Tchajčouská škola

Tchajčouská škola byla neokonfuciánská škola středně- a pozdněmingské éry, jedna ze škol na něž se rozdělili žáci a stoupenci filozofie Wang Jang-minga, koncem 16. století vlivná mezi intelektuály Ťiang-nanu. Jméno dostala podle prefektury Tchaj-čou, odkud pocházel její zakladatel Wang Ken.

K představitelům tchajčouské školy patřili * Wang Ken (1483-1541), * Ču Šu (1501-1583), řezbář * Sü Jüe († 1552), * Wang Pi (1511-1587), Wang Kenův syn * Chan Čchen (1509-1585), žák Wang Piův a Ču Šuův, hrnčíř * Čao Čen-ťi (1508-1576), žák Sü Jüeův * Jen Ťün (1504-1596), žák Sü Jüeův * Keng Ting-siang (1524-1596), * Keng Ting-li (1534-1584), bratr Keng Ting-sianga * Luo Žu-fang (1515-1588), žák Jen Ťüův * Che Sin-jin (1517-1579), žák Jen Ťüův * Ťiao Chung (1540-1620), žák Keng Ting-siangův a Luo Žu-fangův * Čou Žu-teng (1547-1629), žák Luo Žu-fangův, * Li Č’ (1527-1602), nejradikálnější a nejosobitější filozof tchajčouské školy.

Filozofové tchajčouské školy pocházeli z různých společenských vrstev, od prostých řemeslníků po vysoké úředníky a mnohdy se lišili ve svých filozofických názorech na vztah srdce/mysli, Taa a přirozenosti; škola byla typická individualismem a svébytností svých představitelů. Je označována za „levicovou“ pro její názor, že cesta k moudrosti a svatosti je přístupná pro každého, i prosté lidi, včetně žen. +more Jejich učení bylo předmětem kritiky ostatních konfuciánců, jako nejradikálnější ze škol vycházejících z Wang Jang-mingova učení. Kritici jejím členům upírali příslušnost ke konfuciánské tradici a pejorativně je označovali za čchanové buddhisty, pro jejich tendence k synkretismu a blízkost k čchanu.

Reference

Kategorie:Konfucianismus Kategorie:Mingská společnost Kategorie:Vzniklo v 16. +more století.