Stylistický prostředek
Author
Albert FloresStylistický prostředek (též stylistická, básnická nebo řečnická figura) je jazykový prostředek odchylující se od norem běžného sdělovacího jazyka.
Stylistické prostředky byly vyvinuty a systematizovány v antickém Řecku. Účelem bylo vytvořit vytříbený jazyk, kterým by se u posluchače vyvolal určitý účinek (poučit, pobavit, citově pohnout). +more Stylistické prostředky se uplatnily především v básnictví a v rétorice (v politické řeči, ve slavnostním projevu a projevu před soudem). Od středověku se jich užívalo také v kazatelství.
Syntaktické
Užívání a vypouštění spojovacích výrazů.
Asyndeton : Vynechání spojek (např. : „a“ ve výčtu). +more : Funkce: zdůraznění samostatnosti jednotlivých složek, navození situačního napětí, prudkého dějového spádu.
Polysyndeton : Nadbytek spojek, nejčastěji slučovací „a“ a „i“. : Funkce: zdůraznění, stupňování, někdy spojeno s gradací
Parenteze : Vsuvka, gramaticky samostatné vložení myšlenky, oddělené obyčejně pomlčkami. : Syntakticky se jedná o větu hlavní, ale významově o větu vedlejší, která přináší doplňkovou informaci.
Slovosledné
Odchylky od pravidelného slovosledu.
Zeugma : Případ, kdy sloveso má několik předmětů, ale syntakticky se váže jen k jednomu.
Elipsa : Vynechání větných členů, jež jsou zřejmé z kontextu. Běžné v hovorové řeči („je šest“). +more : Příklad: Tělo jeho - skála na skále ležící (Erben).
Anakolut : Vyšinutí z větné vazby, změna započaté konstrukce.
Inverze : Změna gramaticky obvyklého, stylisticky bezpříznakového pořádku slov. : Funkce: zdůraznění některé složky výpovědi, rytmická organizace, emocionální podbarvení.
Anastrofa : Inverze dvouslovného či dvoučlenného typu. : Příklad: krátký je život náš
Řečnické
Rozpor mezi gramatickým a aktuálním obsahem výpovědi. Obsah je tímto aktualizován.
Řečnická otázka : Formou otázky se něco oznamuje, neočekává se odpověď, může se tak vyjádřit i rozkaz. : Funkce: expresivita, přesvědčivost.
Řečnická odpověď : Mluvčí si odpovídá na řečnickou otázku neočekávaným způsobem. : Příklad: Co je radost v zlaté síni. +more V purpur přioděná lež. (Hálek).
Apostrofa : Řečník osloví někoho, od koho nemůže očekávat odpověď (nepřítomná osoba, předmět).
Apoziopeze : Významová i intonační neukončenost výpovědi.
Exklamace : Zvolání. : Příklad: Jaká krása!
Antiteze : Spojení slov protikladných významů, nastolení obrazu, který je vzápětí popřen. Antiteze bývá třídílná: 1. to je X, 2. to není X, 3. to je Y.
Subiectio : Pojem pochází z rétoriky, znamená otázku i odpověď zároveň.
Dubitatio : Předstírání slovní nemohoucnosti.
Paralepse : Prohlášení, že o nějaké věci nelze mluvit, dosáhne se však toho, že se na ni naopak upozorní.
Vzniklé hromaděním
Hromadění hlásek
; Aliterace : Opakování téže hlásky (skupiny hlásek) na začátku dvou nebo více sousedních slov (či spojení).
Paronomázie : Hromadění týchž morfémů (kořenů, kmenů slov), které nemusí být významově příbuzné. Vztah ale může být i pouze zdánlivý (hromadění podobně znějících slov). +more : Příklad: Skleničko ty skleněná.
Figura etymologova : Spojení slova s jeho odvozeninou. : Příklad: podvedený podvodník
Hromadění slov
; Anafora : Opakování téhož slova nebo skupiny slov na začátku sousledných veršů, vět, nebo částí vět. : Funkce: zdůraznění (naléhavost, gradace), rytmus. +more : Příklad: Ach moře… / Ach moře….
Epifora : Opakování týchž slov na konci veršů nebo vět. : Funkce: umocnění významu opakovaného výrazu. +more : Příklad: Co to máš na té tkaničce / na krku, na té tkaničce. (Erben).
Epanastrofa : Opakování téhož slova na konci předešlého a na začátku následujícího verše. : Funkce: zesílení kompoziční návaznosti, významové zatížení a vystupňování detailu.
Epizeuxis : Opakování téhož slova nebo skupiny slov v jednom verši (větě), a to buď bezprostředně za sebou, nebo po vložení jiného slova. : Funkce: zvyšuje zvukovou působivost věty, akcentuje význam opakovaného celku.
Enumerace : Výčet, záměrné vypočítávání široké řady slov. : Příklad: I tys poznal žalost smutek stesk a lásku. (Vítězslav Nezval)
Hromadění celých struktur
; Paralelismus : Opakování stejných nebo podobných syntaktických konstrukcí
Chiasmus : Kombinace paralelismu a inverze, vzniká opačný slovosled (typicky ABBA) : Příklad: Umění je dlouhé, krátký je život náš.
Hromadění významů
; Pleonasmus : Užití více slov stejného nebo blízkého významu k označení jediné skutečnosti. : Příklad: modrý blankyt, slyšeti ušima
Tautologie : Rozvedení téhož sdělení dvěma synonymními výrazy. : Příklad: položivot a polosmrt
Amplifikace : Rozšíření výpovědi tím, že se táž věc opakuje z několika hledisek.
Hyperbola : Nadsázka, vědomé přehánění. : Příklad: Liane! Ten stydlivý, vyděšený bledočervený anděl!
Litotes : Zmírnění výrazu tím, že se neguje jeho opak. : Příklad: Není to špatné.
Gradace : Uspořádání slov nebo slovních spojení blízkého významu od nejslabšího k nejsilnějšímu (klimax) nebo opačně (antiklimax). : Příklad klimaxu: Tys vrchol blaha, štěstí, plesu, slávy. +more (Vrchlický).