Symfonie č. 6 (Mozart)

Mozart v roce 1770 Symfonie č. 6 Wolfganga Amadea Mozarta v tónině F dur, dle Köchelova seznamu KV 43, byla dokončena v roce 1767 v Olomouci.

Dle názoru muzikologa Alfreda Einsteina uvedené v jeho revizi Köchelova seznamu z roku 1937, skladatel započal komponování symfonie pravděpodobně ještě ve Vídni a dokončil ji v Olomouci, kam se Mozartova rodina uchýlila před zhoubnou epidemií neštovic, která v té době sužovala Vídeň, viz Mozart a neštovice.

První uvedení

Symfonie byla zařazena do programu koncertu uspořádaného pro hraběte Františka Antonína Schrattenbacha, synovce kardinála Wolfganga Hanibala ze Schrattenbachu a bratra knížete-arcibiskupa Zikmunda Kryštof ze Schrattenbachu, Leopoldova zaměstnavatele v Salcburku. Koncert tehdy 11letého Wolfganga, se konal 30. +more prosince 1767 v brněnské Taverně (Reduta) za přítomnosti otce Leopolda a Wolfgangovy 15leté sestry Marie Anny.

Místní kněz o tom poznamenal:

Hrabě Schrattenbach Leopolda vyzval, aby zůstali v jeho paláci déle, avšak Leopold chtěl pokračovat dále na sever, neboť měl obavy o synovo zdraví, a tak rodina byla již o dva dny později na cestě do Olomouce. Zde se 26. +more října skutečně u Wolfganga projevily první příznaky neštovic. Pamětní deska na paláci hraběte Schrattenbacha Mozartův pobyt v Brně připomíná pamětní deska od J. T. Fischera na Schrattenbachově paláci z roku 1956.

Věty a instrumentace

Dílo má čtyři věty a je první Mozartovou symfonií v tónině F. První provedení proběhlo v Brně 30. +more prosince 1767. Autograf partitury se nachází v Jagellonské knihovně v Krakově.

Instrumentace při prvním provedení symfonie byla následující: * 2 flétny * 2 hoboje * 2 rohy * fagot * smyčce * basso continuo.

Místo hobojů jsou ve druhé větě použity flétny. Je to také poprvé, kdy v symfonii Mozart použil dva obligátní violové party.

: \relative c' { \key f \major \tempo "Allegro" f4\f a8. f16 c'4 c | c4( a8.) f16 c4 r8 c | f8-.[ r g-.] r a-.[ r bes-.] r | c4.( a8 bes4) g8( e) | f8-. r }

Věta Andante cituje téma z Mozartovy dřívější latinské opery Apollo et Hyacinthus, KV 38, v níž " houslemi s dusítky hrajícími melodii nad pizzicatem druhých houslí a dělených viola dosahuje zvláštního účinku".

Je to také první čtyřvětá Mozartova symfonie, v níž zavádí menuet a trio, což se stává velmi častým v mnoha jeho pozdějších symfoniích. Věty jsou: # Allegro, \frac{4}{4} takt # Andante, \frac{2}{4} takt # Menuet a Trio, \frac{3}{4} takt # Allegro, \frac{6}{8} takt

Reference

Literatura

Brown, A. Peter: The Symphonic Repertoire (Volume 2). +more Indiana University Press, Bloomington and London 2002 . * Giglberger, Veronika: (Preface), translated by J. Branford Robinson. In Wolfgang Amadeus Mozart: Die Sinfonien I, editováno v lednu 2016, Bärenreiter-Verlag, Kassel 2005 ISMN M-006-20466-3. * Kenyon, Nicholas: The Pegasus Pocket Guide to Mozart Pegasus Books, New York 2006 . * Zaslaw, Neal: Mozart's Symphonies:Context, Performance Practice, Reception OUP, Oxford 1991 .

06 Kategorie:1767 v hudbě Kategorie:Symfonie Kategorie:Vzniklo 1767