Suchoj Su-24

Suchoj Su-24 (kód NATO „Fencer“) je nadzvukový, dvoumístný, dvoumotorový hornoplošný taktický bombardér s měnitelnou geometrií křídel určený pro boj za každého počasí, vyvinutý v SSSR.

Vývoj

Prototyp T-6-1 Jeho vývoj spadá do počátku 60. +more let, kdy byl požadován úderný stroj, který by byl schopen přízemním letem provádět překvapivé údery. Po tom, co byl v roce 1961 zaveden do sovětského letectva stíhací bombardér Su-7B, začala armáda vyvíjet tlak na sovětskou vládu, aby odsouhlasila vývoj nového letadla. Základním požadavkem na letadlo byla schopnost operovat za každého počasí a útočit i na malé pozemní cíle. Dokument s technickými specifikacemi byl zaslán konstrukční kanceláři Suchoj, čímž byl zahájen vývoj nového útočného bombardéru, později nazvaného Su-24.

Už první studie jasně ukázaly, že se Suchoj nebude moci ubírat cestou modernizace původního Su-7B. Důvodem byl nedostatek místa v konstrukci Su-7 pro novou avioniku, jejíž součástí byl nově vyvíjený zaměřovací a navigační systém. +more Vývoj tohoto systému, nazvaného Puma, dostala na starost konstrukční kancelář OKB-794. V roce 1962 začal Suchoj práce na zcela novém letadle, nazvaném S-6. Maketa stroje S-6 byla hotová už následující rok, avšak pomalý pokrok ve vývoji systému Puma způsobil, že projekt byl dočasně pozastaven.

V roce 1964 byl projekt opět obnoven pod kódovým označením T-58M. Sovětské letectvo upravilo své požadavky na nové letadlo a požadovalo, aby bylo schopné vzletu a přistání na krátké dráze. +more Neméně důležitým požadavkem byla schopnost nadzvukového letu v nízké letové hladině, aby bylo letadlo schopno takto proniknout do vzdušného prostoru nepřítele. V roce 1965 se konstruktéři rozhodli změnit rozmístění posádky v kokpitu a dvojici sedadel umístili vedle sebe. Tento koncept byl v sovětském vojenském letectvu uplatněn poprvé a důvodem byl příliš velký rozměr radaru Orion, umístěného v nose letadla. Projekt dostal pracovní pojmenování T-6 a první dva prototypy byly dokončeny v roce 1967. Prototyp T6-1, pilotovaný V. S. Iljušinem, vzlétl oficiálně poprvé 2. července 1967. Neuspokojivé výsledky s letovými vlastnostmi T-6 přivedly kancelář Suchoj k nápadu, vytvořit letadlo s měnitelnou geometrií křídel. Takto zmodernizovaný prototyp T6-2I vzlétl poprvé 17. ledna 1970. Usnesením vlády ze dne 4. února 1975 se první série letadel s označením Su-24 se formálně dostala k vojenským jednotkám.

Práce na vývoji se však nezastavily a v roce 1983 byla do armády zavedena modernizovaná verze s názvem Su-24M. Podle vyjádření odborníků je bojová účinnost Su-24M 1,5 až 2krát vyšší než u Su-24.

V 70. a 80. +more letech šlo o pokročilý sovětský letoun, podobný charakteristikami letounu F-111. U ruského letectva je pozvolna nahrazován stroji Suchoj Su-34.

Konstrukce

Su-24M za letu Koncept měnitelné geometrie křídel umožňuje nastavení ve čtyřech polohách: * 16° pro vzlety a přistání - umožňuje letadlu přistávat při rychlosti 230 km/h, * 35° a 45° pro let v různých nadmořských výškách, * 69° pro lety v nadzvukových rychlostech.

