Tassilo Festetics de Tolna

Tassilo kníže Festetics de Tolna ( Tolnai herceg Festetics Tasziló, Tassilo Fürst Festetics von Tolna) (5. května 1850 Vídeň - 4. května 1933 Keszthely) byl uherský šlechtic, politik a velkostatkář. Po studiích v zahraničí se zapojil do veřejného života, patřil k největším pozemkovým vlastníkům v Uherském království a proslul především přestavbou zámku Keszthely, který dnes patří k významným turistickým cílům v Maďarsku. Jako chovatel dostihových koní patřil k předním osobnostem společenského života, v letech 1905-1918 zastával čestný úřad nejvyššího hofmistra Uherského království. Byl rytířem Řádu zlatého rouna a v roce 1911 získal titul knížete. K jeho potomstvu patří mimo jiné rakouská herečka princezna Ira von Fürstenberg nebo bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Životopis

Zámek Keszthely Pocházel ze starého uherského šlechtického rodu Festeticsů chorvatského původu, narodil se jako nejstarší syn ministra uherské vlády a nejvyššího hofmistra Györgye Festeticse (1815-1883), matkou byla Eugenie, rozená hraběnka Erdödyová (1826-1894). +more Jeho kmotrem byl strýc Tassilo Festetics (1813-1883), generál rakousko-uherské armády. Studoval v Anglii, po návratu byl od roku 1875 poslancem uherského zemského sněmu a v roce 1882 byl jmenován c. k. komořím. V roce 1883 po otci převzal rodové dědictví a stal se dědičným členem uherské Sněmovny magnátů. V roce 1890 byl jmenován c. k. tajným radou a od roku 1895 zastával čestný post nejvyššího číšníka (Pincernarum Regalium Magister) Uherského království. Nakonec byl v letech 1906-1918 uherským nejvyšším hofmistrem. Za zásluhy obdržel v roce 1896 Řád zlatého rouna, později se stal nositelem velkokříže Leopoldova řádu (1916). Dne 21. června 1911 byl povýšen na knížete. Knížecí titul s nárokem na oslovení Jasnost (Durchlaucht) byl udělen v primogenituře, to znamená, že knížetem byl vždy nejstarší syn, ostatní členové rodu užívali nadále titul hrabě a hraběnka.

Mauzoleum Festeticsů v Keszthely Po otci byl dědicem velkostatků v župách Somogy a Zala, patřilo mu téměř 65 000 hektarů půdy, což jej řadilo mezi největší vlastníky půdy v Uhrách. +more Hned po převzetí majetku přistoupil k radikální přestavbě zámku Keszthely (1883-1887). Podílel se také na celkovém rozvoji oblasti Balatonu, proslul také jako chovatel koní a dobytka. Pořádal velkolepé hony navštěvované řadou významných osobností evropské aristokracie. Choval také dostihové koně, s nimiž dosáhl řady úspěchů v celém Rakousku-Uhersku. V Keszthely založil střední školu a za první světové války zřídil vojenskou nemocnici. Další statky mu patřily poblíž hranic s Chorvatskem, na panství Csurgó se nacházel zámek Berzence, který v roce 1887 navštívil korunní princ Rudolf. Kromě toho vlastnil dva paláce ve Vídni a Budapešti.

Zemřel na zámku Keszthely 4. května 1933 den před svými 83. +more narozeninami. Jeho pohřbu se kromě početného zástupu šlechty zúčastnil také Miklós Horthy a několik ministrů maďarské vlády. Pohřben byl v rodovém mauzoleu na hřbitově v Keszthely, které nechal postavit v roce 1925 po úmrtí své manželky.

Rodina

Lady Mary Victoria Hamilton (1865), manželka Tassila Festeticse V roce 1880 se v Budapešti oženil s Mary Victorií Hamiltonovou (1850-1922), která patřila k nejvyšší britské šlechtě a byla dcerou 11. +more vévody z Hamiltonu. Poprvé byla provdaná od roku 1870 za pozdějšího monackého knížete Alberta, manželství bylo rozvedeno v roce 1880. Podle bulvární historky tradované v rodové historii manželku získal vítězstvím v hazardní hře s monackým princem Albertem. Mary Victoria na tento obchod nejprve odmítla přistoupit, ale po osobním setkání s Festeticsem nakonec se sňatkem souhlasila. Podle dochovaných archivních pramenů měl ale její rozvod s princem Albertem širší politické souvislosti. Mary Victoria byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodily čtyři děti. Pokračovatelem rodu a dědicem knížecího titulu byl jediný syn György Tassilo (respektive Tassilo II. ), dcery se svými sňatky spříznily s rodinami několika rakouských předsedů vlády:.

* 1. Marie Matylda Georgina (1881-1953), ∞ 1902 Karel Emil princ z Fürstenbergu (1867-1945), c. +more k. tajný rada, komoří, rakousko-uherský velvyslanec ve Španělsku 1913-1918, rytíř Řádu zlatého rouna * 2. György Tasziló József, 2. kníže Festetics de Tolna (1882-1941), důstojník rakousko-uherské armády, diplomat, velvyslanecký rada v Londýně, 1933 dědic knížecího titulu ∞ 1938 Marie hraběnka Haugwitz (1900-1972) * 3. Alexandra Olga (1884-1963), 1. ∞ 1905 Karel Otto princ Windischgrätz (1871-1915), c. k. komoří, plukovník, bratranec rakouského předsedy vlády Alfreda Windischgrätze, 2. ∞ 1917 Ervín František princ Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1890-1951), syn rakouského předsedy vlády prince Konrada Hohenlohe * 4. Karola Friderika (1888-1951), ∞ 1924 Oskar svobodný pán Gautsch von Frankenthurn (1879-1958), syn rakouského předsedy vlády barona Paula Gautsche.

Kromě dvou mladších bratrů měl sestru Georginu (1856-1934), provdanou za hraběte Zdenka Kinského (1844-1932), majitele velkostatku Chlumec nad Cidlinou v Čechách.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://helikonkastely.hu/festetics-csalad/]Rodina Festeticsů na oficiálním webu zámku Keszthely[/url] * [url=http://w.genealogy.euweb.cz/hung/festet3.html]Rodokmen Festeticsů[/url]

Kategorie:Feštetićové Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští politici maďarské národnosti Kategorie:Poslanci uherského sněmu Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Mecenáši Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Narození 5. +more května Kategorie:Narození v roce 1850 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 4. května Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Muži.