Svahová

Název

Původní název vesnice zněl Neuhaus (nový dům). V historických pramenech se jméno vyskytuje jen jako Neuhaus (1787, 1854).

Historie

Kaplička

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1563. Založil ji nejspíše Kryštof z Karlovic, kterému od roku 1554 patřilo panství Červený hrádek. +more V Jirkově měl kamenečný důl Svatý Kryštof s hutí a Svahová vznikla jako sídlo lesních dělníků, kteří pro ni dodávali dřevo. V roce 1577 Kryštof většinu panství prodal, ale ponechal si huť, důl a některé pozemky včetně Svahové. Panství Svatý Kryštof přešlo po Kryštofově smrti na Georga Meinla, od něhož je v roce 1610 koupilo město Jirkov přibližně za částku 30 419 zlatých, a tím se dostalo zpět k červenohrádeckému panství.

Další zpráva o Svahové pochází až z roku 1787, takže je možné, že osada zanikla za třicetileté války. V letech 1817-1819 provozoval hrabě Jiří Buquoy na okraji vesnice sklárnu , ve které se vyrábělo tabulové, draselno-vápenaté a zelené sklo. +more Její součástí byla stoupa a dřevěný parní stroj postavený podle návrhu hraběte. Jako palivo se používala rašelina z blízkého rašeliniště. Po strojem způsobeném požáru sklárna zanikla. V okolí vesnice se také těžila drobná žilná ložiska železné rudy.

Na konci devatenáctého století ke Svahové patřilo 1285 hektarů půdy. Převážnou většinu tvořily lesy a výměra zemědělské půdy dosahovala pouze 29 hektarů. +more Na neúrodných polích se ve velké nadmořské výšce pěstovalo jen malé množství ovsa a brambor. Působil zde jeden výrobce hraček, ale většina obyvatel pracovala v lese. Do kostela a do školy chodili lidé do Boleboře.

Přírodní poměry

Svahová stojí u středu jižní hranice stejnojmenného katastrálního území o rozloze 11,75 km² v Ústeckém kraji asi dva kilometry severně od Boleboře a deset kilometrů severně od Chomutova.

Geologické podloží tvoří předvariské intruzivní horniny a horniny neznámého stáří, které jsou často deformované a metamorfované. Zastupují je různé druhy metagranitů až metagranodioritů a ortoruly. +more Do jihozápadního a jihovýchodního cípu území zasahují prekambrické horniny zastoupené dvojslídnými a biotitickými rulami a u východní hranice severně od hotelu na Lesné se vyskytují také biotické jemně až středně zrnité žuly.

V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Rudolická hornatina. Nejvyšší bod s nadmořskou výškou okolo 900 metrů se nachází v severovýchodním cípu území v okolí Eduardovy skály, zatímco nejnižší bod je v údolí potoka Lužce u Nivského mlýna ve výšce asi 545 metrů. +more Zástavba samotné vesnice je rozptýlená ve výškách od 765 do 810 metrů.

Z půdních typů se vyskytuje podzol kambický, ale ve třech lokalitách povrch pokrývají rašeliny. Vytvořily se v oblasti jihozápadně od Kachního rybníka, v okolí Nového rybníka po obou stranách silnice do Malého Háje a na severovýchodě v místech s pomístním jménem Na Močále.

Většinu oblasti odvodňuje Lužec (též Nivský potok), na kterém se nachází Helenčin vodopád, a jeho drobné bezejmenné přítoky. Voda z jihozápadní části území odtéká do Bíliny a ze severu do Telčského potoka. +more V katastrálním území se nachází tři rybníky: Kachní, Nový a Telčský (též V Díře). Propojovaly je strouhy a . Celá soustava umožňovala díky zdvojeným výpustem Kachního a Telčského rybníka převádění vody z povodí Telčského potoka do povodí Lužce.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 107 obyvatel (z toho 56 mužů) německé národnosti, kteří byli s výjimkou jednoho evangelíka římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 110 obyvatel německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.

Obecní správa

Domy v lese Rozcestí nad vesnicí

Roku 1850 se Svahová stala samostatnou obcí, ale již v roce 1869 je uváděna jako osada Jirkova, ke kterému patřila až do roku 1960. Následující rok se stala částí obce Boleboř. +more K vesnici patřila osada V Díře (německy ), ale později byla většina tamních domů začleněna do okresu Most. V roce 1930 v osadě žilo 28 lidí v šesti domech.

Doprava

Svahovou vede silnice třetí třídy č. 25220 z Jirkova do Brandova. +more Autobusová linková doprava do vesnice nezajíždí a nejbližší zastávka se nachází v Boleboři. Nejbližší železniční stanice a zastávky jsou Jirkov na trati Chomutov-Jirkov a Jirkov zastávka na trati Ústí nad Labem - Chomutov. Vesnice je křižovatkou tří turistických tras. Vede přes ní úsek červeně značené krušnohorské trasy mezi Horou Svatého Šebestiána a Novou Vsí v Horách, žlutě značená trasa z Jirkova do Kalku a zeleně značená trasa z Bezručova údolí do Hory Svaté Kateřiny. Po silnici je vedena cyklotrasa č. 3079 z Bezručova údolí do Rudolic v Horách.

Společnost

Ve vesnici stojí Horský hotel Svahová, jehož základy byly podle letopočtu 1777 vyrytého do trámu postaveny již v osmnáctém století. Budova byla několikrát rozšířena. +more Fungovala jako Sokolská chata a později v ní bylo rekreační středisko chomutovských železáren. V zimě funguje sjezdovka a lyžařský vlek. Na východním okraji katastrálního území stojí Horský hotel Lesná, který je jedním z výchozích bodů lyžařského běžeckého areálu.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Římskokatolická farnost Boleboř * Římskokatolická farnost - děkanství Jirkov

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Boleboř Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Těžba železné rudy v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Červenohrádecké panství