Palivový systém má kapacitu 11 700 litrů, což je možné zvýšit zavěšením dvou přídavných nádrží. Palubní zaměřovací a navigační systém PNS-24 (Puma) se skládá z: * Radaru Orion-A, vyhledávajícího objekty v přední polosféry * Radaru Relief, upozorňujícího na nebezpečí kolize při letu v nízké nadmořské výšce. +more Zajišťuje let po naprogramované trase v nízkých výškách do 40-50 metrů a automatický návrat na základnu. První Su-24 měli jen základní systém elektronického boje, ovšem pozdější modernizace již disponovaly moderním radarovým varovným systémem, výstražným systémem před naváděním raketami a možností elektronického rušení průzkumných i zbraňových systémů.

Operační nasazení

Ruský Su-24 na letišti Latákíja +morejpg|náhled'>Technici prohlížejí raketu Ch-25 na Su-24 během války v Sýrii v říjnu 2015 Sovětské Su-24 poprvé do bojů v Afghánistánu zasáhly v roce 1984. Dále Rusko použilo letouny Su-24 při bombardování Čečenska, ale vykonávaly tam i průzkumné lety. Dne 4. listopadu 1999 byl Su-24MR vyslán, aby našel místo havárie nedávno sestřeleného Su-25. Průzkumný let Su-24 byl však zmařen po zásahu raketou země-vzduch a stroj se zřítil k zemi. Pilot havárii nepřežil a navigátor padl do zajetí.

V srpnu 2008 ruské Su-24 kromě průzkumných letů také bombardovaly pozice gruzínské armády v Jižní Osetii. Během této 6denní války sestřelila gruzínská protivzdušná obrana dva Su-24. +more První z nich byl sestřelen 9. srpna nedaleko města Cchinvali a druhý hned následující den u města Java.

Během občanské války v Libyi v roce 2011 sestřelili povstalci letadlo libyjských vzdušných sil Su-24MK.

Syrské letectvo přišlo o první Su-24M2 dne 28. listopadu 2012 poté, co na něj povstalci spustili palbu ze země. +more Podle vyjádření Izraele narušil 23. září 2012 syrský Su-24 izraelský vzdušný prostor. Pravděpodobně se snažil ostřelovat pozice vzbouřenců v jižní Sýrii a omylem vletěl 800 m do vzdušného prostoru Izraele. Poté, co se chtěl vrátit zpět, vystřelila izraelská protivzdušná obrana raketu MIM-104D Patriot, kterou stroj zasáhla. Oba piloti se stihli katapultovat a přistáli na syrském území.

20. srpna 2014 bylo letadlo Ukrajinského letectva Su-24M sestřeleno vzbouřenci v oblasti Luhansk.

30. září 2015 na oficiální žádost syrské vlády podnikly ruské letouny Su-24M první nálety v provincii Hamá. +more V noci ze středy na čtvrtek (1. října 2015) letadla typu Su-24M a Su-25 během čtyř náletů v Sýrii zničila štáb teroristů a sklad munice v oblasti města Idlib. Dne 3. října byl při náletech ruských letadel Su-34, Su-24M a Su-25 zasažen výcvikový tábor radikálů, jakož i provoz na výrobu vest pro sebevražedné atentátníky. 4. října při bombardování u města Džisr aš-Šugur zasáhly letouny Su-24M jednu z dělostřeleckých pozic teroristů. Následující den bombardovala dvojice Su-25 a jeden Su-24M pozice bojovníků Islámského státu v okolí města Tadmur. Podařilo se jim zničit 3 raketomety a asi 20 tanků T-55, které povstalci ukořistili syrské armádě. 6. října provedla letadla Su-34, Su-24M a Su-25 nálety na 12 pozemních cílů. Zničené byly výcvikové tábory a objekty logistické infrastruktury, patřící teroristickým skupinám, spolupracujícím s islámským státem. Zničení dalšího výcvikového tábora se bombardérům Su-24M podařilo uskutečnit 17. října ve městě Salma. Podle vyjádření ruské zpravodajské služby tam působili zahraniční instruktoři, kteří připravovali bojovníky Islámského státu k vedení partyzánské války v oblastech, osvobozených syrskou armádou. Při náletech byly použity přesně naváděné rakety typu Ch-25L a Ch-29L, laserově naváděné pumy KAB-500L a "hloupé bomby" typu FAB-250.

