Strofika

Strofika je literárněvědný termín označující způsob uspořádání a rozdělení veršů v básni či písni. Strofika je jedním z důležitých prvků, které vytvářejí rytmickou strukturu veršovaného textu a přispívají k jeho hudebnosti a básnickému tvaru. V české literatuře se strofika vyvinula a změnila v průběhu dějin, a to jak v rámci jednotlivých literárních období, tak i u jednotlivých básníků. Strofické schéma může být opakováním různých uspořádání veršů, délek a rýmových schémat. Strofika se také liší podle toho, zda je symetrická nebo asymetrická, a tím do značné míry ovlivňuje dojem básně a její výrazovou přesnost. Strofika se využívá v různých druzích literární tvorby, jako jsou básně, písně, sbírky, sonety apod. Je důležité si všímat strofického uspořádání při čtení či analýze literárních textů, protože prostřednictvím strofiky si básník vytváří určité zvukové schéma a rytmickou strukturu, které mají na čtenáře či posluchače silný emocionální a estetický vliv.