Třída Annapolis
Author
Albert FloresTřída Annapolis byla třída torpédoborců kanadského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. V době svého dokončení byly považovány za nejlepší protiponorková plavidla na světě. Třída byla průkopnická nasazením protiponorkových vrtulníků z tak malých plavidel. Obě již byly vyřazeny ze služby.
Pozadí vzniku
Po stavbě 14 úspěšných protiponorkových torpédoborců tříd St. +more Laurent a Restigouche bylo kanadským námořnictvem objednáno dalších šest jednotek, čímž měla země získat celkem 20 moderních torpédoborů. Nakonec bylo rozhodnuto tuto objednávku rozdělit a kromě čtyř klasických torpédoborců třídy Mackenzie byla objednána i dvoučlenná třída Annapolis, jejíž plavidla byla vybavena palubním vrtulníkem, což výrazně zlepšovalo jejich efektivitu v protiponorkovém boji.
Dvojice torpédoborců této třídy byla postavena v letech 1961-1964, přičemž do operační služby byly zařazeny v roce 1964. V 80. +more letech obě jednotky prošly modernizací DELEX (DEstroyer Life EXtension).
Jednotky třídy Annapolis:
wikitable | Jméno | Loděnice | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|
HMCS Annapolis (265) | Halifax Shipyards Ltd. , Halifax | 1963 | 19. +more prosince 1964 | domovský přístav Esquimalt, vyřazen 15. listopadu 1996 | |
HMCS Nipigon (266) | Marine Industries Ltd. , Sorel | 1961 | 30. května 1964 | domovský přístav Halifax, vyřazen 2. července 1998 |
Konstrukce
Po dokončení
Plavidla nesla radar SPS-12 pro vyhledávání vzdušných cílů, SPS-10B pro vyhledávání hladinových cílů, navigační radar Sperry Mk. 2 a radar URN 20 TACAN. +more K lokalizaci ponorek sloužily sonary SQS-501, SQS-502, SQS-503, SQS-504, přístroj UQC-1B. Řízení palby zajišťovaly systémy Mk 64 GFCS a SPG-48 (GUNAR). Výzbroj tvořily dva 76mm kanóny v dělové věži na přídi. K ničení ponorek lodě nesly jeden salvový vrhač hlubinných pum Mk 10 Limbo a dva trojhlavňové 324mm torpédomety. Na zádi se nacházela přistávací plocha a hangár pro protiponorkový vrtulník CH-124 Sea King.
Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny English Electric a dva kotle Babcock & Wilcox, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.
Modernizace DELEX
Modernizací DELEX prošel Nipigon v letech 1982-84 a Annapolis v letech 1984-86.