Během ruské intervence v Sýrii se 24. +more listopadu 2015 poblíž vesnice Bayir Bucak v syrské provincii Latákíja zřítil jeden stroj ruských vzdušných sil poté, co byl sestřelen tureckým letectvem. Turecko uvedlo jako důvod sestřelení narušení svého vzdušného prostoru. Tvrdí, že ruský stroj byl desetkrát v průběhu 5 minut varován tureckou stranou. Rusko však tvrdí, že sestřelený letoun se pohyboval výhradně v syrském vzdušném prostoru, a vylučuje, že by sestřelený letoun narušil nebo ohrožoval turecký vzdušný prostor. Oba piloti se úspěšně katapultovali, nicméně jeden později zemřel. K zabití obou letců palbou ze země během jejich sestupu na padáku se přihlásili turkmenští povstalci operující v Sýrii, nicméně o život přišel jen jeden z členů osádky letounu.

Varianty

Suchoj Su-24MR na základně Kubinka * Su-24 - základní verze, vyráběno v letech 1971-1983. +more Výzbroj představují rakety Ch-23 a Ch-28 typu vzduch-země. Proti vzdušným cílům mají rakety R-55. * Su-24M - verze z let 1981-1993, stroj je vybaven zdokonalenou avionikou a tankování paliva za letu, modernizovaná verze Su-24M2 z roku 2000 obsahuje nové zařízení a systémy * Su-24MK - exportní verze Su-24M z let 1988-1992, má horší avioniku a jiné možnosti vyzbrojení, prodány do Alžírska, Íránu, Iráku, Libye a Sýrie * Su-24MR - průzkumná varianta Su-24M z let 1983-1993, obsahuje vizuální, radioelektronický a infračervený průzkumný systém * Su-24MP - zaměřené na získávání informací pro speciální bezpečnostními složky (SIGINT) a vedení radioelektonického boje, vyrobeno bylo v roce 1983 jen 10 kusů * Su-24M2 - modernizace stroje Su-24M, která je vybavena moderním navigačním systémem (GLONASS), průhledovým dispejem a rozšířenou škálou zbraní (Ch-31A/P, Ch-59MK, KAB-500S, R-73).

Uživatelé

Státy vlastnící Su-24 +morejpg|vpravo|náhled'>Ruský Su-24MR Dva ruské Su-24M za letu (2009) Běloruský Su-24M.

Současní

; Alžírsko: 39 letadel nakoupeno pro alžírské letectvo; 32 strojů Su-24MK (modernizovány na Su-24M2) a 4 Su-24MR zůstávají ve službě Ázerbájdžán: 3 ve službě k listopadu 2008. Írán: 24 až 36 ve službě u íránského letectva po válce s Irákem. +more 24 iráckých strojů Su-24 bylo během války do Íránu evakuováno a tam byly zařazeny do íránského letectva. Írán zřejmě další stroje dokoupil z Ruska nebo dalších zemí z bývalého SSSR. : 8 Su-24MK nakoupeny pro libyjské letectvo. 6 ještě v inventáři, jeden zničen požárem, další sestřelen v roce 2011. : 415 ve službě k listopadu 2008. * Ruské letectvo - 321 letadel ve službě k listopadu 2008. * Ruské námořní letectvo - 94 ve službě k listopadu 2008. : Zprávy až o 20 letounech ve službě v syrském letectvu : Až 12 Su-24 bylo dodáno z Běloruska v roce 2013. : 130 Su-24 ve službě k listopadu 2008. * Ukrajinské letectvo.

