Bohemund IV. z Antiochie

Antiochijské knížectví a Tripolské hrabství (zeleně). Arménské království v Kilíkii (žlutě) Bohemund IV. z Antiochie, zvaný , či obyčejně „jednooký“ (kolem 1172 - březen 1233) byl vládcem křižáckého Antiochijského knížectví v letech 1201-1205, znovu v letech 1208-1216 a nakonec od roku 1219 až do své smrti. Byl rovněž hrabětem v Tripolisu.

Život

Bohemund IV. byl synem knížete +more_z_Antiochie'>Bohemunda III. a jeho první ženy Orguilleuse z Harencu. První část Bohemundovy vlády se vyznačovala vleklými dynastickými spory.

Vládnout začal někdy kolem roku 1201 a o nástupnictví v Antiochii vyvstaly rozepře. Kníže Bohemund III. +more měl vnuka Raimonda-Roupena, který byl synem staršího bratra Bohemunda IV. Raimonda IV. z Tripolisu a ten byl mnohými považován za právoplatného dědice Antiochie. Bohemund IV. však nad svým synovcem v boji o titul zvítězil a vládl nad Antiochijským knížectvím i Tripolským hrabstvím, ačkoliv administrativa zůstávala v každém z křižáckých států odlišná. Nicméně konflikt přetrval a měl své kořeny staré několik generací a sahal ke šlechtě v Antiochii, Tripolisu i arménské Kilíkii. Bohemund za své sídelní město zvolil Tripolis a během jeho nepřítomnosti v Antiochii se město dostalo pod silný vliv řecké ortodoxní komunity.

Raimond-Roupen tak byl od nástupnictví vyšachován, nakonec však Bohemund IV. ztratil Antiochijské knížectví na roky 1216-1219 ve prospěch svého synovce, podporovaného arménským králem +more_Arménský'>Leonem II. .

Bohemund IV. se rovněž ukázal být nevyzpytatelným spojencem, když několikrát porušil své sliby věrnosti, kdykoliv to považoval za nejlepší cestu ku prospěchu svého knížectví. +more Například opustil římsko-německého císaře Fridricha II. při šesté křížové výpravě v letech 1228-1229. Také několikrát vzplanul prudkým nepřátelstvím vůči rytířskému řádu johanitů, za což byl roku 1230 papežem Řehořem IX. exkomunikován.

Rodina

Bohemund IV. uzavřel první manželství +more_srpen'>21. srpna 1198 s Plaisancí z Gibeletu, se kterou měl čtyři syny a jednu dceru: * Raimond (zavražděn roku 1095 v Tortose), správce Antiochie * Bohemund, jeho nástupce jako Bohemund V. * Filip, v letech 1222-1224 byl manželem arménské královny Isabely, v roce 1226 byl otráven ve vězení * Jindřich, oženěn s Isabelou z Lusignanu, s níž měl syna Huga, pozdějšího krále Huga III. Kyperského * Marie, v roce 1220 provdána za Thorose Arménského.

Po smrti své první ženy se Bohemund IV. v Tripolisu roku 1218 podruhé oženil s dcerou kyperského krále +more_de_Lusignan'>Amauryho a jeruzalémské princezny Isabely Melisendou. Z manželství s Melisendou měl Bohemund tři dcery: * Orgueilleuse, zemřela v mládí neprovdána * Helvis, zemřela neprovdána * Marie z Antiochie, uchazečka o jeruzalémský trůn, práva k trůnu později prodala Karlovi z Anjou.

Odkazy

Literatura

Riley-Smith, Oxford Illustrated History of the Crusades * Richard, Jean (1999). The Crusades: c. +more 1071-c. 1291. Cambridge University Press. . * * René Grousset, L'Empire du Levant : Histoire de la Question d'Orient, 1949.

Související články

Křižácké státy * Křížové výpravy

Externí odkazy

Reference

Kategorie:Ramnulfidové Kategorie:Knížata z Antiochie Kategorie:Hrabata z Tripolisu Kategorie:Křesťané páté křížové výpravy Kategorie:Křesťané šesté křížové výpravy Kategorie:Lidé exkomunikovaní římskokatolickou církví Kategorie:Narození 12. +more století Kategorie:Úmrtí 1233 Kategorie:Muži.