Cesko.wiki TJ Sokol Kukleny
Author
Albert FloresTJ Sokol Kukleny byl tělovýchovný spolek, který fungoval v Kuklenách s různými přestávkami v letech 1884-2004.
Historie
20. září 1884 se uskutečnila v hostinci U Pilnáčků schůze vlastenecky cítících mužů, kteří uvažovali o založení TJ Sokol v Kuklenách. +more Svolána byla ing. Františkem Rösslerem. Předsedal jí dr. H. Marek, zapisovatelem byl Boh. Chmelař. Zúčastnilo se jí 45 osob, které v hlasování jednoznačně podpořily založení místní sokolské jednoty. Prozatímním vedením byli pověřeni Dr. H. Marek, Ing. František Rössler, Adolf Pilnáček, Boh. Chmelař, Josef Helvich a Boh. Weidner. V ustavující schůzi 27. září téhož roku byl zvolen jednatelem Boh. Chmelař a pokladníkem Josef Helvich. Spolkové stanovy byly po přečtení schváleny a předloženy okresnímu hejtmanství. Ještě téhož roku je místodržitelství potvrdilo. Prvním zakoupeným tělocvičným nářadím byla hrazda, bradla, můstek, tyče k prostocviku a 2 žíněnky. První valná hromada byla konána 23. listopadu 1884. Při první valné hromadě se za člena přihlásilo 26 místních občanů, starostou byl zvolen dr. Hynek Marek, náčelníkem František Rössler a jednatelem Bohumil Chmelař.
První domácí veřejné cvičení se uskutečnilo 14. června 1885. +more Během následujících 40 let vzrůstal počet členů tak, že jednota měla před 1. světovou válkou v roce 1914 86 členů. Po převratu příliv členstva nadále vzrůstá až na 180 členů.
Během trvání jednoty byla slavena její jubilea. Výročí 10 let trvání bylo oslaveno 25. +more listopadu 1894 tělocvičnou akademií, dvacetileté jubileum okrskovým cvičením v bývalém cukrovaru 26. června 1904, pětadvacáté výročí veřejným cvičením na náměstí 4. července 1909, třicetileté jubileum okrskovým cvičením v Plakvičově zahradě a čtyřicáté výročí slavnostním večerem v hotelu Černý kůň 8. listopadu 1924.
Jednota se účastnila výletů, veřejných cvičení, župních cvičení a sjezdů v Litomyšli a Poličce, ve Vysokém Mýtě 1888, župních cvičení v Holicích 1889, slavnosti Ústřední matice školské v Pardubicích 17. srpna 1890, cvičení v Plotištích 1890, župních cvičení v Žamberku 1891, při odhalení pomníku J. +more A. Komenského v Hořicích 1892, župního cvičení v Chrudimi 1893, sletu moravskoslezského v Brně 1894 s výletem na Macochu, při založení sokolské jednoty v Dobřenicích, cvičení I. okrsku župy Orlické na Střelnici 1901, všesokolských sletů a mnoha jiných sokolských okrskových i župních cvičení, zájezdů a podniků.
Některá cvičení sama pořádala (16. července 1893 okrskové cvičení, 19. +more června 1904 veřejné cvičení Sokolské župy Orlické na nádvoří akciového cukrovaru). 12. prosince 1895 jí okresní školní rada povolila používat jednu školní místnost k poučným přednáškám. Též byly uspořádány koncerty ve prospěch sletových fondů, Ústřední matice školské, Severočeské jednoty, ve prospěch stavby sokolovny a jednota pořádala též sbírky na zřízení opatrovny v Kuklenách, hojně podporovala spolek Komenský ve Vídni či menšinové sokolské jednoty. Samozřejmá byla její účast na významných jubileích a veřejných akcích, např. 14. července 1898 oslavil Sokol sté narozeniny Františka Palackého.
Počátkem 20. století má místní sokolská organizace velkou nevýhodu v tom, že nemá svoji vlastní budovu. +more Proto se mnohokrát snaží přesvědčit místní školní radu, aby jí pronajala školní tělocvičnu, samozřejmě neúspěšně. Teprve v prosinci 1912 dostane svolení, přičemž je usneseno, že o tom nemá být nic oznámeno okresní školní radě. Konec slibnému vývoji jednoty však udělala 1. světová válka. Po převratu v říjnu 1918 se její členové účastní strážní služby. Od června 1919 se jednota musela o školní tělocvičnu rozdělit s místní DTJ. Sokol cvičil v pondělí, ve středu a v pátek. DTJ v úterý, ve čtvrtek a v sobotu. Ve 20. letech 20. století bylo jejím jediným majetkem hřiště, zakoupené za 85 000 Kč od dědiců Brousilových v Kuklenách, tělocvičné nářadí a knihovna o 460 svazcích. V roce 1924 byl starostou JUDr. Milan Homoláč, jednatelem Josef Kalvas a náčelníkem Otakar Koros.
Pro jednotu byl zvlášť významný rok 1930, kdy si postavila vlastní tělocvičnu. Stavba byla dokončena tak, že již 18. +more a 19. října téhož roku mohly být uspořádány slavnosti jejího otevření. K tomu je třeba poznamenat, že Družstvo pro postavení Sokolovny bylo ustaveno 24. srpna 1920. Další významnou akcí bylo 1. července 1934 pořádání sletu Sokolské župy Orlické.
Druhou stopkou v činnosti jednoty byla 2. světová válka, i když do roku 1941 do rozjetí „Akce Sokol“ byli kuklenští sokolové známi výtečnými turnaji v házené, jejichž protektorát měla vždy městská rada a konaly se pravidelně od 20. +more let. Poválečné období nepřineslo místní jednotě také nic dobrého. V roce 1948 na sebe upozorňuje vedle fotbalu i místní házená, zejm. šlo o dorost. Ten např. zvítězil 3. října 1948 nad dorosteneckým družstvem Sokola Holohlavy 4 : 2.
31. ledna 1951 se kuklenský Sokol na své členské schůzi se rozhodl sloučit se sokolskou jednotou Instalačních závodů n. +more p. Hradec Králové. Jednotný národní výbor v Hradci Králové zapisuje do svého spolkového katastru novou organizaci pod názvem Závodní sokolská jednota Instalačních závodů (Zn. III-262/1951). Taktéž potvrzuje i zánik kuklenského Sokola.
V roce 1953 dochází k reorganizaci ROH. Důsledkem je změna názvu na DSO (dobrovolná sportovní organizace) Tatran - Stavomontáže. Poslední zpráva o existenci organizace je z roku 1955.
V 60. letech, nejméně od roku 1962, kdy se objevují v dobovém tisku zprávy o fotbalových utkáních, hrají pod hlavičkou TJ Sokol místní fotbalisté, a to až do roku 1981, kdy se mění název oddílu z tehdejšího TJ Sokol Kukleny na TJ Montas Hradec Králové, jež v následujícím roce měla celkem 537 členů a provedla rozsáhlou adaptaci staré sokolovny. +more Její členové tehdy jen nesportují, ale za spolupráce s občanskými výbory brigádničí - udržují veřejná prostranství, sbírají a odvážejí železný šrot apod. Novodobá sokolská jednota byla založena 29. ledna 1993, ale již 29. září 2004 zanikla.