Svorad (plošina)

Svorad (920-1000 m n. m.) je lučnatá krasová náhorní plošina (planina) na Slovensku v západní části Podtatranské brázdy, na severním úpatí Chočských vrchů. Rozprostírá se nad závěrem Prosiecké doliny v katastrálním území obcí Prosiek a Velké Borové v okrese Liptovský Mikuláš.

Poloha

Plošina leží v povodí potoka Prosiečanka, jehož horní tok ní protéká, na rozhraní tří geomorfologických celků:

* Zuberecké brázdy (západní část Podtatranské brázdy), jejíž je součástí, * Skorušinských vrchů, jejichž jihozápadní výběžek ji ohraničuje ze severu masivem vrchu Diel (1051 m n. m. +more), * Chočských vrchů, které ji ohraničují z jihu masivem Prosečného (1372 m n. m. ) ve stejnojmenném východním podcelku.

Centrální část plošiny je jen mírně zvlněná (920-940 m n. m. +more) s poklesem směrem na jihozápad k závěru Prosiecké doliny. Nejjednodušší přístup je z obce Veľké Borové (835 m n. m. ), ležící zhruba 2 km severovýchodně, přímo pod úbočím plošiny.

Geologie

Plošina je budována flyšovými paleogenními sedimenty a má mírně zaoblené formy reliéfu. Sbírají se na ní několik větve, tvořící horní tok potoka Prosiečanka, který se následně na začátku vápencového území na úpatí Chočských vrchů ponořuje v mohutném závrtovitém ponoru a dále teče podzemím. +more V důsledku toho je v závěrečném soutěskovém úseku Prosiecké doliny, od boční doliny Červené piesky se stejnojmenným vodopádem až po Svorad, po většinu roku (mimo povodní) jen suché koryto potoka.

Ponor Prosiečanka je v současnosti zanesený sedimenty, v minulosti však byl údajně otevřený a dalo se jím vstoupit do volných prostorů. Tento závrt představuje jediný výraznější krasový útvar na plošině, mimo něj se zde nacházejí už jen mírně zvlněné louky a několik mokřadů.

Rostlinstvo

Rozsáhlé louky a pastviny zde vznikly postupným klučením původních lesních porostů pastýři v průběhu uplynulých staletí. Poslední desetiletí, po ústupu intenzivního spásání v 70. +more až 80. letech 20. století, se lokalita naopak stala klasickým příkladem tzv. sukcese - v tomto případě postupné pomalé přeměny neudržovaných luk a pastvin na les. Botanicky významný byl výskyt keřů jalovce (Juniperus communis), která představovala první stádium sukcese. Kromě běžných lučních druhů trav a bylin se na vlhkých stanovištích vyskytuje suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), které zde reprezentují floristické významnější druhy rostlinstva. Místy se také, v důsledku intenzivního pastva, vytvořily rozsáhlejší porosty horské trávy smilky tuhé (Nardus stricta).

Dějiny

Prosiecká dolina i s planinou Svorad patřila historicky obci Sielnica. V roce 1287 uherský král +more_Kumán'>Ladislav IV. vyčlenil z tohoto majetku půdu a lesy mezi Prosieckým potokem (Prosiečanka) a Sielnicou, včetně území planiny, čímž vznikl zárodek osady Prosiek. Do roku 1500 osadu vlastnil zemansky rod Mikušů, později rod Jóbovců z Fančalu, kteří se do Prosieka přistěhovali a byli jeho vlastníky až do 20. století.

První písemná zmínka, už s názvem Svorad jako běžným pojmenováním, je podle Josefa Kútnika z roku 1556 v listině Liptovské župy. Další zmínka je pak z roku 1589 v dohodě mezi rody Job Fančali z Prosieka a Kubíni z Vyšného Kubína. +more Svorad se pak, jako hraniční bod, zmiňuje v dokumentech k dlouhodobému územnímu sporu hraběte Štěpána Ilešháziho (1541-1609) s Jóbovými, započatého v roce 1583.

Planina bývá uváděna i jako křižovatka historických cest z Oravy a Liptova do Polska. Po postupném vyklučení lesů pastýři byly louky využívány jako pastviny i jako zdroj sena, přímo na plošině vznikly desítky seníků a stodol na jeho uskladnění a sušení. +more Na svoz sena do Prosieka byla v Prosieckém údolí vybudovaná vozová cesta, překonávající soutěskové úseky dřevěnou vozovkou položenou na trámech zasazených do skalních stěn soutěsky. Cesta byla opakovaně poškozována vodou při jarních povodních a následně opravována. V roce 1944 vyhodili mostové části do vzduchu partyzáni a torzo odnesla velká voda v roce 1947, přičemž cesta už nebyla následně obnovena.

Původ názvu

Původ názvu plošiny je dáván do souvislosti s poustevníkem sv. Svoradem, benediktinským mnichem, žijícím na přelomu +more_století'>10. a 11. století.

Turistika

Svorad představuje významnou křižovatku turistických stezek:

* modrá trasa a naučná stezka č. 2708 Prosiek - Prosiecká dolina - Svorad - Oblazy (Kvačianska dolina, rozcestí s červenou č. +more 0862) * zelená trasa č. 5620 Liptovská Anna - Pravnáč - Lomné - Svorad - Prosečné - dolina Borovianky (rozcestí s modrou č. 2708).

Výše, severním okrajem luk pod vrcholem Dielu, prochází červená dálková turistická trasa, cyklotrasa a běžecká trasa č. 0847 Dolný Kubín - Malatiná - Veľké Borové - Malé Borové - Kopec - Zuberec - Brestová, skanzen - Skorušina - Oravice.

Galerie

Svorad-2008-05-infopanel. jpg | Informační panel k názvu a dějinám využívání lokality Svorad-2008-05-sennik. +morejpg | Zbytky jedné z posledních stodol na sušení sena Svorad-2008-05-zarastanie. jpg | Spontánní obnova lesa Svorad-2013-05-ovce-1. jpg | Pastva ovcí pod Dílem Svorad-2008-05-sekane-kriz. jpg | Starší kříž na návrší Sekané (945 m n. m. ) Nad Velkou Borovou.

Reference

Externí odkazy

[url=http://mapy.hiking.sk/?y=49.184&x=19.496]Poloha na turistické mapě[/url]

Kategorie:Skorušinské vrchy Kategorie:Chočské vrchy Kategorie:Podtatranská brázda Kategorie:Údržba:Články s nekontrolovanými překlady