Suchohrdly u Miroslavi

Název

Jméno vsi znělo původně Suchohrdli a označovalo její obyvatele, "lidi se suchým hrdlem", což mělo původně posměšný význam ("pijani"). Německá podoba jména vznikla z českého nářečního Sochohrdle.

Historie

+moreJPG|náhled|vlevo'>Kostel sv. Markéty v obci Suchohrdly u Miroslavi Obecní úřad v obci Suchohrdly u Miroslavi Fara v obci Suchohrdly u Miroslavi.

První písemné zmínky

První písemné zmínky o obci se datují k roku 1360, kdy jsou Suchohrdly u Miroslavi označovány jako tvrz „Sucherle“. Kostel sv. +more Markéty zde stojí od 14. století. V této době výnos panství tvořila především těžba dřeva a honitba. Osada ovšem střídala své majitele a postupem času pustla. V roce 1663 se přes Moravu přehnali Turci a Tataři, proto se mnoho lidí muselo ukrývat v lesích. Místní zloději a „loupežníci“ už započaté dílo zkázy dokončili. I přes to byla obec postupně obnovena; kostel sv. Markéty až v roce 1806. Na zdejším statku žili i rodiče T. G. Masaryka. Jeho otec pracoval jako kovář.

Železnice, která vede kolem obce, byla vybudována roku 1870. Německá škola byla v obci zřízena již roku 1778 - v budově dnešní mateřské školy.

Období první republiky

Roku 1934 se v Suchohrdlech u Miroslavi konala Národní slavnost spojená se Sokolským cvičením. Byla to společná manifestace za národní jednotu, svobodu a demokratickou Československou republiku a jejího prvního prezidenta T. +more G. Masaryka.

Roku 1935 pro pokročilý věk a ohrožené zdraví prezident T. G. +more Masaryk abdikoval. František Ficner ho v kronice popisuje jako velkého muže, „tatíčka Masaryka“ nebo také „prezidenta Osvoboditele“, který v rozhodné chvíli vždy ukázal svou velikost. Novým prezidentem se stal ministr zahraničních věcí - dr. Eduard Beneš. Pro národ je zárukou, že půjde po stopách Masarykových - přichází tedy prezident „Budovatel“.

Roku 1936 byla v Suchohrdlech u Miroslavi na počest Masarykových 85. narozenin zasazena „Masarykova lípa“. +more U této příležitosti měl projev Johan Sethaler, který komentoval zasazení lípy takto: „Zasazení lípy děláme z lásky k němu, poněvadž jsme s ním spjati užším svazkem, jelikož byl i on v mládí občanem zdejší obce. “.

V červnu téhož roku projížděl po státní silnici u Suchohrdel u Miroslavi Eduard Beneš. Byl radostně přivítán všemi vrstvami obyvatelstva, budovy byly ozdobeny praporky.

Druhá světová válka

Dne 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a Suchohrdly u Miroslavi se staly součástí Německa.

Dne 9. října 1938 vpochodovaly do obce oddíly německé armády. +more Český kronikář František Ficner musel, stejně jako všichni čeští zaměstnanci a úředníci, po odstoupení pohraničních území odejít do Protektorátu Čechy a Morava.

Kronika byla poté vedena pouze v jazyce německém. Česká státní škola v obci byla uzavřena, děti byly přemístěny do školy německé. +more Úředním jazykem se stala výhradně němčina. Nastává proces germanizace. Jak v kronice v pozdějších letech popisuje Klement Blatný: „Český člověk ve snaze zajistit rodině slušnější živobytí, dával se do služeb bohatých vládců vesnice, kterými v této obci byli němečtí majitelé půdy. A za chléb byl nucen zaprodat i svůj původ, řeč a národnost. “ A nebyli to jen Němci, kdo lidem v obci škodili, byli to i obyvatelé, kteří ve snaze získat v tehdejším systému nějakou funkci, své sousedy udávali, hlídali je, konali u nich domovní prohlídky a všemožně jim škodili.

O konci války se zachovaly vlastní zápisy od obyvatele obce Josefa Baluska: „Dne 7. května 1945 ráno přeletěla skupina sovětských letadel nad obcí, němečtí vojáci, kteří v té době v obci byli, se schovávají do sklepů domů. +more V Suchohrdlech u Miroslavi byla umístěna dvě protiletadlová německá děla, avšak žádné z nich v tu dobu nevystřelilo. Sovětská letadla bombardují Miroslav a okolí, v noci osvětlují krajinu. Němečtí vojáci v přestávkách mezi nálety utíkají z obce. Příští den ráno, ještě za šera, obhlíží obec zvědové Rudé armády. V obci zůstaly tři tankové oddíly. “.

