Tonutí

Známky, vývoj a příznaky tonutí

Boj o život

Řetězec přežití rovněž ukazuje mylnou, leč obecně vžitou představu tonoucího Tonutí je často rychlé a nenápadné, křik a držení rukou nad hlavou je spíše výjimkou. +more Tonoucí není schopen se nadechnout, proto nekřičí, zdvižené ruce jej zatlačují pod hladinu, takže se spíše zaklání a pohybuje rukama těsně pod vodou.

* Hlava ponořená, ústa na vodní hladině * Hlava zvrácená dozadu s otevřenými ústy * Oči skelné a prázdné, výrazy  strachu na obličeji * Zrychlené dýchání nebo lapání po dechu * Snaha plavat určitým směrem, ale bez efektu * Snaží převrátit na záda, aby splýval * Chaotické pohyby končetin pod hladinou

Ponoření, polykání

Tonutí ve vlastním slova smyslu začíná, když člověk není schopen udržet ústa nad vodou. Ke vdechnutí vody dochází v pozdější fázi. +more Při záchranných opatřeních může křísený vodu masivně zvracet. Při podstatně těžším stavu voda pasivně vytéká jícnem a může zatéct při umělém dýchání do plic.

Vdechnutí vody, případný laryngospasmus

Tonutí vzniká v 85 % vdechnutím vody poté, kdy postižený vodu polykal. Z plic nelze vodu vylít žádnými manévry, velmi rychle se vstřebá. +more V 15 % laryngospasmus - podvědomé (reflexní) uzavření hlasivek, např. po skoku do studené vody zabrání vdechnutí vody do plic, ale vede rovněž k život ohrožujícímu nedostatku kyslíku. Dříve bylo označováno jako suché tonutí. Stah hlasivek se někdy uvolní sám, někdy je nutné krátkodobé prodechování v rámci kardiopulmonární resuscitace.

Po proběhlém dušení (při zavřených i otevřených hlasivkách) dochází k úplnému ochrnutí svalstva a někdy je voda opět vdechnuta. Voda v plicích se vstřebává do krve (rozdíl mezi sladkou a slanou vodou není pozorován). +more Dochází k poškození plicního surfaktantu.

* Bezvědomí * Bledá a studená kůže * Cyanóza rtů

Utonutí

Během dušení dochází k zpomalení srdeční činnosti až k srdeční zástavě * Slabý nebo chybějící puls

Okolnosti tonutí

Dítě může kvůli špatné koordinaci utonout v kbelíku či brouzdališti

* 44 % souvisí s plaváním * 17 % souvisí s použitím lodě * 14 % nejasné okolnosti * 10 % souvisí s potápěním * 7 % souvisí s dopravními nehodami (statistika USA)

Utopení je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích. Více než 50 % utonutí se stane v blízkosti břehu.

V ČR se utopí přibližně 200 lidí za rok.

První pomoc

Neriskovat vlastní život při zachraňování cizího * Zavolat záchrannou službu * V případě potřeby zkontrolovat ústní dutinu, vytřít viditelné cizí tělesa (řasy, bahno) * Dle stavu vědomí a dýchání začít resuscitovat * Nejprve provést 5× umělé vdechy z úst do úst, pokračovat srdeční masáží v poměru 30 stlačení a 2 vdechy * Při zvracení neprodleně otočit na bok * Při tonutí dětí v zimě je úspěšná záchrana možná i po více než 50 minutách po události [https://web. archive. +moreorg/web/20050218131149/http://www. raft. cz/clanek. asp. ID_clanku=16]. * Zřetelně dýchající uložit do zotavovací polohy * Léčba podchlazení (hypotermie) * Sledování, případná hospitalizace u lidí, kteří pod vodou ztratili vědomí (možný vznik otoku plic).

Opuštěné pojmy

Původně bylo rozlišováno tzv. primární tonutí u zdravého člověka a sekundární tonutí například při epileptickém záchvatu, při poranění míchy po skoku do mělké vody, při infarktu nebo cévní mozkové příhodě, při zpomalení činnosti srdce ve studené vodě atd. +more Sekundárním tonutím však byl označován i následný otok plic (plicní edém), který se může po tonutí rozvinout i po několika hodinách.

Pojmy primární, sekundární, suché, tiché a odložené tonutí nejsou odborně používány. Neovlivňují ani postup ani prognózu pacienta a jsou hodnoceny jako matoucí. +more Přestalo být rozlišováno utonutí v sladké a slané vodě - mimo laboratoř není pozorován rozdíl.

Pojem suché tonutí je nadále používán v médiích u naprosto odlišných příčin smrti, víceméně souvisejících s koupáním. Zprávy jsou bez uvedení lékařského nálezu, často z sekundárních zdrojů: * dušení ihned po ponoření může vzniknout stažením hlasivek. +more * smrt nastává delší dobu po koupání, lze uvažovat o pneumotoraxu, zánětu plic bakteriálním či chemickém * některé popisy jsou velmi znejisťující pro rodiče. Medicínsky však není popsán případ úmrtí po hodinách či dnech, kdy by nedošlo k postupnému rozvoji příznaků. Pacienti po resuscitaci musí být vždy medicínsky sledováni.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20050516163424/http://www. cls. cz/dp/2002/t273. rtf]Odborný článek Ticháček, Drábková[/url] * [url=https://www. raft. cz/Clanek-Tonuti-chlapce. aspx. ID_clanku=16]Tonutí chlapce[/url], raft. cz * [url=http://www. meduzka. cz/html/homepage. php. level=1090912736&id=id2ac5712323&detail=1&first=true]Prevence u dětí[/url] * [url=http://vzs. navratil. cz/teorie/tonuti/tonuti. html]Jiří Navrátil - Tonutí[/url] * [url=http://www. vzs. cz]Vodní záchranná služba ČČK[/url] * [url=http://www. bezpecnedetstvi. cz/]Preventivní program VZS ČČK Bezpečné dětství[/url].

Kategorie:První pomoc Kategorie:Zranění Kategorie:Urgentní stavy Kategorie:Voda