Sztum

Technology

12 hours ago

Author

Sztum (něm. Stuhm) je město v severním Polsku, v Pomořském vojvodství, sídlo okresu a centrum gminy Sztum. Historické jádro města zaujímá šíji mezi dvěma středně velkými jezery, Barlewickim a Zajezierskim, na silnici první třídy číslo 55, mezi Malborkem a Kwidzynem.

V samotném městě žilo v roce 2023 9175 obyvatel, v celé gmině, která má, spolu s městem, 33 obcí, pak o něco více než 17300.

Historie

Farní kostel sv. +more Anny Sztum leží na území bývalé Země Aliem, která byla součástí pruské Pomezánie. Po porážce baltských Prusů vybudovali křižáci v letech 1326-1335 na místě pruského hradu hrad vlastní. Městská práva obdržel Sztum v roce 1416 od křižáckého velmistra Michaela Küchmeistera von Sternberg. Potvrzena byla roku 1553 polským králem Zikmundem II. Augustem. Město bylo obehnáno hradbami a mělo dvě brány v ose sever-jih, kudy vedla cesta z Malborku do Kwidzynu.

V roce 1466, po konečné porážce křižáků a uzavření druhého Toruňského míru, bylo město včleněno do zemí Koruny polské. Ve zdejším kostele se scházel zemský sejm (parlament) a na radnici probíhaly šlechtické soudy. +more Obyvatelstvo se zabývalo převážně zemědělstvím a vařením piva.

Během polsko-švédské války 1626-1629 byl Sztum obsazen Švédy. Po prohrané rozhodující bitvě této války u obceTrzciano se na zdejším hradě ukryl švédský král +more_Adolf'>Gustav II Adolf. Mezi lety 1629 a 1635 byl Sztum pod správou braniborského kurfiřta Jiřího Viléma. V roce 1632 shořela většina domů a v letech 1655-1660, během tzv. švédské potopy, bylo město znovu okupováno. vlevo.

Po druhém dělení Polska, v roce 1793, se stal Sztum součástí Pruského království, od roku 1870 byl součástí Německého císařství. Hospodářský rozvoj nastal na přelomu 19. +more-20. století, po zprovoznění železnice z Malborku do Toruně.

Při plebiscitu v roce 1920 se 60% obyvatel města přihlásilo k německé národnosti, ale okolí bylo většinově polské. Sztum se tak stal neoficiálním centrem polské menšiny v meziválečném německém Povislí. +more 26. 1. 1945 dobyla město Rudá armáda a 6. 5. 1945 bylo připojeno zpět k Polsku.

Pamětihodnosti

Bývalý křižácký hrad od severovýchodu.

* Částečně zachovaný křižácký hrad s torzem osmiboké věže. * Farní kostel sv. +more Anny - dominanta starého města; postaven po třináctileté válce s křižáky (1454-1466) současnou podobu získal v letech 1900-1901 * Bývalý evangelický hřbitove ze 17. stol. na svahu k jezeru Barlewickimu * Původně evangelický, neoklasicistní kostel z let 1816-1818 na náměstí, nyní muzeum * Restaurovaná část městských hradeb s příkopem * Vodárenská věž z roku 1911 u křižovatky ulic Kochanowskiego, Nowowiejskiego a Słowackiego.

* Hřbitov s hřbitovní kaplí z přelomu XVII/XVIII. stol. v ulici Kochanowskiego * Věznice z počátku 20. stol.