Tokaj

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Tokaj je město v severovýchodním Maďarsku. Leží na soutoku Tisy a Bodrogu na jižním úpatí maďarské části Slanských vrchů (maďarsky Zemplényi-hegység), pod stejnojmennou horou Tokaj. V minulosti bylo jedním ze středisek uherské župy Zemplín, dnes spadá pod župu Borsod-Abaúj-Zemplén. Městečko a přilehlá oblast jsou od středověku proslavené produkcí vína. Tokajská vinařská oblast je zapsána od roku 2002 na seznamu světového dědictví UNESCO. Žije zde obyvatel.

Dějiny

Doklady o pěstování vína v Tokaji jsou již z roku 1067, první zmínky o městě pocházejí z roku 1353. Ve 14. +more století zde vyrostl hrad, který náležel k panství Diósgyőr.

Po roce 1450 bylo město ve vlastnictví rodu Hunyadyovů; s nástupem Matyáše Korvína na uherský trůn se tak stalo královským majetkem. V roce 1705 byl hrad na příkaz +more_Rákóczi'>Františka II. Rákócziho stržen.

Ve 20. století bylo město poškozeno oběma světovými válkami, bylo zastíněno okolními sídly, např. +more nedalekým Sátoraljaújhely, a ztratilo status města. Ten byl obnoven v roce 1986. Tím, že město ve 20. století prakticky nerostlo, si zachovalo malebný ráz, a proto stoupá popularita Tokaje jakožto turistického cíle.

Současnost

Hlavní ulice v Tokaji Tokaj nadále zůstává vinařským centrem oblasti. +more Z odrůd vinné révy se zde pěstují především Furmint, Lipovina ( Hárslevelű) a Muškát žlutý (maďarsky Sárgamuskotály), z nichž se vyrábějí rozličná sladká, polosladká, suchá a polosuchá vína. Každý říjen se zde konají slavnosti vinobraní.

Malebné umístění městečka mezi Tisou a horou Tokaj (512 m) a dobrá dostupnost zejména železniční tratí Miskolc-Nyíregyháza (v Tokaji zastavují i vlaky kategorie InterCity z Budapešti) učinila z Tokaje vyhledávané místo rekreace a turistiky. Kromě zajímavostí spojených s vinařstvím je zde k vidění několik kostelů, galerie, socha +more_Svatý'>Štěpána I. , nová pijácká socha Bakcha a množství pamětních desek upomínajících na osobnosti, které Tokaj navštívily - například básník Ján Kollár či ukrajinský humanista Hryhorij Skovoroda.