Turecké ústavní referendum (2017)

Technology

12 hours ago

Author

Turecké ústavní referendum bylo referendum zabývající se otázkou, zda přijmout, anebo nepřijmout 18 změn turecké ústavy navržených Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) a Nacionálně činnou stranou (MHP). Konalo se v Turecku dne 16. dubna 2017. Po jeho schválení má být zrušen úřad premiéra a existující parlamentní systém vlády nahrazen prezidentským systémem. Počet poslanců má být zvýšen z 550 na 600 a turecký prezident získá větší kontrolu nad Nejvyšší radou soudců a státních zástupců.

Referendum proběhlo v době stále platného nouzového stavu, který byl vyhlášen v návaznosti na neúspěšný pokus o vojenský převrat proběhlý v roce 2016. Výsledek referenda byl velmi těsný: pouze 51 % pro hlas „ano“. +more Nadto Nejvyšší volební komise také stanovila, že i úředně neoznačené hlasy budou považovány za platné. Hlavní opoziční strany považují toto hlasování za ilegální, jelikož 1,5 milionů hlasů bylo neoznačených, a odmítly uznat výsledek. Volební komise prohlásila, že definitivní výsledky mohou budou k dispozici za 11 či 12 dnů.

Prezidentský systém byl dlouhodobým politickým cílem vládnoucí strany AKP a jeho zakladatele, současného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. V říjnu 2016 ohlásila Nacionálně činná strana (MHP), že hodlá spolupracovat při přípravě návrhů úpravy ústavy s vládou.

Ti, kteří se změnou souhlasili, argumentovali, že změny turecké ústavy jsou potřebné pro silné a stabilní Turecko a že prezidentský systém dominoval Turecku od roku 1960 do roku 2002. Přívrženci kampaně proti ústavním změnám naopak argumentovali, že návrhy soustředí velké množství moci v rukou prezidenta, což efektivně obejde separaci moci a odebere legislativní moc pryč z rukou parlamentu. +more Kritici připravovaných ústavních změn také argumentovali, že navržený systém se vyvine ve volenou diktaturu s nulovou možností hnát exekutivu ke zodpovědnosti za své kroky, což vyústí v demokratickou sebevraždu.

Obě strany kampaně byly obviněny z využívání kontroverzních a extrémních frází. Erdogan také obvinil všechny hlasující proti ústavním změnám z podpory teroristů a neúspěšného pokusu o puč z roku 2016.

Kampaň proti ústavním změnám byla mařena nepodloženými obviněními ze strany státní moci, zatímco kampaň pro ústavní změny mohla používat státní zařízení a finance za účelem organizace manifestací a dalších událostí kampaně. Vedoucí osobnosti kampaně proti ústavním změnám, mezi které patřili například Meral Akşenerová, Ümit Özdağ, Sinan Oğan a Yusuf Halaçoğlu, byli všichni terčem násilí i restrikcí kampaně.

Kampaň pro ústavní změny byla postavena před omezení několika evropskými zeměmi, a to vládami Německa, Holandska, Dánska a Švýcarska, které rušily anebo žádali rušení událostí podporující kampaň pro ústavní změny zaměřené na Turky žijící v zahraničí. Tyto omezení vyústily v ostré zhoršení diplomatických vztahů a v diplomatickou krizi mezi Tureckem a Nizozemím.

Byly také vzneseny pochybnosti o průběhu referenda samém, přičemž hlasující pro ústavní změny byli přistiženi, když hlasovali více než jednou a také byli nalezeni lidé držící volební lístky ještě předtím, než zahraniční kolo voleb bylo vůbec zahájeno.

Pozadí

Prezidentský systém poprvé přednesl tehdejší ministr spravedlnosti Cemilem Çiçekem a podporovaná tehdejším premiérem Erdoğanem v roce 2005. Od té doby byl prezidentský systém několikrát otevřeně podporován stranou Spravedlnosti a rozvoje (AKP) spolu s novou ústavou. +more Viceprezident strany AKP Hayati Yazıcı navrhl duben 2007 jako datum pro referendum.

Úpravy ústavy

Původní návrhy

10. prosince 2016 AKP a MHP navrhla 21 ústavních dodatků a začala sbírat podpisy od poslanců za účelem zahájit parlamentní diskusi o zahájení referenda. +more Po této diskusi byly 3 z 21 návrhů staženo, 18 jich zůstalo. České shrnutí změn těchto 18 dodatků je níže.

