www. strahovskyklaster. +morecz/strahovska-knihovna-archiv-a-dalsi-sbirky/strahovska-knihovna/strucny-prehled-dejin-klasterni-knihovny]Přehled dějin knihovny[/url] * [url=http://www. strahovskyklaster. cz/strahovska-knihovna-archiv-a-dalsi-sbirky/strahovska-knihovna/pristup-ke-katalogu-a-fondum-knihovny]Katalog knihovny[/url] *[url=http://fabian. sub. uni-goettingen. de/fabian. Strahover_Bibliothek(Prag)]Přehled historie Strahovské knihovny a bibliografie na portálu Handbuch der historischen Buchbestände in Deutschland, Österreich und Europa[/url].

Kategorie:Knihovny v Praze Kategorie:Římskokatolická církev Kategorie:Hradčany (Praha 1) Knihovna Strahov