Cesko.wiki Tryskové předení
Author
Albert FloresTryskové předení je technika předení, která se používá k výrobě tenkých přírodních vláken, jako je hedvábí, vlna, lněná vlákna nebo bavlna. Tato metoda byla vyvinuta ve starověké Číně a později se rozšířila do dalších částí světa. Při tryskovém předení se vlákna předou za pomoci silného vzduchového proudu, který odděluje vlákna od jejich základního materiálu a vytváří tenký a trvalý příze. Vlákna jsou přitom zřetelně rovná a homogenní. Tato technika se liší od tradičního ručního předení, které vyžaduje zručnost a sílu, protože přadlá musí vlákno zpracovávat ručně. Tryskové předení umožňuje efektivnější a rychlejší výrobu vláken, což vedlo k rozvoji textilního průmyslu. V současné době se tryskové předení používá nejen pro výrobu textilních vláken, ale také pro výrobu filtrů, tkanin a dalších textilních produktů. Technologie tryskového předení se neustále zdokonaluje a využívá se moderních strojů a zařízení. Tryskové předení je důležitou součástí textilního průmyslu a představuje důležitý krok vývoje ve zpracování přírodních vláken.
Tryskové předení je technologie výroby staplové příze pomocí proudu stlačeného vzduchu.
Svazková příze (z angl.: fasciated yarn) vyrobená tryskovým (dříve také zvaným pneumatickým) předením má zcela zvláštní strukturu.
Zatímco u jiných staplových přízí jsou všechna vlákna zkroucena do spirály, tvoří při tryskovém předení zákruty jen svazek z asi 10 % vláken, který se obaluje kolem vlákenného materiálu.
Princip tryskového předení
Hlavním pracovním orgánem stroje je spřádací komora se dvěma tryskami umístěná mezi průtahovým ústrojím a odtahovacími válečky.
Tryskami se vhání navzájem protichůdné, speciálně nasměrované proudy vzduchu. Při průchodu materiálu komorou se větší část vláken ukládá téměř paralelně ve středu vznikající niti, zatímco se z tzv. +more okrajových vláken tvoří svazek, který se ovíjí ve tvaru šroubovice kolem jádra niti. Stroji se předkládá posukovaný pramen, který průtahové ústrojí až 250 x zjemňuje. Rotace vzduchových proudů dosahuje až 3 milionů otáček za minutu při tlaku cca 5 kg/cm², zákruty příze se odhadují na 200 000-300 000 / min. , počet zákrutů se nedá přesně nastavit.
Vlastnosti svazkové příze
Podle dosavadních zkušeností se dají touto technologií zpracovávat všechny druhy vláken, které jsou vhodné pro spřádání česané bavlny (podíl česané bavlny dosáhl v roce 2014 asi 25 % ) a vlny, umělých staplových vláken a směsí z těchto materiálů.
Pevnost svazkové příze dosahuje asi 80% hodnoty prstencové příze (příze z čisté bavlny jen cca 60%), skané svazkové příze mohou však být až o 40% pevnější než srovnatelné klasické výrobky. Tažnost a stejnoměrnost příze je v obou případech přibližně stejná.
Při zpracování příze ve tkalcovně se dá počítat se snížením počtu přetrhů asi o 20%.
Ekonomicky výhodná je výroba příze v rozsahu jemností cca 8-30 tex.
Uplatnění technologie tryskového předení
První sériově vyráběné stroje přišly na trh v roce 1980 z Japonska. Používaly se s odváděcí rychlostí do 180 m /min. +more převážně k výrobě jemnějších přízí ze směsi PES/česaná bavlna.
O dvacet let později se objevila zdokonalená konstrukce tryskových zařízení, která umožňuje oddělení většího počtu vláken k tvorbě zákrutu. Stroj má podstatně vyšší výkon a vyrábí mnohem kvalitnější přízi. +more Stroje Vortex (z angl. vír) japonské firmy Murata dosahují odváděcí rychlosti až 450 m/min. , dá se na nich zpracovávat více druhů vláken a příze je mnohem kvalitnější než výrobky původních tryskových dopřádaček. Strojírna uvádí řadu přádelen, které používají její stroje k výrobě nejrůznějších tkalcovských a pletařských přízí. Čeští odborníci kritizovali (v roce 2002) na stroji naprosto nevyhovující průtahové ústrojí a časté ucpávání trysek během provozu.
Jediná alternativa k japonskému produktu je stroj švýcarské firmy Rieter. Stroj má srovnatelnou technickou úroveň s japonskou konkurencí, kvalita vyráběné příze je kontinuálně elektronicky kontrolována, obsluha plně automatizována. +more Od roku 2006 se toto zařízení vyrábí v závodě této firmy v Ústí nad Orlicí, kde bylo také zčásti vyvinuto.
Tryskové předení je na začátku 21. století pokládáno za nejvýkonnější technologii výroby staplové příze (20x vyšší výkon než průměrný prstencový dopřádací stroj). +more V roce 2014 dosáhly ve světě instalované tryskové stroje cca 2 % podílu na celkové kapacitě výroby staplových přízí a výroba svazkových přízí obnášela 1 milion ročních tun.
Asi od roku 2019 jsou v praktickém proozu stroje (třetího výrobce) s maximálním výkonem 550 m/min.
Literatura
Hofer: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1997,