Zemplín

Zemplín - zeleně vyznačen historický rozsah na Slovensku, černou linií rozsah v Maďarsku Zemplín (maďarsky Zemplén) je historické území ve střední Evropě, rozdělené mezi Slovensko (region Zemplín) a Maďarsko (část župy Borsod-Abaúj-Zemplén). Na Slovensku se takto zpravidla označuje celá nejvýchodnější část země, odpovídající území československé Zemplínské župy z let 1918-1922 (zahrnující i slovenskou část historického Užska).

Uherská župa

Geografie

Zemplín je územím protáhlého a členitého tvaru, které sahá od tokajských vinic a rovin při řece Tise na jihozápadě až po horu Kremenec na slovensko-polsko-ukrajinském trojmezí. Z jihu je vymezuje Tisa, ze západu pásmo Slanských vrchů a ze severu hlavní hřeben Karpat (hranice s Polskem). +more Východní hranice je zčásti vedena po Latorici, Laborci a Vihorlatu. Osou území je řeka Bodrog s přítoky Ondavou a Laborcem (jehož tok je zde celý, od pramene po ústí). Rozloha župy před rozdělením činila 6 269 km2.

Města a okresy

Centrem župy byl nejprve Zemplínský hrad, později město Sátoraljaújhely (Nové Město pod Šiatorem) v dnešním Maďarsku.

V roce 1910 se Zemplín dělil na 12 okresů: Politická mapa župy (1910) # Okres Sátoraljaújhely (Sátoraljaújhelyi járás) # Okres Sárospatak (Sárospataki járás) # Okres Tokaj (Tokaji járás) # Okres Szerencs (Szerencsi járás) # Okres Bodrogköz (Bodrogközi járás), sídlo Kráľovský Chlmec (Királyhelmec) # Okres Michalovce (Nagymihályi járás) # Okres Sečovce (Gálszécsi járás) # Okres Vranov nad Topľou (tehdy jen Vranov) (Varannói járás) # Okres Stropkov (Sztropkói járás) # Okres Humenné (Homonnai járás) # Okres Medzilaborce (Mezőlaborci járás) # Okres Snina (Szinnai járás)

Obyvatelstvo

Statistické údaje z roku 1910:

Národnostní složení * Slováci 27,1 % * Maďaři 56,5 % * Rusíni 11,4 % * Němci 2,8 %

Náboženské složení * Římští katolíci 38,6 % * Řečtí katolíci 30,0 % * Reformovaní 19,7 % * Evangelíci a. v. +more 2,0 % * Židé 9,6 %.

Maďarský Zemplín

Po první světové válce zůstala Maďarsku pouze jižní část Zemplína, která byla administrativně zachována jako župa Zemplén s centrem v Sátoraljaújhely. Po první vídeňské arbitráži roku 1938, kdy Maďarsko získalo pás slovenského jižního pohraničí, byla župa zvětšena o část svého historického rozsahu (území na levém břehu Latorice a masiv Zemplínských vrchů). +more Po roce 1945 byl vrácen předešlý stav a územněsprávní reformou roku 1950 byl maďarský Zemplín začleněn do nové sloučené župy Borsod-Abaúj-Zemplén (s centrem v Miškovci). V jejím rámci historickému Zemplínu zhruba odpovídají okresy Cigánd, Sárospatak, Sátoraljaújhely, Szerencs a Tokaj.

Města

Podle počtu obyvatel k 1. 1. 2018:

* Sátoraljaújhely (14 253) * Sárospatak (11 768) * Szerencs (8 676) * Tokaj (4 069) * Cigánd (3 009)

Slovenský Zemplín

Dějiny od roku 1918

Po vzniku Československa se severní a střední část Zemplína stala součástí Slovenska coby Zemplínská župa s centrem v Michalovcích. K tomuto celku byla z praktických důvodů připojena i slovenská část Užské župy, což bylo území bezprostředně východně od Michalovců (dnes zhruba okres Sobrance a východní polovina okresu Michalovce), a Sabolčské župy (město Čop).

