Symfonie č. 2 (Beethoven)
Author
Albert FloresSymfonie č. 2 (Beethoven) je druhou symfonií, kterou vytvořil Ludwig van Beethoven. Tato symfonie byla popsána jako přechodové dílo mezi jeho dřívějšími sklady a jeho pozdějšími velkými symfoniemi. Symfonie byla napsána v roce 1801 a premiéru měla v roku 1803. Tvoří ji čtyři věty, které jsou rozděleny do tradičního formátu symfonické kompozice. Symfonie získala smíšenou reakci od soudobých kritiků, ale postupem času se stala respektovaným dílem Beethovenova díla. Má charakteristický mladický a energický zvuk, který se odlišuje od jiných děl tohoto skladatele. Symfonie č. 2 je stále často prováděna a je považována za významnou součást Beethovenova repertoáru.
Ludwig van Beethoven napsal svou Symfonii č. 2 D dur (op. 36) v průběhu let 1801-1802. Skladbu autor věnoval českému hraběti Karlu Aloisi Lichnovskému z Voštic.
Premiéra se konala 5. dubna 1803 ve vídeňském divadel Na Vídeňce. Je to jedno z posledních děl jeho raného období.
Popis
2. symfonii napsal Beethoven převážně v průběhu svého léčebného pobytu ve vídeňské čtvrti Heiligenstadt, symfonie vyzařuje pozitivní energii, protože Beethoven silně věřil ve své uzdravení. +more V této době si však také začal uvědomovat, že pomalu ztrácí sluch. Symfonie nemá menuet, místo něj Beethoven vložil scherzo, které jí dává ještě více síly a energie (z tohoto důvodu byla podle tehdejších kritiků až příliš excentrická).
Názvy vět
# Adagio molto - Allegro con brio # Larghetto # Scherzo: Allegro # Allegro molto
Durata: 36 minut.
Orchestrace
Dřevěné nástroje: 2 flétny, 2 hoboje, 2 A klarinety, 2 fagoty Žesťové nástroje: 2 lesní rohy in D a in E, 2 trubky in D Bicí nástroje: tympány Smyčcové nástroje: 1. a 2. +more housle, violy, violoncella, kontrabasy.