Tatarská jaderná elektrárna
Author
Albert FloresTatarská jaderná elektrárna je nedokončenou jadernou elektrárnou v Rusku. Nachází se v Autonomní republice Tatarstán u vesnice Ači, nedaleko Nižněkamsku. Výstavba byla přerušena pod tlakem veřejnosti v důsledku černobylské havárie v roce 1990. Elektrárna se měla stát jednou z největších v Sovětském svazu, projekt počítal s celkovým výkonem až 8000 MW. Měla provozovat stejné bloky jako Temelín.
__OBSAH__
Historie a technické informace
Počátky
Výstavba jaderné elektrárny v Tatarstánu byla projednávána již od roku 1978. V oblasti bylo totiž vybudováno velké množství různých podniků, například KamAZ, několik chemických závodů a další. +more Rozhodnutí o výstavbě nového jaderného zařízení bylo široce diskutováno na ministerstvu energetiky a elektrifikace SSSR. Následně byla elektrárna schválena ÚV KSSS a Ranou ministrů SSSR.
Pro projekt byla vybrána lokalita na místě vesnic Beljachča a Ači. Projekt jaderné elektrárny vyvinula pobočka Institutu Atomteploelektroproekt v Rize.
V elektrárně měly pracovat čtyři tlakovodní reaktory VVER 1000/320, každý o výkonu 1000 MW. Součástí plánu byla možnost rozšíření na osm bloků, tomu byl přizpůsoben i areál. +more Všechny reaktory měly být chlazeny uzavřeným vodním systémem, jehož součástí je velká vodní nádrž podobná například té v Černobylské jaderné elektrárně.
Výstavba
Výstavba prvního bloku započala 1. dubna 1987. +more Jednalo se o tlakovodní čtyřsmyčkový jaderný reaktor VVER-1000/320. Hrubý výkon bloku měl být 1000 MW a čistý výkon by činil 950 MW. Uveden do provozu měl být v roce 1992.
Výstavba druhého bloku byla zahájena 1. května 1988. Parametry, typ a koncepce reaktoru a výkon měly zůstat stejné. Blok měl být uveden do provozu v roce 1994.
Plánováno bylo dalších 6 bloků, které měly být spouštěny vždy každých 18 měsíců. Další bloky by byly uvedeny do provozu v letech 1995, 1997, 1998, 2000, 2001 a 2003.
V roce 1989 začala sílit občanská neposlušnost a odpor vůči jaderné elektrárně. Tím byl důsledek černobylské havárie. +more Později v roce 1989 byl podán návrh na zastavení výstavby elektrárny, ke kterému došlo v dubnu 1990. Formálně byla výstavba zrušena 1. prosince 1993.
V době zrušení stavby byly rozestavěny dva reaktory a vykopány základy pro 3. a 4. +more reaktor. Po roce 2000 bylo uvažováno o dostavbě s dvěma VVER-1000 a dvěma VVER-1500, roku 2003 byla dokonce odčerpána podzemní voda ze základů, avšak ke stavbě nedošlo z důvodu nedostatku financí.
Nová elektrárna
V roce 2016 bylo navrženo snížení počtu jednotek na jednu a změnu typu na VVER-1300/510. Nová elektrárna má však stát vedle staré, nikoliv na stejném místě. +more Předpoklad začátku výstavby je po roce 2035, až budou dokončeny primární jaderné projekty Ruské federace, elektrárny Smolensk II, Leningrad II a Kursk II, které nahradí stávající dosluhující elektrárny s reaktory RBMK.
Informace o reaktorech
Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení výstavby | Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | ||||||
Tatarstán-1 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 4. +more 1987 | Výstavba zrušena 1. 12. 1993 | Výstavba zrušena 1. 12. 1993 | |
Tatarstán-2 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1. 5. 1988 | Výstavba zrušena 1. 12. 1993 | Výstavba zrušena 1. 12. 1993 | |
Tatarstán-3 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Přípravy na stavbu zrušeny 1. 12. 1993 | Přípravy na stavbu zrušeny 1. 12. 1993 | ||
Tatarstán-4 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Přípravy na stavbu zrušeny 1. 12. 1993 | Přípravy na stavbu zrušeny 1. 12. 1993 | ||
Tatarstán-5 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plánování zrušeno 1. 12. 1993 | Plánování zrušeno 1. 12. 1993 | ||
Tatarstán-6 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plánování zrušeno 1. 12. 1993 | Plánování zrušeno 1. 12. 1993 | ||
Tatarstán-7 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plánování zrušeno 1. 12. 1993 | Plánování zrušeno 1. 12. 1993 | ||
Tatarstán-8 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | Plánování zrušeno 1. 12. 1993 | Plánování zrušeno 1. 12. 1993 |