Cesko.wiki Svislacký rajón
Author
Albert FloresSvislacký rajón (bělorusky Свіслацкі раён, rusky Свислочский район, polsky Rejon świsłocki) je územně-administrativní jednotkou na jihozápadně Hrodenské oblasti v Bělorusku. Byl založen 15. ledna 1940.
Zaujímá rozlohu 1,4 tis. km². +more Žije zde 22 tis. obyvatel. Administrativním centrem rajónu je město Svislač (bělorusky Свіслач, rusky Свислочь). Na jeho území leží městské sídlo Porazava, 152 obcí a 7 selsovětů.
Geografie, přírodní podmínky
Rajón hraničí na severu s Běrastavickým a Vaŭkavyským rajónem Hrodenské oblasti, na jihu s Pružanským rajónem Brestské oblasti a na západě s Polskem.
Reliéf je pahorkatě-roviný. Většinu území rajónu zaujímá Prybužanská rovina, na jihovýchodě se nachází Vaŭkavyská vysočina. +more Centrální část rajónu leží na rozvodí mezi povodím řek Naraŭ a Němen. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 180 a 200 metry nad mořem. Nejvyšší bod rajónu dosahující vyšky 242 metrů se nachází 5 km západně od města Porazava.
Rajón má zásoby nerostného bohatství, na jeho území se nacházejí nachází ložiska hrubozrnného a stavebního píslu, hlíny a jílu určeného k výrobě surové keramiky a rašeliny.
Rajón je součástí euroregionu Bělověžský prales. Vyvinuly se dvě turistické trasy, Svislač - Jatvjesk - Jakušoŭka - Ňazbodzičy - Ramanaŭcy - Dabravolja - Žarkaŭščyna - Cichavolja - Ňaměrža a Svislač - Věrdamičy - Porazava - Hrynjavičy - Novy Dvor. +more Jižní část regionu se nachází na území národního parku Bělověžský prales.
Podnebí a vegetace
Klima je mírné kontinentální. Průměrná teplota v lednu je -5 °C, v červenci + 18 °C. +more Úhrn srážek činí 585 mm za rok. Vegetačního období trvá 199 dnů. Největšími toky rajónu jsou řeky Naraŭ, Ros, Svislač, Zelvjanka, Berniki. Převažují borové lesy, které zabírají 49% území rajónu. Bažiny zabírají 6,2 % území. Na jeho území leží polovina národního parku Bělověžský prales a částt hydrologické rezervace „Дзікае“.
Ekonomika
Zemědělské půdy zabírají 40,9 % území. Půdy jsou drnově podzolové (68,3 %) a podzolově bažinaté (14,5 %). +more Hlavním oborem je zemědělství, které se zaměřuje na chov mléčného skotu, pěstování obilí a krmných plodin, brambor, lnu. Rajón se také zaměřuje na potravinářský a dřevozpracující průmysl, také se zde nacházejí podniky zabývající se zpracováním stavebních hmot.
Územím rajónu prochází železniční trať ve směru Hajnówka (Polsko) - Svislač - Vaŭkavysk. Rajónní město Svislač je propojeno silnicí s městy Hrodna, Porazava a Vaŭkavysk.
Pamětihodnost
K dochovaným památkám patří fragmenty panství v obci Harnastajevičy, kostel v obci Rynjavičy, kostel v obci Dabravolja, kostel svatého Michaela, kostel Nejsvětější Trojice a panství v obci Porazava, kostel svaté Paraskevy v obci Svěncica.
* Svislacké historicko-vlastivědné muzeum * Budova svislackého gymnázia, město Svislač * Památník Konstantymu Kalinowskému * Dřevěný kostel z roku 1861, městské sídlo Porazava * Kostel svatého archanděla Michaela, městské sídlo Porazava * Panství a parkový komplex Butaŭt-Andrejkavičů * Kostel svatého Petra a Pavla, obec Harnastajevičy * Františkánský kostel, Hrynjavičy * Kostel Nejsvětější Trojice, obec Astroŭski
Galerie
Soubor:Свіслач. _Будынак_гімназіі_2. +moreJPG|Budova gymnázia, město Svislač Soubor:Śvisłač,_Gimnazičny. _Сьвіслач,_Гімназічны_(1900). jpg|Budova gymnázia (r. 1900) Soubor:Porazava-St. Michael_Roman_Catholic_Church. JPG|Kostel svatého archanděla Michaela, Porazava Soubor:Касцёл_Святых_Пятра_і_Паўла. _Гарнастаевічы. jpg|Kostel svatého Petra a Pavla, obec Harnastajevičy Soubor:Łapienica Vialikaja, Franciškanski. Лапеніца Вялікая, Францішканскі (1900). jpg|Františkánský kostel, Hrynjavičy (1900) Soubor:SAM_2527. JPG|Kamenné mohyly, obec Studzieniki.