Svaz Cikánů-Romů

Svaz Cikánů-Romů byla první úřady povolená romská organizace v českých zemích. Fungovala mezi lety 1969-1973, než ji komunistické úřady zakázaly. Usilovala o zlepšení politického a ekonomického postavení romského obyvatelstva a věnovala se i kulturní, sportovní, společenské a vzpomínkové činnosti. Ke konci své existence sdružovala zhruba 8 500 osob.

Historie

Založení Svazu Cikánů-Romů předcházela dvě desetiletí neúspěšných snah romských intelektuálních elit o vlastní organizaci zastupující romskou menšinu, které končily zamítnutím ze strany úřadů. Byl to případ Sdruženie slovenských Cigánov v roce 1949 a sdružení Romano kulturno jekhetaňiben, které chtěli založit partyzán Anton Facuna a Ján Cibuľa roku 1957. +more Na českém území vedla emancipační snahy skupina moravských Romů v čele s Tomášem Holomkem, která jednala s brněnským Národním výborem a počátkem 50. let požadovala založení celonárodní romské organizace. Až v roce 1968 byl úspěšně zaregistrován slovenský Zväz Cigánov - Romov, jehož prvním předsedou se stal Anton Facuna. A. Facuna inicioval vznik sdružení Butiker (překlad tohoto slova je „Pracuj“), veřejnosti bylo sdružení představeno v roce 1970 v Rudém právu.

Práce na ustavení Svazu Cikánů-Romů započaly v období Pražského jara roku 1968. V rámci společenského a politického uvolňování docházelo také k přehodnocení asimilační politiky, která Romům nepřiznávala žádná práva jako menšině a potlačovala jejich kulturu. +more Nově mělo jít o politiku tzv. kulturní a společenské integrace. Ustavující sjezd se konal 30. srpna 1969 v Brně. Předsedou se stal Miroslav Holomek.

Podle Charty 77 a romistky Mileny Hübschmannové byla hlavní politická příčina zrušení Svazu novelizace zákona o menšinách roku 1972, který romskou menšinu neuznával. Oficiálním důvodem úřadů byly nesrovnalosti v účetnictví přidružených hospodářských sdružení Nevodrom a Butiker. +more Po zrušení Svazu až do konce 80. let nepůsobila v Československu žádná další romská organizace, některé romské osobnosti však zůstaly aktivní.

Činnost

Svaz rozvinul za necelé čtyři roky svého působení širokou škálu různých činností od vyjednávání s politickou mocí, hospodářské činnosti až po zpracování historie, kulturní, sportovní a společenské aktivity.

Politické požadavky

Usiloval o uznání Romů jako národnostní menšiny a s tím spojených práv. Požadovali přiměřené zastoupení Romů ve volených i výkonných orgánech státní moci. +more Řešili také sociální otázky, zaměstnanost, školství.

Mezinárodní hnutí

Udržoval mezinárodní kontakty a jeho členové se zúčastnili prvního Světového kongresu Romů v roce 1971, který se později přeměnil na Mezinárodní romskou unii . Na tomto kongresu bylo mimo jiné přijato sebeoznačení Romové a vytvořeny základy pro mezinárodní romské emancipační hnutí.

Kultura a historie

Sbíral doklady o historii a kultuře Romů a pořádal výstavy. Přišel s nápadem založit muzeum, který se však naplnil až počátkem 90. +more let v podobě Muzea romské kultury. Pracoval také s přeživšími romského holokaustu a pomáhal jim, aby byly uznány jako oběti nacismu. V Hodoníně u Kunštátu, kde byl za druhé světové války tzv. cikánský tábor, založili každoroční tradici veřejných shromáždění na uctění památky romských obětí. Na tomto místě a na místě dalšího bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku chtěli postavit památníky.

Zpravodaj Romano ľil

Svaz vydával od roku 1970 první romské periodikum Romano ľil (Romský list), ve vedle českých textů publikovala i první generace romsky píšících autorek a autorů. Šlo o šéfredaktora Andreje Peštu, Františka Demetera, básníka a písničkáře Vojtu Fabiána, vypravěče Andreje Giňu a Teru Fabiánovou a další. +more Vedle literárních textů v časopise vycházely aktuality ze života romské komunity v Československu i ve světě, články o historii a osobnostech.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Romové v Česku

Externí odkazy

[url=https://www. ceskatelevize. +morecz/porady/10195164142-vypravej/bonus/7313/]archivní záběry z ustavujícího sjezdu v Brně (Československý filmový týdeník, 1969)[/url] * Vzpomínky pamětníků na Svaz v projektu Paměť Romů: [url=https://www. pametromu. cz/index. php/pametnici-prehled/141-conka-michal]Michal Čonka[/url] (zakladatel ostravské pobočky), [url=https://www. pametromu. cz/index. php/pametnici-prehled/134-lazokova-margita]Margita Lázoková[/url] (činovnice v sociální oblasti a školství), [url=https://www. pametromu. cz/index. php/pametnici-prehled/117-lendelova-maria]Mária Lendelová[/url] (zpěvačka).

Kategorie:Spolky v Československu Kategorie:Lidská práva v Československu