Studna (30 případů majora Zemana)
Author
Albert FloresStudna je dvacátá šestá epizoda československého seriálu 30 případů majora Zemana. Její děj se odehrává v roce 1969.
Obsazení
major Jan Zeman, příslušník OO VB/náčelník pražské kriminálky: Vladimír Brabec * podplukovník Žitný, vyšší funkcionář kontrarozvědky: František Němec * kapitán Stejskal, náčelník pražské kriminálky: Ladislav Mrkvička * MUDr. Veselý, úřední lékař: Vladimír Ráž * Maštalíř, pomocník VB: Miroslav Zounar * psychiatr: Karel Houska * Dr. +more Brůna, syn: Josef Kubíček * otec Brůna: Jaromír Crha * matka Brůnová: Valerie Kaplanová * Koštýř: Petr Skála * Koštýřová: Libuše Geprtová * holič Seydl: Robert Vrchota * strýc Hurych: Oldřich Velen * hospodská Doupětová: Míla Myslíková * Hádek: Vladimír Bičík * řidič autobusu: zasloužilý umělec Čestmír Řanda * žižkovská bába: Darja Hajská * a další.
Autoři
Ideový námět: plk. Jan Kovář * Námět, povídka a scénář: Jiří Procházka * Odborná spolupráce: pplk. +more Adolf Gruber, pplk. PhDr. Vlastislav Kroupa, pplk. František Kruml, Jiří Čermák * Dramaturgie: Jiří Procházka, mjr. Leoš Jirsák * Hudba: Zdeněk Liška * Nahrál: Filmový symfonický orchestr nositel vyzn. „Za zásluhy o výstavbu“ * Dirigent: František Belfín * Výtvarník dekorací: akademický architekt Karel Černý * Asistent architekta: Michal Krška * Výprava: Karel Kočí * Výtvarník kostýmů: Lída Novotná * Kostýmy: Eliška Vitvarová * Umělecký maskér: Jaroslav Čermák * Skript: Alena Mikeťuková * Zástupci vedoucího výroby: Olga Mimrová, Petr Čepek, Jiří Radil * II. kameraman: Jan Kváča * II. režisér: Jiří Mikeťuk * Střih: ing. Josef Valušiak * Zvuk: Jiří Kejř * Výroba: Josef Císař * Kamera: zasloužilý umělec Václav Hanuš, Josef Hanuš * Režie: národní umělec Jiří Sequens.
Vyrobila Československá televize Praha, Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti ve Filmovém studiu Barrandov. Zpracovaly Filmové laboratoře Barrandov 1978.
Děj
Děj se odehrává v roce 1969. Jan Zeman po událostech pražského jara již nepracuje jako náčelník pražské kriminálky, nýbrž slouží na žižkovském obvodním oddělení Veřejné bezpečnosti. +more Podplukovník Žitný jej zde jednoho dne navštíví a požádá jej o přešetření již uzavřené hájnické vraždy. Po objasnění případu šíleného Brůny, který zavraždil sekerou svou manželku a svého syna donutil podřezat se na zápěstí a krku a skočit do studny, se Jan Zeman vrací na své původní místo náčelníka pražské kriminálky.
Rozdíly oproti skutečnému případu
Epizoda Studna je inspirována skutečným případem, ke kterému došlo v roce 1968 ve středočeských Vonoklasech. V roce 2022 byl objeven vyšetřovací spis v dosud neuspořádaném Státním oblastním archivu v Praze, ve kterém se dochovaly celkem tři různé výpovědi Ing. +more Stanislava Jelínka. Obecně se má za to, že jde o zřejmě skutečnosti nejvěrnější díl z celého seriálu. Přesto se v několika bodech od reálného případu liší: * Skutečným důvodem kolapsu pachatele, který vyústil v pokus o rozšířenou sebevraždu, nebyly majetkové spory. Stanislav Jelínek (†57), předobraz starého Brůny, se měl účastnit soudu pro ublížení na zdraví, kterého se dopustil o několik měsíců dříve, kdy v šarvátce pobodal své dva sousedy nožem. Výsledku přelíčení se velmi obával a jeho duševní stav se až do osudné události prudce zhoršoval. * Stromy nebyly úplně pokáceny, byla z nich pouze ořezána kůra. * Vražedným nástrojem nebyla sekera, ale nikdy neurčený předmět, který mohl při požáru v prvním patře shořet. * Ing. Stanislav Jelínek (v seriálu Brůna mladší) byl po obrně částečně ochrnutý a k chůzi používal hůl. Vylezení ze studny bylo pro něho tedy extrémně fyzicky náročné. * Reálná studna měla napevno připevněné vědro, ze kterého se voda přelévala do přinesených nádob. Podobně jako v seriálu tyto nádoby posloužily k usvědčení Ing. Jelínka ze lži. * Kvůli usvědčení ze lži změnil Ing. Jelínek svou výpověď dvakrát. * Vyšetřování případu ve skutečnosti nebylo tak problematické a nebyl původně uzavřen s nesprávným závěrem (v seriálu kapitánem Stejskalem). Vyšetřovatelé měli od počátku pochybnosti o verzi Ing. Jelínka, který se snažil svalit otcův čin na své sousedy. * Syn do studny skočil dobrovolně. Nesvrhl ho tam otec. * Studna byla pouze 80 cm široká a neumožňovala tak smrtelný zápas, jak ho zobrazili filmaři (a s čím se spokojili kriminalisté). * Když Ing. Jelínka našli, byl mokrý jen od pasu dolů, podle příbuzného ve studni nemohl být. * V roce 2014 Jiří Strauss v pořadu Českého rozhlasu tvrdil, že se případ nemohl odehrát tak, jak ho Stanislav Jelínek ml. (v seriálu Brůna ml. ) popsal. Vrahem mohl být on sám a StB ho kryla, protože pracoval na tajném armádním výzkumu. * Podle nově objevených dokumentů z roku 2022 v případu StB neměla žádnou roli a hlavními příčinami byly duševní onemocnění v rodině. Jelínek starší byl kvůli tehdy neléčitelné duševní poruše ve 30. letech propuštěn z armády. U Jelínka mladšího šlo o člověka s patologickou psychikou (s původem ve výchově rodičů ke ctižádostivosti). * Tajemné černé vozidlo, které se na místě objevilo den předem, nepatřilo podle nově objevených spisů StB, ale šlo o taxík, který přivezl Jelínkovy z delší schůzky s advokátem poté, co zmeškali autobus.