Později byl ustanoven Místní národní výbor (MNV).

Období poválečné

Po válce byli na základě mírových jednání Němci odsunuti do své vlasti - Německa. Jejich majetky propadly ve prospěch československého státu a byly rozděleny obyvatelstvu obce. +more Teprve 1. září 1945 byla zahájena výuka na zdejší české škole.

Roku 1950 se v Suchohrdlech sdružilo 31 drobných zemědělců s výměrou polí 165 ha v Jednotné zemědělské družstvo (JZD). O devět let později se ke sdružení přidali poslední zemědělci, kteří dosud kolektivizaci odmítali. +more Mimo JZD zůstal pouze Josef Petrla s výměrou zemědělské půdy 2 ha. Na konci 60. let byly v obci dva zemědělské podniky: JZD a ČSSS (Československý státní statek).

Zajímavosti z historie obce

V obci se nachází několik artéských studní. * V roce 1936 byl v okolí nádraží vykopán hrob z doby bronzové (z doby cca 1 500 př. +more n. l. ). Byly zde nalezeny bronzové nádoby a jiné předměty. Celý nález byl předán Zemskému muzeu v Brně. * Roku 1953 je v kronice záznam o občanech obce, kteří v „nepřiměřené míře holdují alkoholu“ a vyvolávají hádky a rvačky. Kronikář si stěžuje i na hluk linoucí se z hospod, zvláště pak v neděli. * V roce 1958 se v nebývalém množství na bramborových porostech rozmnožila mandelinka bramborová. * V zápisech obce je zmíněn i let do vesmíru, který uskutečnil Jurij Gagarin roku 1961. * V roce 1966 byla v obci vybudována asfaltová silnice. * Roku 1968 byl už téměř v každé domácnosti televize.

Kronika obce Suchohrdly u Miroslavi

Kronika obce Suchohrdly u Miroslavi je rozdělena do tří knih: * První kniha se začala psát roku 1921 a záznamy jsou vedeny až po rok 1938, kdy se v psaní záznamů muselo (na dobu deseti let) přestat. * V druhé knize jsou doplněny zápisy z let 1938-1947, pokračují rokem 1948. +more Události v obci jsou zaznamenány až po rok 1979. * Třetí, současná kronika, informuje o dění v obci od roku 1980 až po současnost.

Kronika první (1921-1938)

První zápis do kroniky obce Suchohrdly u Miroslavi byl proveden roku 1921 Sigfriedem Wolfem. Popisuje dle pramenů čerpaných z archivů v Brně nejstarší dosažitelné dějiny obce. +more Sigfried Wolf byl obecní kronikář a řídící učitel místní německé školy, tudíž záznamy z této doby jsou vedeny v německém jazyce. Počátkem roku 1933 byl ale ze služebních důvodů přeložen.

Kronika popisuje dobu první republiky a celkový pohled na dobu předválečnou. Roku 1933 se kronika začala psát ve státním jazyce československém a funkci kronikáře vykonává František Ficner. +more Kronika se tedy píše ve dvou jazycích - československém a německém. Zápisy německé části kroniky je pověřen E. Dünkel Gronist. Později ho vystřídal J. Krös.

Kronika druhá (1948-1979)

Druhá kronika je psána pouze českým jazykem. První stránky jsou věnovány létům 1938 až 1947 - období převážně druhé světové války, kdy se ve psaní kroniky nepokračovalo. +more Podle Klementa Blatného, místního kronikáře: „…nemohla býti vedena nadále, nemohla a nesměla zachycovat události v době okupace tak, jak se skutečně sběhly, aby nevydala svědectví o všech bezprávích, ba zvěrstev páchaných v této době…“. V psaní kroniky ho v letech 1963-1968 vystřídal Jan Jablonický. V kronice jsou popsány roky poválečné a období normalizace. O letech 1969-1979 píše záznamy František Lang. Kronika se dále věnuje běžnému životu v obci - počasí, ceně obilí, kulturní i politické činnosti. Jsou zde i informace z celého světa.

