Třída Mucuki

Třída Mucuki (: 睦月型 Mucuki-gata) sestávala z dvanácti „torpédoborců první třídy“ (一等駆逐艦 ittó kučikukan) japonského císařského námořnictva, postavených v letech 1924 až 1927. Jednotky třídy Mucuki navazovaly na předchozí třídu Kamikaze, ale odlišovaly se několika změnami. Během druhé světové války již byly zastaralé a tak sloužily hlavně jako doprovodná plavidla a rychlé transportéry.

Všech dvanáct jednotek bylo ztraceno během bojů v Pacifiku. Devět z nich měla na svědomí letadla, dvě jednotky byly ztraceny při střetech s americkými hladinovými plavidly (Nagacuki byl následně doražen letadly) a jedna jednotka padla za oběť ponorce.

Vývoj a konstrukce

+more_Číslo_23_na_přídi_řadí_Močizuki_do_23. _kučikutai_(駆逐隊_~_divize_torpédoborců),_zatímco_「キヅチモ」_je_zprava_doleva_katakana'>katakanou napsané jméno lodě. Stavba torpédoborců třídy Mucuki byla financována z financí rozpočtového roku 1923.

Třída Mucuki vycházela z předchozí třídy Kamikaze a byla zároveň poslední třídou japonských torpédoborců před zavedením „speciálních torpédoborců“ (特型駆逐艦 Tokugata kučikukan) třídy Fubuki. Od předchozí třídy Kamikaze se Mucuki lišily hlavně tvarováním přídě (které převzaly i následující třídy „speciálních torpédoborců“), torpédovou výzbrojí a uspořádáním můstku.

Můstek

Hlavní nástavba měla čtyři úrovně: dolní patro na horní palubě ( džóbu kanpan), druhé patro horní můstkové paluby ( džóbu kankjó), můstek ( rašin kankjó) a plošinu se světlometem a dálkoměrem. Kulomety byly oproti Kamikaze přesunuty z můstku o jednu palubu níž na horní můstkovou palubu. +more Otevřený můstek měl přední stěnu chráněnou plechem a prosklenými okny. Nad přední částí můstku byla kostra, přes kterou se jako ochrana před nepříznivým počasím dala natáhnout plachta. Změnila se rovněž plošina s dvoumetrovým stereoskopickým dálkoměrem na můstku, která u třídy Mucuki nesla dva 30cm světlomety.

Pohon

Pohon většiny jednotek třídy Mucuki zajišťovaly dvě soustavy parních turbín Kanpon. Pouze Jajoi a Nagacuki byly vybaveny importovanými turbínami o stejném výkonu: Jajoi turbínami Zoelly a Nagacuki turbínami Rateau.

Každá sestava turbín Kanpon (obdobně Zoelly a Rateau) se skládala z jedné vysokotlaké a jedné nízkotlaké turbíny, které přes převodovku poháněly jednu hřídel. Každá sestava měla výkon 19 250 k (14 158,4 kW) při 400 otáčkách lodního šroubu za minutu. +more Vysokotlaké turbíny měly každá navíc dva stupně pro plavbu cestovní rychlostí, které byly při plavbě maximální rychlostí vynechány.

Sytou páru turbínám dodávaly čtyři vodotrubné kotle Ro-gó Kanpon šiki, přičemž přední komín odváděl spaliny z 1. a 2. +more a zadní komín ze 3. a 4. kotle.

Výzbroj

Místo tří dvouhlavňových 533mm torpédometů modelu 1921, jaké nesla třída Kamikaze, byly použity dva tříhlavňové nezakrytované otočné 610mm torpédomety modelu 1923. Poprvé se tak na japonských torpédoborcích objevila torpéda ráže 610 milimetrů, konkrétně typ 8. +more Později mohly tyto torpédomety používat i torpéda typu 93 - známá „dlouhá kopí“. Jeden torpédomet byl umístěn před můstkem a druhý na zádi mezi platformou světlometu za druhým komínem a zadní nástavbou se 120mm kanóny. Hlavní hlavňová výzbroj i její rozmístění zůstalo shodné jako u třídy Kamikaze, tedy jeden 120mm kanón typu 3. roku na přední palubě, druhý na nástavbě mezi komíny a zbývající dva na zadní nástavbě.

Pozdější modifikace

Při incidentu 4. +more loďstva v roce 1935 bylo několik torpédoborců třídy Mucuki poškozeno v tajfunu. To vedlo v letech 1936 až 1937 k posílení konstrukce a zakrytování torpédometů. Rovněž můstek byl zakulacen a zakrytován: původní volitelnou střechu z plátna nataženého přes kovovou konstrukci nahradila pevná střecha.

Během války byly na přežívajících jednotkách instalovány radary a byla posilována protiletadlová výzbroj na úkor 120mm děl a torpédometů. Například Uzuki k 31. +more srpnu 1944 nesl následující výzbroj: * 2 x 120 mm/45 * 3 x 610mm torpédomet (1xIII) * 16 x 25 mm/60 typu 96 (2xIII, 2xII, 6xI) * 2 vrhače hlubinných pum * 1 přehledový radar proti vzdušným cílům 13 Gó.

Pojmenování jednotek třídy Mucuki

Torpédoborce třídy Mucuki byly zpočátku značeny lichým číslem (například 第十九号駆逐艦 Dai-džúkjú-gó kučikukan ~ „torpédoborec č. 19“), neboť sudá čísla byla vyhrazena pro „torpédoborce druhé třídy“ (二等駆逐艦 nitó kučikukan). +more Spolu s třídou Mucuki se ale již žádné torpédoborce druhé třídy nestavěly (třída Wakatake byla poslední) a tak bylo od tohoto systému upuštěno a po „torpédoborci č. 27“ následoval „torpédoborec č. 28“. V srpnu 1928 pak došlo k přejmenování, kdy byla jednotkám přidělena jména měsíců lunisolárního kalendáře, případně jména související s Měsícem.

Jednotky třídy Mucuki

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

駆逐艦 秋月型・松型・橘型・睦月型・神風型・峯風型. [s. +morel. ] : 光人社, 1997. (日本海軍艦艇写真集 (Warships of the Imperial Japanese Navy); sv. 18. ). ~ * 図解 日本の駆逐艦 (Mechanism of Japanese Destroyers). [s. l. ] : 光人社, 1999. (図解・軍艦シリーズ; sv. 4. ) ~.

Externí odkazy

Kategorie:Japonské torpédoborce ve druhé světové válce Kategorie:Torpédoborce třídy Mucuki