Státní znak Lucemburska

Státní znak Lucemburska má tři verze - znak velký, střední a malý.

Velký státní znak: devětkrát stříbrně a modře dělený štít, v něm červený dvouocasý zlatě korunovaný lev se zlatou zbrojí (Lucemburk). Štít převýšen velkovévodskou korunou (královská koruna s oblouky, bez čapky). +more Štítonoši - dva zpět hledící zlatí dvouocasí korunovaní lvi s červenou zbrojí. Pod štítem zavěšen na stuze klenot Řádu Dubové koruny. Vše položeno na hermelínem podšitý červený plášť, vrcholící velkovévodskou korunou.

Střední státní znak: malý státní znak, držený dvěma zpět hledícími zlatými dvouocasými korunovanými lvy s červenou zbrojí.

Malý státní znak: devětkrát stříbrně a modře dělený štít, v něm červený dvouocasý zlatě korunovaný lev se zlatou zbrojí (Lucemburk). Štít převýšen (nepodšitou) velkovévodskou korunou.

Historie

Znak má kořeny v erbu hraběte Jindřicha V. (1235-1239). +more Počet pruhů nebýval přesně dán. Například ve stati heraldika Karla Schwarzenberga Znaky českých vévodství je pole děleno jen sedmkrát.

Červený lev ve stříbře je znakem hrabat z Limburgu. Když se jejich větev v Lucilimburku (Luxemburg) oddělila jako samostatný panovnický rod, začali štít modře pruhovat jakožto rozlišovací znamení. +more O jeho původu existují dvě teorie: pruhy byly převzaty buď z pruhované korouhve na jezdecké pečeti hraběte Viléma z roku 1123 nebo z erbu hrabat z Loonu (Loozu) a Grandpré. Ty jsou však zlaté a červené, nikoli stříbrné a modré. Hrabě Jindřich V. , řečený Blondýn či Plavovlasý (Der Blonde, le Blond), byl lucemburský hrabě, hrabě z Laroche, markrabě z Arlonu a markrabě namurský. Jindřich byl starším synem hraběnky Ermesindy (1186-1247), jediné dědičky namurského a lucemburského hraběte Jindřicha IV. Slepého a limburského vévody Walrama († 1226). Na jeho náhrobku v klášteře Clairefontaine je červený jednoocasý korunovaný lev v bíle a modře pruhovaném poli. V této podobě je také erb Jana Lucemburského v triforiu svatovítské katedrály.

Definitivní podoba státního znaku byla stanovena teprve zákonem z 18. května 1972 (LOI SUR LES EMBLEMES NATIONAUX, Mémorial A-N° 51).

Velkovévodský znak

Velký znak lucemburského velkovévody

Velký velkovévodský erb je odlišný od velkého státního znaku. 7. +more října 2000 abdikoval po 36 letech vlády velkovévoda Jean ve prospěch svého syna, dědičného velkovévody (S. A. R. le Grand-Duc héritier) Jindřicha. O několik měsíců později, 23. června 2001 stanovil nový panovník, velkovévoda Jindřich, ve spolupráci s Heraldickou komisí, svůj velký erb velkovévodským výnosem (par arrêté grand-ducal): čtvrceno, I a IV Luxemburk, tj. v poli pruhovaném („burelé“) stříbrně a modře, červený dvouocasý lev (la queue fourchue et passée en sautoir) se zlatou zbrojí a korunou, a II a III Nasavsko/Nassau, tj. v modrém poli, posypaném zlatými šindeli zlatý korunovaný lev s červenou zbrojí. Srdeční štítek parmských Bourbonů, tj. v modrém poli tři (2, 1) zlaté lilie, červený lem štítku s osmi stříbrnými mušlemi (posées en orle). Štít je převýšen královskou korunou (sic. ) a ovinut stuhou a křížem Řádu Dubové koruny (de l’ordre de la Couronne de chêne). Štítonoši jsou vpravo korunovaný dvouocasý zpět hledící zlatý lev s červenou zbrojí, vlevo korunovaný zpět hledící zlatý korunovaný lev s červenou zbrojí. Každý ze lvů drží lucemburský prapor se zlatým třepením. Vše je položeno na purpurový plášť, podšitý hermelínem, lemovaný zlatě, opatřený zlatým třepením a šňůrami, a vrcholící královskou korunou. Prapory přesahují nad plášť. * Podle informační brožury lucemburské vlády „A Propos - des armoiries de S. A. R. le Grand-Duc de Luxembourg“ vyžaduje nový erb velkovévody několik vysvětlivek. * Velkovévoda Henri je prvním monarchou z dynastie Nassau-Weilbourg v Lucembursku, který nechal zveřejnit svůj erb v úředním věstníku Memorial. Změny oproti erbu jeho otce jsou patrné: # znak Lucemburska zaujímá čestné místo ve čtvrceném štítě (1. a 4. pole). Velkovévoda je prvé řadě hlavou lucemburského státu. # Štít již není dělen na 16 polí, které by zobrazovaly někdejší državy Nasavských jako velký znak z 19. století. Nový emblém představuje jen ta nejdůležitější pole: Luxemburk a Nassau. # Štítek s erbem Bourbon-Parma připomíná rodinný původ velkovévody Jindřicha: tři lilie bývaly znakem francouzských králů, červený lem byl rozlišovacím znamením (la brisure) Filipa z Anjou, vnuka Ludvíka XIV. a krále španělského. Stříbrné mušle na lemu štítu tvořily brisuru erbu parmských vévodů, Filipových potomků. Velkovévoda Henri je potomkem Krále Slunce v přímé linii. # Přílby a klenoty starého velkého znaku, což byl zvyk v 19. století, byly nahrazeny královskou korunou. # Kolem štítu jsou zavěšeny insignie národního řádu Dubové koruny. To symbolizuje, že velkovévoda je hlavou lucemburského státu. Malý znak velkovévody: čtvrceno, 1. a 4. pole Luxemburg, 2. a 3. pole Nassau. Štít zdoben královskou korunou.

