Tisý (rybník)

Technology

12 hours ago

Author

Tisý je rybník nacházející se v okrese Plzeň-sever v České republice. Patří mezi největší rybníky v Plzeňském kraji a je využíván především k chovu ryb a vodních ptáků. Rybník má rozlohu přes 150 hektarů a hloubku dosahuje až 8 metrů. Na jeho březích se nachází rozsáhlé rákosové porosty a také několik ostrůvků, které slouží jako hnízdiště pro různé druhy ptáků. Tisý je oblíbeným místem pro rybolov a také se zde provozuje vodní turistika. Celý prostor okolo rybníka je chráněn jako přírodní rezervace, což zajišťuje ochranu místní fauny a flóry.

Tisý je rybník o rozloze 3,53 ha v katastru obce Strašice v okrese Rokycany.

Historie

První písemná zmínka o rybníku pochází ze zbirožského urbáře z roku 1652, kdy měl sloužit jako vodní nádrž pro strašické hutě. Z roku 1679 je doložen příkaz, aby rybník Tisý nebyl osazován rybami, aby ho bylo možné v případě potřeby zcela vypustit. +more Z toho je patrné, že se jednalo o technologickou vodní nádrž, která nebyla využívána k chovu ryb. Zdejší voda také byla velmi studená a kyselá, kvůli blízkým rašeliništím. V době, kdy zbirožsko vlastnil Bethel Henry Strousberg, který se snažil ze zdejší oblasti vytvořit „český Manchester”, se počítalo s rybníkem jako vodní nádrží pro parní stroje a v jeho blízkosti byl vybudován železniční násep. Plány se však rozpadly a Strousbergovy zbyly pouze dluhy.

Při velké povodni v roce 1872, rybník nebyl včas vypuštěn a voda zaplavila dolní část Strašic. V roce 1878 rybník přešel do majetku hraběte Colloredo-Mansfelda. +more Ve 20. století střídal majitele, kvůli změnám v rámci uspořádání blízkého vojenského prostoru. Za první republiky býval rybník využíván jako koupaliště a jezdily sem i známé osobnosti např. Bohuš Záhorský a Hana Vítová. Během okupace se rybník stával terčem pytláků, kvůli tomu byla u rybníka i stálá četnická hlídka.

Místní fauna a flóra přitahovala různé badatele. V letech 1901-1902 profesor Dr. +more Josef Velenovský, objevil u rybníka odumřelé rašeliny, jejichž původ dával do doby glaciální. Dostaly název „strašické černavy”. Pozdější výzkum však jejich původ vyvrátil a od pojmenování se ustoupilo. Bádal zde také archeolog doc. Karel Nováček, který přinesl poznatky o původu zdejších rašelinišť. Výsledkem bylo zjištění, že rašeliniště vznikly v dobách 18. a 19. století a tedy nejsou tak staré jak předpokládal Dr. Velenovský. V roce 1991 zde našel profesor Zdeněk Pilous, vzácné druhy mechu.

V současnosti (2020) je rybník především útočištěm vodních ptáků a ryb.