Tripolské hrabství

Dějiny

Historie Tripolisu jako křižáckého státu se datuje od roku 1102. Tehdy jeden z vůdců první křížové výpravy +more_z_Toulouse'>Raimond IV. z Toulouse začal bojovat s Banu Ammarem, emírem z Tripolisu, který byl spojencem fátimovského Egypta. Raimond zabíral jedno město za druhým, až nakonec oblehl samotný Tripolis. Roku 1105 Raimond zemřel a jeho žezlo zdědil jeho tehdy nezletilý syn Alfons a jeho bratranec Vilém-Jordan, jako regent. Vilém pokračoval v obléhání města další čtyři roky, zatímco na Východ přijel Raimondův nemanželský syn Bernard, který doteď jako regent spravoval Toulouse ve Francii a opustiv mladého Alfonsa I. , který se mezitím vrátil do Evropy a jeho matku. Bernard a Vilém, rozhodnutím jeruzalémského krále Baluina I. přijali, že si každý bude vládnout na svém dobytém území a že Tripolis, který padl následujícího roku, připadne Bernardovi. Když Vilém o několik měsíců později zemřel, Bernard po něm převzal všechna jeho území a stal se tak jediným vládcem.

Hrabství Tripolis se poté stalo vazalským státem jeruzalémského království. Od roku 1142 na jeho území Řád johanitů vlastnil a nezávisle spravoval hrad Krak des Chevaliers. +more Hrabě Raimond III. , který vládl v letech 1152-1187 byl důležitou postavou ve vztazích ke Království jeruzalémskému, a to díky svým příbuzenským vztahům s královským dvorem, jeho matka Hioderna byla dcerou jeruzalémského krále Balduina II. a díky sňatku si držel titul knížete galilejského. Byl dvakrát regentem království, poprvé v letech 1174-1177 za mladého Balduina IV. a podruhé za Balduina V. v letech 1185-1186. Byl také vůdcem opozičních šlechticů vůči příbuzným Balduina IV. Courtanayům, templářům, Guyovi de Lusignan a Renauldovi de Chatillon. Raimond se neúspěšně pokusil vyjednat mír s tureckým sultánem Saladinem. Paradoxně obležení Raimondova panství v Tiberiasu bylo příčinou tažení evropské armády do Galileje a tragické bitvy u Hattínu 4. července 1187 a ačkoliv se Raimondovi podařilo spasit se útěkem, nedlouho nato stejně zemřel.

Hrabství se podařilo uniknout ze spárů Saladinova vítězného tažení, které následovalo po hattínské bitvě. Vlády v Tripolisu se ujal druhý syn antiochijského knížete +more_z_Antiochie'>Bohemunda III. Bohemund IV. Po smrti Bohemunda III. v roce 1201 tvořil Tripolis s Antiochií personální unii s výjimkou let 1216-1219 až do pádu Antiochie roku 1268. Hrabství Tripolis vzdorovalo ještě několik let.

Smrt nepopulárního hraběte Bohemunda VII. +more vedla k rozepři mezi jeho dědičkou, jeho sestrou Lucií a měšťany, kteří byli podporováni Janovany. Nakonec se Lucie s měšťany a Janovany dohodla, čímž však popudila Benátčany a ctižádostivého Bartolomea Emriaca, který žádal pomoc od mameluckého sultána Qalawuna. Qalawun (arabsky: قلاوون الصالحي) roku 1289 město oblehl a dobyl, čímž křižácké hrabství Tripolis zaniklo.

Coat of arms of the House of Toulouse-Tripoli. png|Tripolská hrabata z rodu Toulouse (okcitánská větev), též Raimundovci Armoiries Tripoli. +moresvg|Znak později přisuzovaný tripolským hrabatům z rodu Raimundovců Coat of Arms of Prince Bohémond VI of Antioch. png|Poitiers-antiochijští (knížata Antiochie).

