Středisko řízení letů Roskosmosu

Technology

12 hours ago

Author

Středisko řízení letů (CUP) Roskosmosu je významnou složkou Centrálního vědeckovýzkumného institutu strojírenství (FGUP CNIImaš). Sídlí v Koroljovu v Moskevské oblasti.

CUP zabezpečuje praktické řízení letů kosmických stanic, lodí, družic a sond. Současně rozpracovává metody a prostředky řešení úkolů v oblasti řízení, balistiky a navigace kosmických letů, zabývá se také expertizou kosmických projektů v oblasti svého oboru činnosti. +more V současnosti především řídí činnost ruského segmentu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Historie

Roku 1960 bylo založeno Výpočetní středisko ve Vědeckovýzkumném institutu č. 88 (NII 88; nyní Centrální vědeckovýzkumný institut strojírenství Roskosmosu). +more Výpočetní středisko se společně s balistickým oddělením NII 88 stalo balistickým centrem odvětví (BC-2; BC-1 fungovalo na ministerstvu obrany, BC-3 v Akademii věd). BC-2 se od roku 1963 účastnilo řízení kosmických letů.

Roku 1965 proběhla reorganizace Výpočetního střediska na Koordinačně-výpočetní středisko (KVC) jehož činnost zahrnovala informační zabezpečení činnosti státních komisí, získávání a zpracování informací při zkouškách pilotovaných lodí i stanic a družic. KVC řídilo vesmírné sondy programů Veněra, Mars a družice programů Meteor, Proton, AUOS a dalších, plnilo funkce záložního BC pro pilotované programy Sojuz a Saljut.

Na základě KVC bylo roku 1973 vytvořeno sovětské Středisko řízení letů (CUP, Центр управления полётами) s novým komplexem technických prostředků, určené pro zabezpečení společného (sovětsko-amerického) programu Sojuz-Apollo. Specialisté sovětského i amerického střediska měli mnoho práce při sjednocování a odsouhlasování terminologie, modelů pohybu kosmických lodí, technické dokumentace i organizace společné práce obou středisek řízení letů. +more Středisko zabezpečovalo řízení modernizovaných lodí Sojuz v bezpilotní i pilotované variantě.

Od roku 1977 CUP převzalo řízení letů všech sovětských kosmických lodí, orbitálních stanic i vesmírných sond. Proběhla modernizace technických prostředků pro zabezpečení dlouhodobých letů orbitálních stanic.

V letech 1977-1982 CUP řídil let stanice Saljut 6. Na stanici pobývalo 27 lidí, včetně osmi zahraničních kosmonautů. +more Se stanicí se spojilo 31 kosmických lodí, z toho 16 pilotovaných.

V letech 1978-1988 středisko zabezpečovalo řízení letů vesmírných sond k Venuši (program Veněra, roku 1978, 1981, a 1983), k Venuši a Halleyově kometě (program Vega v letech 1984-1986), k Marsu a Phobosu (program Fobos, v letech 1988-1989).

V letech 1982-1991 CUP řídil let stanice Saljut 7. Stanici navštívilo 21 lidí, z toho dva zahraniční kosmonauti. +more Se stanicí se spojilo 24 kosmických lodí, z toho 9 pilotovaných.

V letech 1986-2001 CUP řídil let stanice Mir. Stanici navštívilo 104 lidí, z toho 62 zahraničních kosmonautů. +more Se stanicí se spojilo 109 kosmických lodí, z toho 39 pilotovaných (včetně devíti návštěv amerických raketoplánů).

Roku 1987 byly v CUPu vytvořeny prostředky k zabezpečení řízení univerzálního raketově-kosmického dopravního systému (URKTS) Eněrgija-Buran, včetně postavení druhého hlavního řídícího sálu, nyní využívaného v programu Mezinárodní vesmírné stanice. První start rakety Eněrgija proběhl roku 1987, let raketoplánu Buran roku 1988.

Současné úkoly

Roku 1991 bylo CUPu uloženo modelování systémů pro řešení úkolů kosmického i jiných odvětví hospodářství.

Od roku 1998 je hlavním úkolem CUPu řízení letu ruského segmentu Mezinárodní vesmírné stanice. Stanice je trvale obydlena od roku 2000. +more Ve středisku je též umístěna skupina amerických specialistů schopných v případě potřeby převzít řízení amerického segmentu stanice, analogicky v Houstonu pracují ruští pracovníci CUPu.

Roku 1999 vznikl sektor řízení kosmických družic. Od toho roku CUP řídil družice dálkového průzkumu Země řady Okean (rusko-ukrajinský program) a některé další (Meteor-3M, Foton, Sič 1M, Resurs DK, Koronas-Foton). +more Středisko se též podílí na programu Sea Launch.