Popis navržených úprav
Návrh #	Článek	Popis změny
1	Článek 9	Soud musí být nezávislý.
2	Článek 75	Počet poslanců je zvýšen z 550 na 600. +more
3	Článek 76	Věk požadovaný ke kandidatuře ve volbách je snížen z 25 na 18. Povinnost míti ukončenou povinnou vojenskou službu je zrušena. Kandidáti se vztahem k armádě budou nevolitelní.
4	Článek 77	Délka trvání poslaneckého mandátu je zvýšena ze čtyř na pět let. Parlamentní a prezidentské volby se budou konat stejný den každých pět let.
5	Článek 87	Funkcemi parlamentu je * Vytváření, měnění a rušení zákonů * Schvalování mezinárodních smluv * Diskuse, zvyšování anebo snižování státního rozpočtu a jeho schválení anebo zamítnutí na všeobecném shromáždění. * Zvolení 7 členů Nejvyšší rady soudců a státních zástupců * Užití další moci určené ústavou
5	Článek 89	Pro přehlasování prezidentského veta, parlament musí schválit stejný zákon absolutní většinou hlasů (301 hlasy).
6	Článek 98	Parlament může zkoumat činnost kabinetu a viceprezidenta pomocí parlamentního výzkumu, parlamentního vyšetřování, všeobecné diskuse a psaných otázek. Interpelace byly zrušeny a nahrazeny parlamentním vyšetřováním. Viceprezident musí odpovědět na psané otázky do 15 dnů.
7	Článek 101	Za účelem kandidování na pozici prezidenta je potřeba získat podporu jedné nebo více politických stran, kteří v předchozích parlamentních volbách získaly 5 % a více a sto tisíc hlasujících. Zvolený prezident již není nucen ukončit členství v politické straně, jestliže je nějaké členem.
8	Článek 104	Prezident se stává jak hlavou státu, tak hlavou vlády. Má pravomoc jmenovat a odvolat ministry a viceprezidenty. Prezident může vydat exekutivní dekret. Pokud parlament vytvoří zákon o témže tématu, jako prezident vydal exekutivní příkaz, dekret se stane neplatným, parlamentní zákon platným.
9	Článek 105	Parlament může navrhnout parlamentní vyšetřování absolutní většinou (301 hlasy). Následně je tento návrh 1 měsíc diskutován. Podle výsledků této diskuse může být zahájeno parlamentní vyšetřování po souhlasu tří pětin parlamentu (360 hlasy) (hlasování je tajné). Podle výsledků vyšetřování, parlament může obvinit prezidenta, pokud s tím souhlasí alespoň dvě třetiny poslanců (400).
10	Článek 106	Prezident může jmenovat jednoho nebo více viceprezidentů. Pokud se úřad prezidenta uvolní, poté musí být konány nové prezidentské volby, a to do 45 dnů. Pokud by se parlamentní volby měly konat za méně než rok, poté se budou konat ve stejný den, jako předčasné volby prezidenta. V opačném případě se zkracuje funkční období nového prezidenta do konce funkčního období parlamentu, poté se konají jak parlamentní, tak prezidentské volby. Toto zkrácené období se nepočítá do prezidentova limitu dvou funkčních období. Parlamentní vyšetřování možných trestných činů spáchaných viceprezidenty a ministry může být zahájeno jen se souhlasem tří pětin poslanců. Po tomto vyšetření se může parlament dvoutřetinovou většinou rozhodnout viceprezidenta nebo ministry obvinit. Pokud jsou shledáni vinnými, pak je jediným trestem pozbytí úřadu. Pokud je současně poslancem, pozbývá i této funkce.
11	Článek 116	Prezident nebo tři pětiny parlamentu se mohou rozhodnout vyhlásit předčasné volby. V tomto případě se organizátor do voleb rozpouští.
12	Článek 119	Pravomoc prezidenta deklarovat stav ohrožení státu je nyní předmětem schválení parlamentem, aby tato deklarace vstoupila v platnost. Parlament dobu trvání tohoto stavu může zkrátit i prodloužit, anebo stav ohrožení státu vůbec nevyhlásit.
13	Článek 125	Úkony prezidenta jsou nyní předmětem soudního přezkoumávání.
13	Článek 142	Válečné soudy se ruší, pokud nejsou povolány k vyšetření činů vojáků za doby války.
13	Článek 146	Prezident v minulosti jmenoval jednoho soudce do vysokého vojenského soudu a jednoho do vysokého vojenského administrativního soudu. Jelikož jsou vojenské soudy rušeny, počet ústavních soudců se zredukoval z 15 na 17. Spolu s tím se snižuje počet soudců jmenovaných prezidentem z 12 na 14, přičemž parlament stále jmenuje tři.
14	Článek 159	Nejvyšší rada soudců a státních zástupců se přejmenovává na Radu soudců a státních zástupců. Počet členů této rady se snižuje z 22 na 13, ze kterých jsou 4 jmenováni prezidentem a 7 Velkým shromážděním (dalšími členy je z titulu funkce ministr spravedlnosti a jeho zástupce).
15	Článek 161	Prezident navrhne rozpočet Velkému shromáždění 75 dní před novým fiskálním rokem. Členové komise pro rozpočet v něm mohou činit změny, to se ovšem netýká poslanců. Pokud není rozpočet schválen, poté bude navržen dočasný rozpočet. Pokud ani tento dočasný rozpočet, použije se rozpočet předchozího roku se zvyšovacím poměrem loňského roku.
16	Několik článků	Úprava několik článků spočívající hlavně v přenosu exekutivní moci kabinetu do rukou prezidenta.
16	Článek 123	Prezident získává moc vytvářet federální státy.
17	Dočasný článek 21	Nové prezidentské a všeobecné volby budou 3. listopadu 2019. Jestliže se Velké shromáždění rozhodne pro dřívější termín voleb, obě dvě se budou konat ten stejný den. Volby rady soudců a státních zástupců se uskuteční do 30 dnů od schválení tohoto zákona. Válečné soudy budou s účinností tohoto zákona zrušeny.
18	Platnost úprav 1 - 17	Úpravy 2, 4 a 7 se stanou účinnými po nových volbách, ostatní úpravy (s výjimkou dočasného článku 21) se stanou účinnými po složení prezidentské přísahy novým prezidentem. Tato úprava také ruší článek, který nutil zvolené prezidenty vzdát se po zvolení členství ve straně. Také stanovuje, že tyto ústavní dodatky budou odhlasovány v referendu jako celek.

