Theodor Billroth
Author
Albert FloresChristian Albert Theodor Billroth (26. dubna 1829 Bergen (Rujána) - 6. února 1894 Opatija) byl německo-rakouský lékař, jeden z nejvýznamnějších evropských chirurgů 19. století a profesor chirurgie na lékařské fakultě Univerzity ve Vídni. Je všeobecně považován za zakladatele moderní břišní chirurgie a průkopníka chirurgie hrtanu, patologické anatomie a bakteriologie.
Život
Narodil se v Meklenbursku jako první z pěti dětí pastora Theodora Billrotha a jeho ženy Christiny. V pěti letech mu otec zemřel na tuberkulózu. +more Rodina se přestěhovala do Greifswaldu, odkud pocházela matčina rodina a Theodorův dědeček byl tamním starostou. Chtěl se stát hudebníkem, ale na matčino přání studoval medicínu, nejdříve na místní univerzitě. Pokračoval ve studiu na lékařských fakultách v Göttingenu a v Berlíně. Po promoci v roce 1852 odejel na roční stáž do Vídně, kterou však musel přerušit kvůli matčině úmrtí. Po krátkém pobytu v Paříži se vrátil do Berlína. Otevřel si soukromou praxi, ale ordinaci v dělnické čtvrti mnoho pacientů nenavštěvovalo. Uvítal proto nabídku svého bývalého pedagoga profesora Langenbecka, aby se stal jeho asistentem. V nemocnici Charité pracoval Billroth v letech 1853-1859, v jejichž průběhu se habilitoval v oboru chirurgie a patologické anatomie. Soustředil se především na operace žaludku a zažívacího traktu. V roce 1858 začal pedagogickou dráhu, přednášel v Greifswaldu patologickou anatomii.
V roce 1858 se oženil s Christel Michaelisovou, měli spolu tři dcery a syna, který však zemřel na spálu ve věku šesti let. +morejpg'>náhled|vlevo|Adalbert Franz Seligmann: Billroth operuje v přednáškovém sále Všeobecné nemocnice ve Vídni Roku 1860 byl jmenován řádným profesorem chirurgie na univerzitě v Curychu. Od roku 1867 žil ve Vídni, kde se kromě práce chirurga ve všeobecné nemocnici věnoval výuce a výzkumu na vídeňské univerzitě. Německo-francouzskou válku (1870) prožil jako chirurg ve vojenských lazaretech ve Weissenburgu a v Mannheimu. Své zkušenosti z lékařské praxe a válečných operací shrnul v knize Spisy o všeobecné chirurgii, která vzbudila velkou pozornost a byla vydána v sedmi jazycích. Po návratu do Vídně pokračoval v práci na klinice. Jeho náročné operace žaludku a hrtanu v pokročilém stádiu rakoviny se zájmem sledovaly desítky studentů a kolegů. Získal si pověst vynikajícího chirurga i v zahraničí. K jeho významným pacientům patřili například vídeňský básník a dramatik Carl Caro nebo ruský básník Nikolaj Alexejevič Někrasov, za jehož vyléčení jej ruská vláda vyznamenala Ruským řádem sv. Stanislava II. stupně.
Theodor Billroth byl zakládajícím členem Německé chirurgické společnosti v roce 1872. Byl členem Německé a Královské švédské akademie věd.
Kromě medicíny se věnoval hudbě a zpěvu, byl členem vídeňského Akademického hudebního spolku. Věnoval se také sborovému zpěvu ve sboru v Bardenu u Vídně. +more Hrál na violu, klavír na varhany. Stýkal se s hudebníky, k jeho nejlepším přátelům patřil například hudební skladatel Johannes Brahms. Seznámili se v roce 1860 v Curychu a jejich přátelství trvalo celý život.
Angažoval se také v antisemitském hnutí. +morejpg|náhled'>hrob Theodora Billrotha ve Vídni Po roce 1880 se u Billrotha začaly projevovat srdeční potíže, které ho nutily na určitý čas přerušit práci. Nové síly čerpal při pobytu na letním sídle Högelgut v Sankt Gilgen na břehu Wolfgangsee. Jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval, přestože se snažil stále pracovat. Zemřel v roce 1894 v chorvatské Opatiji, tehdy Abbazii, náležející k Rakousko-uherské monarchii, kde trávil dovolenou.
Jeho hrob je na čestném pohřebišti Vídeňského centrálního hřbitova.
Význam
Billroth vypracoval několik postupů pro operaci žaludku, střev, jater, prostaty a štítné žlázy. * V roce 1877 provedl jako první na světě úspěšnou operaci hrtanu pro nádorové onemocnění a v roce 1881 provedl první úspěšnou resekci žaludku. +more * Při výzkumu v oblasti mikrobiologie objevil a popsal bakterie streptokoků (1874) * Přispěl k rozvoji anesteziologie používáním kombinace éteru, chloroformu a alkoholu * Napsal několik vědeckých prací o chirurgii, lékařskou příručku pro rodiny; publikoval své přednášky a knížku o historii vídeňské chirurgické kliniky * Měl velkou zásluhu na zkvalitnění vzdělávání ošetřovatelského personálu. V roce 1882 vybudoval ve Vídni ošetřovatelskou školu a nemocnici pro výcvik sester - Rudolfinerhaus. Napsal učebnici Ošetřování nemocných, podle níž se budoucí sestry učily.
Odkazy
Reference
Literatura
DUDA, Miloslav: Historie chirurgie. Univerzita Palackého v Olomouci 2009;
Související články
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí lékaři Kategorie:Němečtí chirurgové Kategorie:Rakouští chirurgové Kategorie:Absolventi Univerzity v Göttingenu Kategorie:Členové Královské švédské akademie věd Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina Kategorie:Narození v roce 1829 Kategorie:Úmrtí v roce 1894 Kategorie:Narození 26. +more dubna Kategorie:Úmrtí 6. února Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Boloňské univerzity.