Tato rozšířená Zemplínská župa byla 1. 1. +more 1923 zrušena (tím Zemplín jako správní jednotka na Slovensku zcela zanikl) a stala se součástí větší Košické župy. Roku 1928 bylo na Slovensku zrušeno celé župní zřízení a území Zemplína zůstalo rozděleno jen na okresy.

První vídeňskou arbitráží v listopadu 1938 se jižní část slovenského Zemplína stala součástí Maďarska a podle historických hranic byla rozdělena mezi maďarskou Zemplínskou (Zemplén) a obnovenou Užskou (Ung) župu. Po skončení války byly obnoveny předválečné hranice mezi ČSR a Maďarskem. +more Slovenský Zemplín se tak vrátil k původnímu (širšímu) rozsahu, pouze město Čop bylo v červnu 1945 připojeno k Zakarpatské oblasti Ukrajiny jako součást sovětského záboru.

Správní reformou z roku 1949 byl slovenský Zemplín rozdělen mezi Prešovský kraj (většina) a Košický kraj, roku 1960 se celý stal součástí Východoslovenského kraje (celé okresy Humenné, Michalovce, Trebišov, většina okresu Vranov nad Topľou a část okresu Svidník). Od 90. +more let je opět rozdělen mezi Prešovský kraj a Košický kraj.

Slovenský Zemplín má rozlohu asi 5600 km² a žije zde asi 430 000 obyvatel. Přestože od roku 1923 není administrativně zakotven, existuje stále v povědomí jako jeden ze slovenských kulturních regionů (podobně jako řada dalších bývalých uherských žup na Slovensku), a to ve svém širším smyslu včetně části historického Užska (kde např. +more leží vodní nádrž Zemplínská šírava).

Města

Podle počtu obyvatel r. 2019:

* Michalovce (38 776) * Humenné (32 834) * Trebišov (24 649) * Vranov nad Topľou (22 245) * Snina (20 289) * Stropkov (10 438) * Veľké Kapušany (8 862, historicky v Užsku) * Sečovce (8 542) * Kráľovský Chlmec (7 426) * Medzilaborce (6 531) * Sobrance (6 346, historicky v Užsku) * Strážske (4 250) * Čierna nad Tisou (3 619)

Horní a Dolní Zemplín

Zemplín bývá pro svou velkou rozlohu a krajinnou a kulturní diverzitu často rozdělován na Horní Zemplín a Dolní Zemplín, což současně odpovídá rozdělení území Zemplína mezi Prešovský a Košický kraj. Do Horního Zemplína tak patří okresy Humenné, Medzilaborce, Snina, Stropkov (část) a Vranov nad Topľou, do Dolního Zemplína okresy Michalovce, Sobrance a Trebišov.

Ekonomika

Zemplín patří mezi nejchudší regiony na Slovensku, s vysokou mírou nezaměstnanosti a nízkou průměrnou mzdou. Nejvýznamnějšími centry zaměstnanosti jsou města Humenné, Michalovce a Vranov nad Topľou.

Turistický ruch

Hrady

Zemplínský hrad * Jasenovský hrad * Michalovský hrad * Stropkovský hrad * Tibavský hrad * Bačkovský hrad * Brekovský hrad * Čičava * Zřícenina hradu Parič v Trebišově * Zřícenina hradu Vinné, s výhledem na Michalovce

Vodní plochy

Zemplínská šírava * Veľká Domaša * Vinenské jezero * Morské oko (známé též jako Veľké Vihorlatské jazero) * Vodní nádrž Starina

Turistika

Poloniny (národní park) * Vihorlatské vrchy (chráněná přírodní rezervace) * Bukovské vrchy

Kultura

Zemplínské muzeum v Michalovcích * Vihorlatské muzeum v Humenném * Vlastivědné muzeum v Trebišově * Muzeum moderního umění Andyho Warhola v Medzilaborcích * Mezinárodní galerie MIRO v Snině

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20140102124955/http://zemplin.eu/]Region Zemplín[/url]

Kategorie:Tradiční regiony Slovenska