Zemplínská župa

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Župa Zemplín v župním dělení Uherského království Zemplínská župa ( a comitatus Zempliniensis, a Sempliner Gespanschaft) byl komitát, stolice a župa Uherska, po první světové válce i župa Maďarska. Znak Zemplína V současnosti je to na Slovensku i název neformálního a turistického regionu na Slovensku, odpovídajícího původní župě v rozsahu území Slovenska, často však včetně území Užské župy, o které byl Zemplín rozšířen v roce 1918. Více o současném regionu naleznete v článku Zemplín.

Uherský komitát / župa / stolice

Zemplínská župa na severu sousedila s Polskem, později s Haličí - rakouskou provincií, dnes součástí Polska a Ukrajiny, dále s Abovskou stolicí (později Abovsko-turnianskou), Boršodskou, Sabolčskou, Šarišskou a Užskou župou.

Územím protékají řeky Bodrog, Hornád, Laborec, Latorica, Ondava, Tisa, Topľa. Rozloha župy v roce 1910 byla 6269 km ².

Centrum

Administrativním centrem Zemplína byl Zemplínský hrad. V 13. +more a první polovině 14. století i Blatný Potok. V 14. století se centrem stalo město Zemplín. V letech 1470-1490 zasedala sedrie v Sečovcích. Od roku 1748 bylo centrem stolice / župy Nové Město pod Šiatrom (Sátoraljaújhely) v současném Maďarsku.

Rody vládnoucích županů

Během středověku se na postu hlavního župana střídaly zejména příslušníci těchto rodů: * Drugetové (v 16. a 17. +more století jen tento rod; v letech 1556-1684 jen tři župani nebyli z tohoto rodu) * Palóciové (páni z Pavlovců) * Peréniové * Rozgoňové (páni z Rozhanovců) Zemplínská župa na východě Slovenska.

Dějiny

Zemplínský komitát vznikl jako jeden z prvních v Uhersku. Součástí Uherska (nikoli celé území) se možná stal kolem roku 1018 za panování krále +more_Svatý'>Štěpána I. Severní hranice Uherska se posouvaly stále více na sever, dokud na konci 12. století se hranice mezi Polskem a Uherskem neustálila na hřebeni Karpat tak, jak ji známe dodnes. Vedle Zemplínského hradu byl významným centrem i Blatný Potok (Sárospatak), samotný komitát byl v 13. a 14. století známý jako Potocký komitát (comitatus de Potok). Na jihu Zemplínského komitátu existoval Serenčský komitát, který splynul s Zemplínským komitátem nejpozději koncem 14. století, ale ještě koncem 16. století se jeho území rozlišovalo jako Dolnozemplínská stolice.

V 13. století se i Zemplínský komitát změnil na zemanskou (šlechtickou) stolici.

Během tureckých výbojů ve střední Evropě se území Zemplína nikdy nestalo součástí Osmanské říše.

V roce 1622 (Mikulovským mírem) se stolice stala součástí Sedmihradského knížectví, ale po smrti Gabriela Bethlena se opět vrátila Uhersku. Roce 1645 opět připadla Sedmihradsku (Linecký mírem), ale po smrti +more_Rákoci'>Juraje I. Rákociho se opět stala součástí Uherska.

V roce 1918 (potvrzeno Trianonskou smlouvou roku 1920) se území Zemplína rozdělilo mezi Československo a Maďarsko. Zemplín se na Slovensku spojil se slovenskou částí Užské župy. +more Součástí Užské župy na Slovensku byl téměř celý okres Sobrance a východní polovina okresu Michalovce. V současnosti se tedy i toto území bývalé Užské župy pokládá za součást Zemplína a označuje se někdy jako mikororegion Sobrance.

Národnosti

Do 15. století žili na území stolice převážně Slováci a Maďaři, později během valašské kolonizace k nim přibyli Rusíni, Lemkové a Huculi, obývající hlavně sever a severovýchod stolice. +more Maďaři obývali převážně jih stolice; i v současnosti tvoří na jihu Trebišovského okresu v některých oblastech většinu.

Okresy

Zemplínská stolice se původně dělila na čtyři slúžnovské okresy pojmenované čísly (První, Druhý, Třetí a Čtvrtý slúžnovský okres) a jmény slúžných.

Roku 1773 se již okresy nazývaly následovně: ** Podhorský (Processus submontanus) ** Ostrovní (Processus insulanus) ** Vranovský (Processus Varanoviensis) ** Michalovský (Processus Nagy Mihályiensis) * Na počátku 19. století se župa dělila na šest okresů (Vranovský a Michalovský byly rozděleny): ** Novoměstský (Processus Ujhelyiensis) (bývalý Vranovský ) ** Stropkovský (Processus Sztropkoviensis) (bývalý Vranovský ) ** Michalovský (Processus Nagy-Mihályensis) (bývalý Michalovský ) ** Ohradzianský (Processus Göröghinensis) (bývalý Michalovský ) ** Tokajský (Processus Tokajensis) (totožný s Prvním ) ** Zemplínský (Processus Zempliniensis) (téměř totožný s Druhým )

V roce 1910 se Zemplínská župa dělila na tyto okresy: * Okres Sátoraljaújhely (Sátoraljaújhelyi járás) * Okres Sárospatak (Sárospataki járás) * Okres Tokaj (Tokaji járás) * Okres Szerencs (Szerencsi járás) * Okres Bodrogköz (Medzibodrožie), centrum Královský Chlmec (bodrogközi járás) * Okres Michalovce (Nagymihályi járás) * Okres Sečovce (Gálszécsi járás) * Okres Vranov nad Topľou (tehdy pouze Vranov) (Varannói járás) * Okres Stropkov (Sztropkói járás) * Okres Humenné (Homonnai járás) * Okres Medzilaborce (Mezőlaborci járás) * Okres Snina (Szinnai járás) * Město se zřízeným magistrátem: ** Sátoraljaújhely