Svatopluk Koníček

Svatopluk Koníček (též Svatopluk Koníček-Horský, 1866 Vídeň - 1931 Moskva) byl český politik, novinář, podnikatel a knihkupec dlouhodobě žijící a působící v Rusku, posléze člen tzv. Prvního československého odboje. Po začátku první světové války se zasadil o vznik československých legií v Rusku. Jakožto monarchista a carofil se následně rozešel s pojetím české, respektive československé, samostatnosti skupiny okolo Tomáše Garrigue Masaryka, která usilovala o vznik samostatné československé republiky, a po politickém kolapsu Ruského impéria roku 1917 se ocitl mimo hlavní dění prvního čs. odboje.

Život

Mládí

Narodil se ve Vídni do české rodiny, pocházející z Klenic u Hradce Králové. Vychodil německé školy, nadále se však identifikoval s českými kulturními kořeny. +more Absolvoval vyšší rolnickou školu, poté žil a pracoval v Uhrách a na pozdějším Slovensku. Roku 1899 se přestěhoval do Moskvy, kde provozoval knihkupectví a inzerentní kancelář. Zde se zapojoval zdejšího českého krajanského života: roku 1909 se zde mj. stal předsedou zdejšího carofilsky orientovaného spolku Slávie.

První československý odboj v Rusku

+more_v_Carském_Selu_(1914). png|alt=Čs. _deputace_přijatá_carem_Mikulášem_II. _v_Carském_Selu_(1914)_Czech_deputation_which_visited_tsar_Nicolas_II_in_Tsarskoye_Selo_on_17th_September_1914_(leftː_Jozef_Miloslav_Országh,_Jiří_Klecanda,_Otakar_Červený,_S. _Koníček|vlevo|náhled|240x240pixelů|Čs. _deputace_přijatá_Ruský_car|carem_Mikuláš_II. _Alexandrovič|Mikulášem_II. _v_Carské_Selo'>Carském Selu 17. září 1914 (zlevaː Jozef Miloslav Országh, Jiří Klecanda, Otakar Červený, Svatopluk Koníček-Horský) Zde se jakožto český vlastenec rovněž zapojil do života a struktur české komunity v Moskvě, jednoho z největších měst tehdejšího Ruského impéria.

Poté, co roku 1914 vyhlásilo Rusko válku Rakousku-Uhersku a došlo k napadení Srbského království, zapojil se do aktivit spějících k československé samostatnosti. Podílel se na vzniku Českého komitétu v Moskvě, sdružením českých krajanských spolků ve městě, jehož byl zvolen předsedou. +more Organizace se následně začala koordinovat s ústředími v Petrohradě, Varšavě a Kyjevě. Spoluinicioval vznik české dobrovolnické Husitské legie v ruské armádě z řad česko-ruských krajanů. Ve věci jejího zřízení byl v srpnu 1914 spolu s Aloisem Tučkem, ředitelem zdejší filiálky české automobilky Laurin & Klement, a Antonínem Hrabětem, přijat na audienci u cara Mikuláše II. Následná koordinace s dalšími krajanskými centry zajistila vznik České družiny, dobrovolnického praporu českých a slovenských vojáků v ruské armádě. T. G. Masaryka V říjnu 1914 byl českou krajanskou odbojovou skupinou vyslán na cestu po Evropě, kde se měl setkat se zdejšími krajanskými spolky a informovat je o aktivitách v Rusku. Pod jménem Svatopluk Horský cestoval ke krajanům do Kyjeva, Oděsy, poté cestoval do Rumunska, Bulharska, Srbska, následně pak do Itálie, Francie a Švýcarska. Ve Francii založil a vydával časopis L'Indépendence tcheque. Na jaře 1915 pak odcestoval do Spojených států. Vystupoval s mandátem předsedy českých spolků v Moskvě a spoluiniciátora Husitské legie jako řečník, byl autorem pamfletů a novinových článků burcujících k odboji proti Rakousku-Uhersku. V únoru 1917 se zúčastnil druhého sjezdu zástupců krajanských spolků na Rusi z Petrohradu, Moskvy, Varšavy a Kyjeva.

Reprezentoval přitom konzervativní rusofilní pojetí české, resp. československé, samostatnosti v podobě vytvoření českého knížectví pod ochranou Ruska, zastávané též v Kyjevě usídleným Josefem Dürichem. +more Posléze se tak spolu s Dürichovou skupinou dostával do sporů s představiteli a příznivci exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika prosazující republikánský model samostatného Československa. Toto pojetí posléze převážilo i mezi představiteli českých krajanských spolků na Rusi, reprezentovaných mj. Bohdanem Pavlů, Jiřím Klecandou či Bohumilem Čermákem, umocněné pak Únorovou revolucí začátkem roku 1917 a postupným rozpadem carského Ruska dovršeného socialistickým převratem a vytvořením komunistické vlády v Moskvě v listopadu téhož roku.

Posléze se pak stáhl z dalších politických aktivit.

Úmrtí

Svatopluk Koníček zemřel roku 1931 v Moskvě ve věku 64 nebo 65 let.

Odkazy

Reference

Literatura

PAPOUŠEK, Jaroslav. Osvobozenská pavěda. V Praze: Čin, 1929. s. 50-51.

Externí odkazy

[url=https://kramerius. army. +morecz/search/i. jsp. pid=uuid:8f6c4de6-408f-4e63-84db-ff154c61dafd&q=Svatopluk%20Kon%C3%AD%C4%8Dek]Zakladatelé České družiny[/url] * [url=https://kramerius. army. cz/search/i. jsp. pid=uuid:18c1bc10-8440-11e3-a606-005056827e51&q=album%20velezr%C3%A1dc%C5%AF#monograph-page_uuid:35814d60-ae2b-11e3-87a3-001018b5eb5c]Koníčkova činnost na Rusi během 1. světové války[/url] * [url=http://biography. hiu. cas. cz/Personal/index. php/KON%C3%8D%C4%8CEK_-_Horsk%C3%BD_Svatopluk_1866-1931]Biografický slovník[/url] * [url=https://kramerius. army. cz/search/i. jsp. pid=uuid:18fa2400-ae2b-11e3-87a3-001018b5eb5c&q=Svatopluk%20Kon%C3%AD%C4%8Dek]Konzervativní křídlo 1. čs. odboje[/url].

Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští politici Kategorie:Čeští knihkupci Kategorie:Česko-ruské vztahy Kategorie:Narození v roce 1866 Kategorie:Úmrtí v roce 1931 Kategorie:Muži Kategorie:Československé legie v Rusku Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Osobnosti prvního československého odboje Kategorie:Češi v Rusku