Superabsorbenty
Author
Albert FloresSuperabsorbentní prášek Superabsorbent nasáklý vodou Superabsorbenty jsou výrobky z polymerů (SAP) se schopností absorbovat kapaliny v množstvích daleko přesahujících vlastní hmotnost. Jednou z aplikací jsou např. takzvaná superabsorbentní vlákna.
Z historie absorbentních vláken
V 70. letech 20. +more století se začaly pokusy se zvýšením absorpčních schopností celulózy s pomocí chemického sítění (cross-link). První úspěšné pokusy se sítěním polyakrylátů s mnohem vyšší absorpcí než celulóza se uskutečnily v Japonsku začátkem 80. let. Asi o 10 let později se vyráběla na podobném principu vlákna s absorpcí 40násobku vlastní hmotnosti technologií suchého zvlákňování. Superabsorbentní vlákna se uplatnila především oblasti medicínských potřeb. V roce 2016 dosáhla celosvětová výroba 2,8 milionů tun.
Způsob výroby a použití
Jednorázová plena s podílem SAP Jako surovina se pro průmyslovou výrobu vláken používají zpravidla polyakryláty, jejichž molekuly se spojují s molekulami jiných sloučenin působením cross-linkers do prostorových sítí. +more Z granulátu se tvoří gel s trvalou konzistencí, který může pod tlakem pohltit kapaliny až do 200násobku své váhy.
Technologií suchého zvlákňování se vyrábí např. filamenty s jemností 10 dtex, které se stříhají * na délku 52 mm pro směsování s jinými syntetickými vlákny k možné výrobě staplové příze všemi známými systémy předení. +more * na délku 6 mm pro směsování s celulózou (nejčastěji s podílem 20 % SAP) s použitím na výrobu netkaných textilií technologií airlaid. :Tímto způsobem se zpracovává naprostá většina superabsorbentních vláken. Z celkového množství bylo ve 2. dekádě 21. století použito asi 74 % na dětské pleny, 8 % na pleny pro inkontinentní pacienty a zbytek na různé medicinské účely. Absorbenty se využívají také v průmyslu, kde zabezpečují pracoviště proti úniku různých nežádoucích kapalin.
Odkazy
Reference
Literatura
Buchholz/Graham: Modern Superabsorbent Polymer Technology, Wiley & Sons 1997, ISBN 9780471194118 * Fuchs/Albrecht: Vliesstoffe, Wiley-VCH Verlag 2012, str. 76-82