Dřívější

; Angola: Nepotvrzené zprávy o nákupu 12 strojů Su-24 z blíže nespecifikovaného zdroje, možná Běloruska; jeden Su-24 byl viděn v roce 2008 na základně Catumbela Bělorusko: Zděděny po SSSR, 34 sloužilo u běloruského letectva (22 Su-24MKs a 12 Su-24MR). Irák: 30 dodáno k iráckému letectvu, pět zničeno během války v Zálivu, jeden stroj přečkal a 24 letounů přelétlo do Íránu, kde byly včleněny do jeho letectva; SSSR: Přešly na nástupnické státy. +more * Sovětské letectvo * Sovětské námořní letectvo Kazachstán.

Nehody a incidenty

11. +more února 2015 se poblíž Volgogradu jeden stroj při přistání zřítil, * Při havárii dalšího stroje 6. července 2015 v Chabarovském kraji zahynuli oba piloti. * 27. 8. 2021 jeden stroj havaroval v lesnatém terénu nedaleko města Vereščagino v Permské oblasti asi 95 kilometrů západně od města Perm během přeletu do opravárenského závodu Ržev. Posádka se úspěšně katapultovala s lehkými zraněními (zlomeniny rukou) a vlastmími silami došla do sídla Zapolje, odkud byla letecky přepravena do nemocnice. Jako předběžná příčina incidentu jsou uváděny technické problémy, stroj přelétal na předem plánovanou opravu a letěl bez podvěšené výzbroje. Před havárií stroj přistál v Permi na doplnění paliva.

Specifikace (Su-24MK)

400px

Technické údaje

Osádka: 2 (pilot a obsluha zbraní) * Rozpětí: ** Rozložené: 17,64 m ** Složené: 10,37 m * Délka: 22,53 m * Výška: 6,19 m * Nosná plocha: 55,2 m² * Hmotnost prázdného stroje: 22 300 kg * Vzletová hmotnost: 38 040 kg * Maximální vzletová hmotnost: 43 755 kg * Pohonná jednotka: 2× proudový motor Ljulka AL-21F3A s příd. spalováním, o tahu 76,4 kN (109,8 kN s příd. +more spal. ) * Zásoba paliva: 11 100 kg.

Výkony

Maximální rychlost: ** Na úrovni mořské hladiny: 1 315 km/h ** V letové hladině: 2 317 km/h * Přeletový dolet: 2 775 km (1 500 nm, 1 725 mi) * Akční rádius: 615 km * Dostup: 11 000 m * Počáteční stoupavost: 150 m/s * Plošné zatížení: 651 kg/m² * Poměr tah/hmotnost: 0,60

Výzbroj

1× kanón GŠ-6-23, 500 nábojů * Až 8 000 kg (17 640 lb) munice na 8 závěsech, včetně 4 rádiem řízených raket Ch-23; max. 4 střely Ch-25ML naváděných laserem; max. +more 2× Ch-28, Ch-58 nebo Ch-31P střely ARM; max. 3× raketa Ch-29L/T laserem/TV-naváděných; max 2× střela Ch-59 nebo pumy KAB-500KR a KAB-500L. * Raketomety ráže 57 mm na neřízené rakety S-5, 80 mm S-8 nebo 122 mm rakety S-13 * Ostatní zbraně zahrnují další bomby, externí kanóny a taktické jaderné zbraně. * 2× střela vzduch-vzduch R-60 pro vlastní obranu; vylepšené stroje schopny nést střely R-73.

Podobné letouny

General Dynamics F-111 * Panavia Tornado IDS * Xian JH-7 * Suchoj Su-34

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.valka.cz/clanek_1082.html]Su-24 na valka.cz[/url] * [url=http://www.airforce-technology.com/projects/su24/]Su-24 na airforce-technology.com[/url]

Kategorie:Sovětské a ruské stíhací bombardéry Kategorie:Letadla Suchoj