Třezalka skvrnitá

Zobrazeni třezalky skvrnité Třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum) je vytrvalá, žlutě kvetoucí bylina, obvykle planě rostoucí na výše položených loukách nebo ve světlých lesích. Obsahuje lidskému zdraví prospěšné látky, a proto je tento původní druh české přírody tradičně považován za léčivou rostlinu, stejně jako ostatní druhy rodu třezalka vyrůstající v Česku.

Rozšíření

Rostlinný druh je rozšířen téměř po celé Evropě, vyjma oblastí okolo Středozemního a Černého moře. Na severu areál sahá až k 70° stupni severní šířky, na východě v Rusku překračuje pohoří Ural a končí na Sibiři u řeky Ob.

V České republice je třezalka skvrnitá místy dosti hojná, vyskytuje se od planárního po alpínský stupeň. Těžiště jejího výskytu je ale ve vyšší nadmořské výšce, nejčastěji při horní hranici lesa. +more V nižších polohách je poměrně vzácná, je vázána na vlhčí a chladnější stanoviště.

Ekologie

Hemikryptofyt rostoucí ve světlých a vlhkých listnatých i jehličnatých lesích a po jejích okrajích, na lesních mýtinách, v kosodřevinách, křovinách, na rašelinných loukách, prameništích, pastvinách, ve vysokostébelných horských loukách i na skalních svazích. Roste také na uměle vytvořených lokalitách, v příkopech okolo cest nebo podél vodních kanálů. +more Na kvalitě půdy ani množství živin není příliš závislá, nejlépe roste na půdě propustné a mírně alkalické. Kvete poměrně dlouho, od června do října.

Popis

Vytrvalá, lysá bylina dorůstající do výše 20 až 60 cm. Zdřevnatělý hlavní kořen je bohatě větvený a má četné podzemní výběžky. +more Vyrůstají z něho přímé, tuhé, duté, jednoduché i větvené lodyhy o průměru 1,5 až 3,5 mm, jsou slabě čtyřhranné a u dřevnatějící báze červenohnědě naběhlé. Lodyha je porostlá jednoduchými, přisedlými listy, které mají čepele eliptické až vejčité, na bázi okrouhlé a na vrcholu tupé, obvykle 20 až 40 mm dlouhé a 12 až 15 mm široké, většinou jsou kratší nebo stejně dlouhé jako internodia lodyhy. Na listech jsou obvykle světlé, různě velké tečkovité buňky s éterickými oleji a při okrajích tmavé žlázky, při pohledu proti světlu je u listů pozorovatelná síť prosvítajících žilek. Směrem k vrcholu přecházejí listy v listeny.

Květy jsou žluté, v průměru 20 až 30 mm velké a vytvářejí malokvětá, řídká květenství - koncové vidlany. Oboupohlavné, pětičetné květy mají vytrvalé kališní lístky, které jsou široce eliptické či vejčité a na vrcholu tupě špičaté. +more Zlatožluté korunní lístky jsou celokrajné a bývají spíše okrouhle vejčité, 10 až 12 mm dlouhé a ve špičce mají tmavé žlázky s červeným barvivem hypericinem. V květu bývá 80 až 100 trojbratrých, nestejně dlouhých tyčinek s nitkami srostlými do třech svazečků, a ze tří plodolistů vzniklý svrchní, trojpouzdrý semeník nesoucí tři čnělky. Blizny se opylují obvykle cizím, řidčeji vlastním pylem. Květy nemají nektar a opylovačům poskytují pyl. Ploidie druhu je 2n = 16.

Plod je vejčitá, trojpouzdrá, mnohosemenná, asi 8 mm dlouhá tobolka pukající třemi chlopněmi. Obsahuje světle až tmavě hnědá semena, asi 0,8 mm dlouhá, se síťovaným osemením. +more Semena vypadaná do půdy mohou klíčit již na podzim, nebo až na jaře.

Možnost záměny

Třezalku skvrnitou lze zaměnit s třezalkou tečkovanou, která roste hlavně v nížinách, na lodyze má pouze dvě hrany a na listech jsou proti světlu patrné jen nespojené hlavní žilky.

Užití

Třezalka skvrnitá patří s třezalkou tečkovanou mezi nejstarší a nejčastěji sbírané léčivé byliny, obsahují téměř stejné látky a při sběru bývají zaměňovány. Drogou je kvetoucí nať nebo lépe samotné květy, léčivé látky jsou obsaženy hlavně v pupenech a květech. +more Suší se ve stínu a uchovává se v suchu.

Mezi léčivé látky patří hypericin a pseudohypericin, které mají antidepresivní a euforizující účinky a mohou vyvolat citlivost na světlo. Dalšími látkami jsou flavonoidy, hyperosid, kvercitrin, isokvercitrin a rutin, které mají stimulující účinky na imunitní systém, pozitivně ovlivňují hojení ran a hlavně se využívají při poruše spánku a vnitřním neklidu. +more K léčbě ran také slouží hyperforin mající antibiotické účinky. Rostliny obsahují mnoho silic, (éterických olejů), nejvíce pinenu a cineolu působící lokálně anesteticky. Jejich třísloviny zase působí svíravě a stavějí krvácení (např. u hemeroidů). V sušené droze jsou také stopová množství četných minerálních látek, triterpeny, steroly, pryskyřice, provitamin A, vitamin C a další. Macerací květů v olivovém oleji vzniká masážní, případně i vnitřně použitelný hojivý olej jasně červené barvy.

V lidovém léčitelství se třezalka skvrnitá tradičně používá se jako antidepresivum, antibiotikum a kardiotonikum, zlepšuje látkovou výměnu a krevní oběh, léčí nemocné plíce, slinivku, játra, žaludek, vnitřní a hlavně vnější záněty, odstraňuje poúrazové otoky i ulehčuje při hemeroidech. Je vhodná k léčbě zanícených ran i pohmožděnin, zlomenin či naraženin.

Galerie

Soubor:Geflecktes Johanniskraut.jpg|Třezalka skvrnitá Soubor:Hypericum.maculatum.-.lindsey.jpg|Květy Soubor:Hypericum maculatum fruit kz1.jpg|Zrající tobolky

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://quick.florabase.cz/map/show/taxon/Hypericum+maculatum/callback//]Botanický ústav AV ČR - rozšíření třezalky skvrnité v ČR[/url]

Kategorie:Třezalkovité Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy