Zemplínská župa (Československo)

Zemplínská župa byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa převážně vydělením z uherské Zemplínské župy. Existovala v letech 1918-1922, měla rozlohu 5 666 km² a jejím správním centrem byly Michalovce.

Historický vývoj

Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. +more Jedním z těchto celků byla Zemplínská župa, která vznikla vydělením severní části původní uherské Zemplínské župy. V roce 1919 byla k Zemplínské župě přičleněna západní část uherské Užské župy (slúžňovské okresy Sobrance a Veľké Kapušany), zatímco její západní část vytvořila Užskou župu na Podkarpatské Rusi. V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.

Sídlo původní uherské župy bylo ve městě Sátoraljaújhely, které zůstalo v Maďarsku. Sídlem československé župy se nově staly Michalovce.

Zemplínská župa existovala do 31. prosince 1922. +more K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.

Geografie

Zemplínská župa se nacházela na východním Slovensku. Na východě hraničila s Abauj-turňanskou a Šarišskou župou, na severu s Polskem, na východě s Podkarpatskou Rusí a na jihu s Maďarskem.

Administrativní členění

V roce 1919 se Zemplínská župa členila na jedenáct slúžňovských okresů: Bodrogský, Humenné, Kapušany, Medzilaborce, Michalovce, Sečovce, Slovenskonovomestský, Snina, Sobrance, Stropkov a Vranov.

Odkazy

Reference

Kategorie:Župy na Slovensku (1918-1922)