Vznik a propaganda
Zřejmě právě proto, že tento díl je nejméně politický ze tří krizových dílů (Klauni - 1967, Štvanice - 1968, Studna - 1969), vyhnuly se Studně zásadní zásahy ze strany vedení ČST a ÚV KSČ. V červnu 1976 plukovník Kovář z titulu náčelníka tiskového odboru ministerstva vnitra předložil, spolu s díly z let 1967 a 1968, Studnu ke schválení ministru vnitra ČSSR Jaromíru Obzinovi, který na nich zřejmě neshledal nic závadného. +more V lednu 1977 jej Jiří Procházka mohl předat šéfredaktorovi ÚRABB. Šéfredaktor ÚRABB vědom si politické citlivosti tématu, neboť už to nebyla historie, ale současnost, předložil scénáře k vyjádření řediteli Československé televize. Podle jeho připomínek byl Jiří Procházka posléze donucen upravit scénář Studny. Tvůrcům bylo například doporučeno, aby z jedné scény vystřihli: „V dubnu, ještě tam budou. “ a nahradili ji větou „Duben, ještě tam budem. “ Protože se do poslední chvíle nevědělo, jak o třech krizových dílech bude rozhodnuto, měla dramaturgie v záloze ještě tři jiné scénáře: Hřbitovní kvítí, Akce Dürrer a Úzkost. V srpnu 1977 šéfredaktor ÚRABB formálně scénáře schválil a teprve pak Klauny, Štvanici a Studnu dostala produkce seriálu. 26. díl měl premiéru 27. ledna 1980.
Ani Studně se však nevyhnuly drobné propagandistické vložky: Nepřátelé režimu křivě obviňují příslušníky Státní bezpečnosti z vraždy údajného řidiče Jana Masaryka. Téměř na konci se objevuje odkaz na nastupující normalizaci, když major Zeman říká pomocníku VB Maštalířovi: „Jo kamaráde. +more Dá nám to asi ještě dost práce než uklidíme ten… Ten svinčík po těch loňských nesmyslech a zmatcích. No ale snad to dokážeme, ne. “ V závěrečné sekvenci se Stejskal Zemana ptá, jestli už ví, „Že zasedá ÚV. Dubček padl. “ a major Zeman jej na oplátku posílá na „kádrovku. Chtěj s tebou mluvit. “ Takže normalizace je už v plném proudu.
Popularita
Přes nutné politické sekvence, kterým se jako součást seriálu vzniklého na objednávku a pod dohledem ministerstva vnitra ani hororová Studna nemohla vyhnout, se Studna dočkala obrovské divácké popularity - cyklus měl vysokou sledovanost i vysoký index hodnocení. O jeho velké popularitě nejen v době předlistopadové svědčí i to, že skupina +moreA. R. '>J. A. R. věnovala tomuto dílu stejnojmennou písničku s originálním klipem, v němž jsou nejznámější sekvence tohoto dílu vtipně zanimované. Vedle Studny byly nejsledovanějšími díly Prokleté dědictví, Kvadratura ženy, Romance o nenápadné paní, Poselství z neznámé země a Mimikry, naopak s nejmenším úspěchem se setkaly díly Třetí housle a Štvanice.
Divácký úspěch seriálu byl skutečně ohromný, o jeho uvedení měly zájem i televize všech socialistických zemí, a dále televize portugalská, švédská, britská, nizozemská, NSR. Zvlášť vysokého ocenění se tvůrcům cyklu dostalo při oficiální návštěvě Jurije Andropova v Praze koncem srpna 1976. +more Seriál byl s velkým úspěchem vysílán i v NDR, kde dosáhl ještě většího úspěchu a popularity než u nás. Major Zeman se stal rázem hrdinou pro miliony lidí v NDR, o čemž svědčí nejen divácký a kritický ohlas, ale i Zlaté vavříny, nejvyšší televizní umělecká cena, kterou tvůrci tohoto cyklu za své dílo v NDR dostali.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. totalita. +morecz/ip/tp_zeman. php]Seriál 30 případů majora Zemana na totalita. cz[/url] * [url=http://www. majorzeman. eu/]Stránky Oficiálního fanklubu majora Zemana[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/dvojka/historiezlocinu/]Případy majora Zemana na webu Historie českého zločinu[/url].