Pamětihodnosti

Kostel svaté Markéty

Počet obyvatel

Na začátku století, v roce 1910 čítala obec 605 obyvatel. Podle sčítání lidu z roku 1921 žilo v obci již 649 obyvatel. +more Z toho bylo 294 Čechů (45,3 %) a 355 Němců (54,7 %). Podle sčítání lidu z 1. prosince 1930 žilo v obci už 706 trvale bydlících obyvatel, což je o 57 obyvatel více než před 9 lety. Z toho bylo 355 Čechů (50,3 %) a 351 Němců (49,7 %). Oproti předchozímu sčítání v obci přibylo více Čechů, a to o 71 obyvatel. Němců ubylo jen o 4 obyvatele.

Z let 1960-1961 jsou známa dvě sčítání, přičemž první z nich bylo neformální. Roku 1960 bylo hlášeno 571 obyvatel. +more Roku 1961 bylo sečteno 565 obyvatel, z toho 285 mužů a 280 žen. V příštích letech se počet obyvatel nijak výrazně neměnil. Roku 1971 obec čítala již jen 509 obyvatel. V roce 1978 bylo v obci nahlášeno 473 obyvatel. Ze záznamů je zřejmé, že obyvatelstvo je zastoupeno z velké části starší věkovou skupinou.

Počet obyvatel

Colors= id:lightgrey value:gray(0.9) id:darkgrey value:gray(0.7) id:sfondo value:rgb(1,1,1) id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8)

ImageSize = width:455 height:373 PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 DateFormat = x.y Period = from:0 till:800 TimeAxis = orientation:vertical AlignBars = justify ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:100 start:0 ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:50 start:0 BackgroundColors = canvas:sfondo

BarData= bar:1910 text:1910 bar:1921 text:1921 bar:1930 text:1930 bar:1961 text:1961 bar:1971 text:1971 bar:1978 text:1978 bar:2006 text:2006

PlotData= color:barra width:20 align:left

bar:1910 from:0 till: 605 bar:1921 from:0 till: 649 bar:1930 from:0 till: 706 bar:1961 from:0 till: 565 bar:1971 from:0 till: 509 bar:1978 from:0 till: 473 bar:2006 from:0 till: 443 PlotData=

bar:1910 at: 605 fontsize:S text: 605 shift:(-10,5) bar:1921 at: 649 fontsize:S text: 649 shift:(-10,5) bar:1930 at: 706 fontsize:S text: 706 shift:(-10,5) bar:1961 at: 565 fontsize:S text: 565 shift:(-10,5) bar:1971 at: 509 fontsize:S text: 509 shift:(-10,5) bar:1978 at: 473 fontsize:S text: 473 shift:(-10,5) bar:2006 at: 443 fontsize:S text: 443 shift:(-10,5)

TextData= fontsize:S pos:(20,20)

Pokles počtu obyvatel nastal hlavně po druhé světové válce, v následující době obyvatel v obci dále ubývalo z důsledku stěhování obyvatel do měst.

Zdravotní situace

O nemocech svědčí zápisy v místní kronice z let 1933 a 1934.

Záškrt, spála, zánět průdušnic

Koncem září roku 1933 byly zaznamenány případy dětských nakažlivých nemocí. Objevilo se několik případů záškrtu, z nichž jeden byl smrtelný. +more Proti záškrtu se začalo očkovat až roku 1946. Také byly zaznamenány dva případy spály. Nejvíce rozšířen byl však zánět průdušnic, kterým bylo, jak v české tak i německé škole, postiženo až 80 % žáků.

Spalničky

V prosinci roku 1934 byly zaznamenány další případy dětských nemocí, a to především spalniček. Roku 1937 František Ficner píše: „O zdravotních poměrech ve zdejší obci nemůžeme říci, že by byly nejhorší. +more V okolních vesnicích řádí velmi často nakažlivé dětské nemoci, které se u nás vyskytují velice zřídka. “ Výskyt záškrtu byl značně zredukován po zavedení očkování roku 1946.

Odkazy

Reference

Literatura

Gedenkbuch der Gemeinde Sockerl pol. Bezirk Mäkrisch Kromau (1921-1938) * Kronika obce Suchohrdly okres Mor. Krumlov (1948-1979) * Jan Pelc: Z historie obce, Suchohrdly u Miroslavi, 2000

Související články

Římskokatolická farnost Miroslav

Externí odkazy

[url=http://www.suchohrdlyumiroslavi.cz]Stránky obce Suchohrdly u Miroslavi[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Znojmo Kategorie:Mikroregion Miroslavsko Kategorie:Obce v okrese Znojmo Kategorie:Znojemská vinařská podoblast Kategorie:Sídla v Dyjsko-svrateckém úvalu