Cesko.wiki Světluška menší
Author
Albert FloresSvětluška menší (Lamprohiza splendidula), též také svítilka třpytivá, je druh brouka z čeledi světluškovitých. Je nejhojněji zastoupeným druhem v této čeledi v Česku. Stejně jako světluška větší bývá lidově nazývána svatojánská muška.
Popis
Samečci bývají 8-10 mm dlouzí, samičky bývají dlouhé 10 mm. Na hrudi, která vyčnívá i přes hlavu, jsou dvě velká transparentní pole, přes které vidí tmavé složené oči. +more Samečci světlušky menší se podobají samečkům světlušky větší, kteří však průhledná pole na hrudi nemají. Samečky a samičky světlušky menší lze od sebe snad rozeznat - samičky mají jen extrémně krátký pahýl křídel, takže se segmentace zadečku podobá larvám. Tělo samiček je krémově zbarvené a průsvitné, takže vnitřní orgány prosvítají. Díky tomu přes tělo pronikne světlo ze světelných orgánů, které jsou umístěné na spodní straně těla, a samička tak může za tmy přilákat samečky, i když nelítá a leze po zemi. Samečci mají plně vyvinutá a letu schopná křídla. Jejich tělo je zploštělé, hruď a krovky jsou šedočerné, odstávají od těla a tak během dne zakrývají nohy. Na rozdíl od samiček mají samečci pouze dva světelné orgány na břišní straně zadečku. Světelné orgány mají nápadně krémovou barvu. Kromě dospělců mají světelné orgány i larvy, kukly a vajíčka.
Rozšíření
Světluška menší se vyskytuje ve většině Evropy. Severní hranice jejího výskytu je Šlesvicko-Holštýnsko. +more Lze ji najít na loukách, v zahradách a parcích. Během rojů za teplých nocích v červnu a červenci ji lze spatřit v krajině ještě hojně. V Sasku se během veřejného sčítání s názvem Kde tancují světlušky. mezi roky 2007 a 2009 během jednoho večera v jednom lužním lese napočítalo několik tisíc samečků. Právě lužní lesy jsou pro světlušky ideální prostředí, v menším množství se vyskytují i ve vlhkých listnatých lesích.
Život
Světluška menší má dvou- až tříletý životní cyklus. Larvy se vyklubou asi 35 dní po nakladení vajíček. +more Po 34 měsících se potom zakuklí a po 7 dnech klidové fáze se líhnou brouci. Dospělí samečci žijí 5-7 dní, dospělé samičky pak 7-10 dní. Dospělci se objevují od poloviny května až do konce července, nejvíce jich je v poslední třetině června, kam spadá i svatojánská noc. Tak vznikl lidový název svatojánské mušky. Samečci začínají létat a svítit se soumrakem. Jejich světelné orgány uložené na přední břišní straně těla (ventrálně) svítí dolů k zemi a to stimuluje samičky, aby také svítily. Pokud si sameček povšimne na louce samičky, sletí k ní kolmo dolů. Páření a snášení vajíček probíhá na zemi. Oba dospělci umírají jen několik dní po páření a snůšce vajíček. Larvy se živí malými plži, které najdou podle slizu. Dospělci nepřijímají potravu, pouze vodu, žijí z tukových zásob, které si vytvořili během tříletého larválního stádia.
Galerie obrázků
File:Lamprohiza-splendidula-03-fws. jpg|Sameček File:Lamprohiza-splendidula-01-fws. +morejpg|Sameček zespodu File:Lamprohiza-splendidula-02-fws. jpg|Sameček shora File:Lamprohiza-splendidula-08-fws. jpg|Samička File:Lamprohiza-splendidula-Goettingen-05. jpg|Samička zespodu File:Lamprohiza-splendidula-09-fws. jpg|Samička shora File:Lamprohiza-splendidula-06-fws. jpg|Samička zespodu, foceno bez blesku File:Lamprohiza-splendidula-Goettingen-11. jpg|Samička shora, foceno bez blesku File:Lamprohiza-splendidula-13-fws. jpg|Samička shora, fotomontáž.
Odkazy
Reference
Literatura
Hans Helmut Schwalb: Beiträge zur Biologie der einheimischen Lampyriden Lampyris noctiluca GEOFFR. und Phausis splendidula LEC. +more und experimentelle Analyse ihres Beutefang und Sexualverhaltens. In: Zoologische Jahrbücher. Abteilung für Systematik. Band 88, Nr. 4, 1961, S. 399-550. * Helgard Reichholf-Riehm: Insekten. Mit Anhang Spinnentiere (= Steinbachs Naturführer. 7). Mosaik-Verlag, München 1984, ISBN 3-570-01187-9.
Související články
Světluška větší * Světluškovití
Externí odkazy
[url=http://www. insekten-sachsen. +morede/Pages/TaxonomyBrowser. aspx. Id=120513]Artsteckbrief[/url] * [url=http://www. laternentanz. eu/Content/Project/Map. aspx]Sächsische Suchaktion "Wo tanzt das Glühwürmchen. " von 2007-2009[/url] * [url=http://www2. uni-jena. de/chemie/institute/oc/weiss/gloworm. htm]Uni Jena[/url] * [url=http://www. gluehwuermchen. ch/]Glühwürmchen Projekt, Zürich[/url] * [url=http://www. lampyridae. lima-city. de]Startpunkt - Leuchtkäfer in Deutschland[/url].