Střední znak velkovévody: čtvrceno, 1. a 4. +more pole Luxemburg, 2. a 3. pole Nassau. Štítonoši - vpravo zlatý korunovaný zpět hledící dvouocasý lev s červenou zbrojí, vlevo zlatý korunovaný zpět hledící lev s červenou zbrojí. Štít zdoben královskou korunou.

Malý a střední velkovévodský erb byly stanoveny již výnosem ze 23. února 2001. Podle článku 3 tohoto výnosu si velkovévoda Jean podrží dosavadní erb.

Erb velkovévody Jeana odpovídá střednímu znaku velkovévody Henriho, ale s opačným pořadím polí - nasavští lvi jsou v 1. a 4. poli, lucemburští ve 2. a 3.

Historický velký znak velkovévodů z rodu Nassau (1898)

Velký znak velkovévodů lucemburských a vévodů nasavských Popis nasavského domácího erbu: Štít je dělen trojím dělením a trojím štípením/polcením na 16 polí, z nichž 4 vnitřní (6, 7, 10, 11) tvoří střední štít. +more Ten jest čtvrcen: 1 a 4 rodový erb Nassau: V modrém zlatými šindeli posypaném poli žlutý (. ) korunovaný lev. 2 a 3 znak velkovévodství Luxemburg. V bíle (. ) a modře devětkrát děleném štítě žlutě korunovaný červený lev.

Hlavní štít je tvořen čtyřmi skupinami a sice:

a. na paměť starší Weilburské větve tři pole:

1. Saarbrücken: V modrém žlutými zabodnutými jetelovými křížky posypaném poli žlutě korunovaný bílý lev.

2. Merenberg: V zeleném vždy třemi žlutými křížky provázený žlutý ondřejský kříž.

3. Weilnau: Ve žlutém dva červení kráčející levharti.

b. na paměť starší Saarbrückenské linie čtyři pole:

4. Moers: Ve žlutém černé břevno.

8. Saarwerden: V černém bílý (dvouhlavý) orel se žlutou zbrojí.

12. Lahr: Ve žlutém červené břevno.

16. Mahlberg: Ve žlutém červeně korunovaný černý lev.

c. na paměť Otonské větve (pokolení) tři pole:

5. Catzenelnbogen: Ve žlutém červený levhart.

9. Dietz: V červeném dva žlutí kráčející levharti.

13. Vianden: V červeném bílé břevno.

d. na památku poslední purkraběnky na Kirchbergu, Luisy, choti knížete Friedricha Wilhelma zu Nassau Weilburg a na Dům spadlé hrabství Hachenburg dvě pole:

14. Kirchberg: V bílém tři černé kůly.

15. Sayn: V červeném žlutý levhart (ve skoku).

Helmy: ve středu vpravo je helm Nasavských (Walramovského pokolení), vlevo Lucemburských. Vpravo se připojují helmy Saarbrückenu a Moersu, vlevo helmy Dietzu a Saynu, odpovídající čtyřem skupinám v hlavním štítě. +more Pokračujeme zprava doleva.

1. Moers: Korunováno. Žlutá hlava věžníka s černým, bíle vroubeným obojkem s bílým kroužkem. Přikryvadla: černo-žlutá.

2. Saarbrücken: Bíle a černě dělené křídlo. Přikryvadla: černo-bílá.

3. Nassau: Červeně korunovaný žlutý sedící lev mezi dvěma modrými, žlutými šindeli posypanými rohy. Přikryvadla: modro-žlutá.

4. Luxemburg: Černá křídla (recte: se zlatými cetkami!) Přikryvadla: modro-bílá.

5. Dietz: Černé křídlo s červeným kotoučem, na němž jsou žlutí levharti ze štítu. Přikryvadla: žluto-červená.

6. Sayn: Korunováno. Žlutá tatarská čepice. Přikryvadla červeno-žlutá.

Štítonoši: Dva na žluté římse stojící zpět hledící žlutí lvi s heraldickými korunami.

Vše obklopuje hermelínem podšitý žlutými třásněmi a šňůrami zdobený purpurově červený královský stan s královskou korunou.

Popis převzat a přeložen z výnosu/Erlass velkovévody Adolfa ze dne 29. července 1898 (zámek Hohenburg), zveřejněného na stránkách Huberta de Vries. +more Erb se od 60. let. 20. století nepoužívá a nahradil jej velký znak velkovévody Jindřicha.

Odkazy

Reference

Související články

Lucemburská vlajka * Lucemburská hymna * Dějiny Lucemburska

Externí odkazy

Stránky heraldika Huberta de Vries s právními předpisy o nizozemských znacích (vč. Belgie a [url=http://hubert-herald. +morenl/WETGEVING. htm]Lucemburska[/url]) * Elektronická brožura "à propos. des armoiries de S. A. R. le Grand-Duc de Luxembourg", Service information et presse du gouvernement luxembourgeois, [url=http://www. gouvernement. lu],]2006 * Elektronická brožura "à propos. Symboles de l’Etat et de la Nation", Service information et presse du gouvernement luxembourgeois, [url=http://www. gouvernement. lu[/url],]2003.

[[Kategorie:Státní znaky|Lucembursko[/url]] Znak