Vazalská panství

Panství Gibelet

Antické město Byblos se stalo sídelním městem rodiny Embriaco a panství Gibelet, také psáno Jebail (někdy nesprávně zaměňováno se jménem Ibelin). Páni z Gibeletu byli vazalové tripolského hraběte, ale po pádu Tripolisu se stali na nějaký čas vazaly Mamlúků. +more Jejich jižním sousedem bylo Panství Bejrút v Království jeruzalémském.

Panství Botron

Panství Botron bylo dalším vazalským územím tripolského hrabství. Bylo správně a vojensky kontrolováno z hradu Batroun.

Nejvyšší úřady v hrabství

Mince Triplského hrabství, zlatý bezant s arabským textem (1270-1300) a stříbrný gros (1275-1287). +more Britské muzeum. Křižácká mince, Tripolské hrabství, z roku 1230 Křižácká mince, Tripolské hrabství, z roku 1230 Úřady v Tripolisu byli zřízeny podle jeruzalémského vzoru. Tyto úřady byly: majordomus, komisař, hejtman, vrchní lokaj a kancléř.

Majordomové

Raimond (1117) * Brunel (1139-1143)

Komisaři

William Peter (1106) * William Raymond (1106) * Roger (1110-1117) * Silvius (1139) * Rainier (1140-1143) * Arnald de Crest (1151-1155) * Hugh Sine Censu (1161-1164) * Raimond de Gibelet (1181-1183) * Osto (1194) * Gerard z Hamu (1198-1217) * Jan (1217), také hejtman (viz níže) * Thomas z Hamu (1227-1255) * William Farabel (1277-1282)

Hejtmani

Falcrand (1142-1145) * William de Lulen (1151) * N. de Monteprasto (1163) * Raimond (1177-1179) * Jan (1187-1217), také komisař (viz nahoře) * Jan (1241-1278)

Vrchní lokajové

Walter de Margat (1137) * Renauld (1139) * Albert (1143)

Kancléři

Pons (1126), také arcijáhen ze Saint Paul * Jotron (1139-1143) * Peter (1142-1143) * Alberic (1163) * Matthew (1174-1187) * Jan (1202), snad byl také kancléřem v Antiochii za Bohemunda IV.

Tripolská hrabata v letech 1102-1289

+more6'>Znak přisuzovaný Tripolskému hrabství * Raimond IV. z Toulouse, (1102-1105) * Alfons Jordan, (1105-1109) * Vilém Jordan z Cerdagne, regent, (1105-1109) * Bernard z Toulouse, (1109-1112) * Pons z Tripolisu (1112-1137) * Raimond II. z Tripolisu, (1137-1152) * Raimond III. z Tripolisu, (1152-1187) * Raimond IV. z Tripolisu, (1187-1189), syn Bohemunda III. z Antiochie. * Bohemund IV. z Antiochie, (1189-1233, také kníže z Antiochie 1201-1216 a 1219-1233) * Bohemund V. z Antiochie, (1233-1251, také kníže z Antiochie) * Bohemund VI. z Antiochie, (1251-1275, také kníže z Antiochie, (1251-1268) * Bohemund VII. z Tripolisu, (1275-1287) * Lucie z Tripolisu, (1287-1289).

Titulární tripolská hrabata

Lucie z Tripolisu (1289-1299), od pádu města až do své smrti * Filip z Toucy (1299-1300) * titul přešel na krále Kypru a Jeruzaléma * Petr I. +more Kyperský (1345-1359) * Petr II. Kyperský (1359-1369) * Jacques de Lusignan (. -1396) * Jan z Lusignanu (1396-1430) * Petr z Lusignanu (1430-1451), regent Kypru * Juan Tafures (1469-1473).

Odkazy

Související články

Křížové výpravy * Křižácké státy * Edesské hrabství * Antiochijské knížectví * Jeruzalémské království * Kyperské království

Externí odkazy

Reference

Kategorie:Středověké dějiny Sýrie Kategorie:Středověké dějiny Libanonu Kategorie:Zaniklé státy Asie