Cesko.wiki Světlahorský rajón
Author
Albert FloresSvetlahorský rajón (bělorusky Светлагорскі раён, ukrajinsky Свєтлогорський район, rusky Светлогорский район) je územně-správní jednotkou na severu Homelské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Svetlahorsk (bělorusky Светлагорск, rusky Светлогорск).
Geografie
Rajón se rozkládá se na severu Homelské oblasti, v severní části Centralnabjarezinské roviny. Oblast má rozlohu 1 899. +more91 km². Hraničí s Žlobinským, Rečyckým, Kalinkavickým, Akcjabrským rajónem v Homelské oblasti a s Babrujským rajónem v Mohylevské oblasti.
Klima je mírně kontinentální. Hlavními řekami jsou Berezina a její přítoky Ola, Sved a Žerďanka a také Ipa - přítok řeky Pripjať. +more V rajónu se nachází Sosnovoborská nádrž. K dispozici jsou ložiska ropy, rašeliny, hlíny, stavebního písku, kamenné soli (Davydaŭské naleziště).
Historie
Podle soupisu z roku 1639 známý jako Paryčský dvůr - oblast, která v sobě zahrnovala velkou část současného Svetlahorského rajón, krom obce Šacilavičy (nyní Svetlahorsk). Centrem Paryčského dvoru byla vesnice Paryčy, která je dnes sídlem městského typu. +more Paryčský dvůr byl součástí Babrujského starostva, který byl začleněn do Rečyckého povetu Minského vojvodství Litevského velkoknížectví Republiky obou národů (těž Polsko-litevské unie).
Podle soupisu z roku 1684 existoval v rámci Paryčského vojtovstství Babrujského starostva.
Po 22. červenci 1793, v důsledku Druhého rozdělení Polska a začlenění Minskského vojvodství do Ruského impéria, byla vytvořena Paryčská farnost Babrujského újezdu Minské gubernie.
Mezi roky 1918 a 1991 byl rajón součástí několika celků. Dne 25. +more března 1918 patřil Paryčské farnosti Běloruském lidové republiky. Od 1. ledna 1919 byl součástí Běloruské sovětské socialistické republiky a od 27. února 1919 Litvsko-běloruské sovětské socialistické republiky. Dne 31. července 1920 se stal opět součástí Běloruské SSR jako unitárního státu, kterou vystřídal vstup do Sovětského svazu 30. prosince 1922 a odtržení 26. prosince 1991. Od 19. září 1991 je součástí samostatné Běloruské republiky.
V roce 1921 byla Minská gubernie zrušena a její újezdy spolu s Babrujským újezdem začaly přímo vstupovat do běloruské SSR. Dne 20. srpna 1924 byla farnost a její újezdy zrušeny.
Dne 17. července 1924 byl vytvořen Paryčský rajón, který se stal součástí Babrujského okruhu (který existoval před 26. +more červencem 1930) a poté 20. února 1938 Poleské oblasti, od 20. dubna 1944 Babrujské oblasti a 8. ledna 1954 Homelské oblasti. Dne 9. června 1960 se centrum rajónu přesunulo v Šatilki. Dne 29. července 1961 bylo sídlo přejmenováno na Svetlohorsk a Paričský rajón dostal jméno Svetlahorský rajón.
Demografie
Rajón má celkem 93 000 obyvatel, a podle jiných odhadů až 95 000 obyvatel. V městském prostředí žije 72 000 obyvatel. V rajónu leží 104 osad kromě tří měst a 101 venkovských sídel.
Ekonomika
V rajónu působí ropné, chemické, strojírenské, potravinářské závody, ale i podniky pro zpracování dřeva, papíru a celulózy, stavebního materiálu, kombinované výroby tepla a elektřiny a jiné. Zemědělství se specializuje na chov zvířat, pěstování obilí, pícnin a brambory.
Doprava
Rajónem prochází železniční trať Žlobin-Kalinkavičy, silniční spojení Babrujsk-Kalinkavičy a Akcjabrski-Paryčy-Rečyca. Ve městech se Svetlohorsk a Paryčy se nachází autobusové nádraží. +more Na řece Berezina je provozována lodní doprava v Paryčy je možné použít trajekt.
Pamětihodnosti
Hlavní památkou je Zdudzický kamenný kříž (Зду́дзіцкі каменны крыж) a Korolevoslobodský kámen s křížem (Каралёваслабодскі камень з крыжом).
Galerie
Здудзіцкі каменны крыж. JPG|Zdudzický kamenný kříž Герб горада Казімір. +morejpg|Znak města Karizim z roku 1643 Stone with a cross from the Karaliova Slabada-2. JPG|Korolevoslobodský kámen s křížem Мельница в усадьбе "Николин остров". jpg|Větrný mlýn ze 19. století.