Cesko.wiki Svislač (Hrodenská oblast)
Author
Albert FloresSvislač (bělorusky Свіслач, rusky Свислочь, Svisloč, polsky Świsłocz) je město Hrodenské oblasti Běloruska, administrativní centrum Svislackého rajónu, při pramenu řeky Svislač v povodí Němenu.
Nachází se 90 km jižně od města Hrodna, 3 km od stejnojmenné stanice na trati ve směru Vaŭkavysk - Svislač. Silnicí je propojeno s městy Hrodna, Vaŭkavysk, Porazava. +more V roce 2006 zde žilo 7,4 tisíce obyvatel.
Název
Místní jméno „Свіслач“ je zřejmě vytvořeno z názvu řeky. Na druhé straně má odpovídající hydronymum má jotvingský původ a znamená „bažiny“, „vlhkost“. +more Název města se váže s řekou Visla, odkud se přesouvaly slovanské kmeny nebo s řekou Svislač, levým přítokem Němenu.
Historie
První písemná zmínka o městě Svislač je obsažena v Ipatěvském letopise a datuje se do roku 1256. V letopise je napsáno: „Поиде Данило на Ятвязе с братом и сыном Львомъ и с Шварном младоу соушоу емоу и посла по Романа в Новъгородонъ и со Изяславом со Вислочьскимъ и со всего сторонеи приде Самовить со Мазовшаны и помочь о Болеслава со Соудимирцы и Краковляны. +more“.
Ve 13. století se město Svislač stalo hlavním městem nezávislého knížectví, které bylo později začleněno do Litevského velkoknížectví. +more Později se osada ve vlastnictví velkovévodů a v roce 1507 se stalo centrem Svislackého starostva Vaŭkavyského povětu. V roce 1523 byl Svislači udělen status městečka. Od roku 1563 městečko vlastnil Jan Chodkiewicz, který v roce 1572 přejmenoval Svislač na Ljachavičy.
V polovině 16. století přešlo na rod Zaslaŭských, v roce 1581 bylo zase vlastnictví rod Chodkiewiczů. +more Od roku 1666 let patřilo pruskému šlechtici Krishpin-Kirshensteinu. V roce 1668 byl zde postaven kostel zasvěcený svaté Trojici, vedle kterého byla v provozu farní škola. Byla založena také řeckokatolická církev Anděla Strážce.
V roce 1778 město Svislač přešlo do majetku Vincenta Tyszkiewicze, senátora Litevského velkovévodství, který si vzal neteř krále a velkovévody Stanisława Augusta Poniatowského. Nový majitel zahájil rekonstrukci města, umístil do centra města trh, založil zoo, divadlo s kaplí, park. +more V roce 1793 Svislač přešlo na území Hrodenského vojvodství. Ke konci 18. století zde byly uspořádány velké veletrhy.
V důsledku třetího rozdělení Polska (1795) se město Svisloč ocitlo na území Ruské říše, v Slonimské v poté v Litevské gubernii. Od roku 1801 bylo město centrem Vaŭkavyské volosti Hrodenské gubernie. +more V roce 1804 zde Vincent Tyszkiewicz založil gymnázium, které bylo v roce 1851 přeměněno na dvořanskou školu. Mezi její žáky patřili např. Kastuš Kalinoŭski, Vosip Kavaljeŭski, Napoleon Orda, Józef Ignacy Kraszewski, Romuald Traugutt. V roce 1833 zde stála 1 kamenná budova a 146 dřevostaveb.
V dobách Povstání v Polsku, Litvě a Bělorusku v letech 1863-1864 se město Svislač stalo místem rozepří mezi povstaleckými oddíly a ruskými odvetnými vojsky. Podle sčítání lidu (1897) mělo městečko 526 domů (24 kamenných a 502 dřevěných), 6 koželužen, pivovarnické a medovarnické podniky a venkovskou nemocnici.
Během první světové války v letech 1915-1918 bylo město obsazeno německými vojsky. V důsledku Rižského míru (1921) se městečko ocitlo na území meziválečné Polské republiky, kde zaujímalo status centra gminy. +more Za polské nadvlády zde bylo několik běloruských národně-osvobozeneckých organizací.
V září 1939 město přistoupilo k běloruské SSR. V lednu 1940 si získalo oficiálně status sídla městského typu a stalo se centrem jednoho z rajónu Bjelastocké oblasti. +more Během druhé světové války od 26. června 1941 do 17. července 1944 bylo pod německou okupací. V listopadu 1942 zde nacisté zastřelili 1 536 vězňů z židovského ghetta. Dne 14. prosince 2000 Svislač přijala status města.
Demografie
ImageSize = width:auto height:180 barincrement:27 PlotArea = left:50 bottom:20 top:15 right:15 TimeAxis = orientation:vertical AlignBars = late Colors = id:linegrey2 value:gray(0. 9) id:linegrey value:gray(0. +more7) id:cobar value:rgb(0. 0,0. 7,0. 8) id:cobar2 value:rgb(0. 6,0. 9,0. 6) DateFormat = yyyy Period = from:0 till:8000 ScaleMajor = unit:year increment:2000 start:0 gridcolor:linegrey ScaleMinor = unit:year increment:400 start:0 gridcolor:linegrey2 PlotData = color:cobar width:15 bar:1816 from:0 till:614 bar:1833 from:0 till:1256 bar:1897 from:0 till:3099 bar:1914 from:0 till:6460 bar:1977 from:0 till:5300 bar:1999 from:0 till:7800 bar:2006 from:0 till:7400 bar:2009 from:0 till:6886 TextData= fontsize:10px pos:(10,195) text:.
* 19. +more století: 1816 - 614 obyv. ; 1830 - 646 mužů, z nichž bylo 5 šlechticů, 1 v duchovním stavu, 425 Židů měšťanů, 211 křesťanských měšťanů a Slovanů; 1833 - 1 256 obyv. ; 1897 - 3 099 obyv. * 20. století: 1914 - 6 460 obyv. ; 1977 - 5,3 tis. obyv. ; 1999 - 7,8 tis. obyv. * 21. století: 2006 - 7,4 tis. obyv. ; 2007 - 7,4 tis. obyv. ; 2009 - 6 886 obyv. (sčítání lidu).
Pamětihodnosti
Budova gymnázia (1802-1803) * Zemědělská usedlost (19. - 20. +more století) * Historické budovy (konec 19. - 1. polovina 20. století, fragmenty) * Židovský hřbitov * Park při bývalém panství Tyszkiewiczů (18. století) * Synagoga (19. - 20. století) * Kostel Povýšení svatého Kříže (1884).
Galerie
Soubor:Śvisłač, Gimnazičny. Сьвіслач, Гімназічны (1879). +morejpg|Svislacké gymnázium (1880) Soubor:Śvisłač, Rynak, Franciškanski. Сьвіслач, Рынак, Францішканскі (N. Orda, 1875). jpg|V centrum města (Napoleon Orda, 1875) Soubor:Śvisłač, Vakzalnaja. Сьвіслач, Вакзальная (1906). jpg|Železniční stanice (1906) Soubor:Śvisłač, Rynak. Сьвіслач, Рынак (1915-18). jpg|Svislacký trh (20. století) Soubor:Свіслач. _Будынак_гімназіі. JPG|Svislacké gymnázium dnes Soubor:Svislach1. JPG|Kateolický kostel ve Svislači Soubor:Śvisłač, Bieraściejskaja, Brama. Сьвіслач, Берасьцейская, Брама (1901-14). jpg|Mětstská brána (1900).