Parlamentní ústavní komise

Po odsouhlasení 316 poslanci strany AKP, 21 navržených ústavních změn byly předloženy předsedovi Velkého národního shromáždění a následně předány Parlamentní ústavní komisi. Parlamentní ústavní komise v čele s poslancem strany AKP Mustafou Şentopem tyto návrhy začala zkoumat v prosinci roku 2016 (tedy dříve, než bylo původně plánované datum leden 2017). +more Ústavní komise se skládá z 25 členů, ze kterých 15 je z AKP, 5 z CHP, 3 z HDP a 2 pro MHP (strany si rozdělili křesla v komisi ve stejném poměru, jako jsou rozděleny poslanecké mandáty). Jelikož AKP má velkou majoritu v této komisi, média očekávala minimální množství překvapení v této fázi.

Ústavní komise má pravomoc upravit anebo zamítnout navržené změny ústavy předtím, než o nich hlasují všichni poslanci. Komise udělala několik minoritních změn v navržených změnách, mezi niž patřilo zvýšení počtu členů Nejvyšší rady soudců a státních zástupců z 12 na 13. +more Komise také zamítla 3 z 21 navržených změn, což zredukovalo jejich počet na 18. Mezi zamítnuté navržené změny patřila pátá změna vytvářející pozici náhradních poslanců, kteří měli zaujmout místa po poslancích, kterým předčasně skončil mandát, patnáctý návrh, který dával prezidentovi republiky pravomoc organizovat civilní služby a státní instituce pomocí exekutivních dekretů a čtrnáctý návrh, který prezidentovi dával pravomoc jmenovat vyšší úředníky.

Ústavní komise ukončila schvalovací proces dne 30. prosince 2016, přičemž 3 z 21 navržených změn zamítla.

Parlamentní hlasování

Po ukončení schvalovacího procesu v Ústavní komisi, schválené návrhy byly prezentovány parlamentu k ratifikaci. Změny ústavy vyžadují třípětinovou většinu k tomu, aby byly předány k finálnímu schválení v referendu. +more Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prohlásila, že i kdyby bylo dosaženo 367 hlasů, vláda změny neschválí bez ústavního referenda.

Parlament hlasoval o každém z 18 návrhů zvlášť ve dvou kolech. První kolo sloužilo jako indikátor, zda mají změny šanci získat dostatečnou podporu, přičemž všechny strany mohou navrhovat úpravy. +more Ve druhém kole pak již strany nejsou oprávněny podávat návrhy na změny. Počítány jsou pak výsledky jen druhého kola. Je třeba 330 hlasů pro schválení změn za podmínky úspěšného referenda anebo 367 hlasů pro schválení bez nutnosti referenda. Konečné hlasování o schválených změnách se konalo na konci druhého kola. Pokud by v tomto konečném hlasování nezískaly změny potřebných 330 hlasů, celý proces by byl ukončen.

Z celkového počtu 550 poslanců jich bylo 537 oprávněno hlasovat. 11 poslanců z HDP bylo zatčeno kvůli obvinění z terorismu, zbývající poslanci této strany po neúspěšném volání pro jejich propuštění hlasování bojkotovalo. +more Předseda parlamentu není oprávněn hlasovat kvůli svému předsednictvím, navíc byl v době hlasování hospitalizován, což znamená, že zastupující předseda ze strany AKP musel zasedání předsedat a tedy nemohl hlasovat sám.

Z těchto 537 poslanců oprávněných hlasovat jich bylo 315 členy AKP, 133 členy CHP, 39 členy MHP, 48 členy HDP a 2 byli nezávislí. Z 39 poslanců ze strany MHP jich 6 otevřeně prohlásilo, že budou hlasovat proti těmto úpravám, což snížilo celkový počet poslanců, od kterých se očekávalo, že budou hlasovat pro změny, na 348. +more 133 poslanců ze strany CHP a dva nezávislí hlasovali proti změnám, HDP hlasování bojkotovala.

Teoretické rozdělení hlasů podle stranických linií
Strana	Vůdce	Pozice strany	Celkové množství poslanců	Oprávněno volit	Hlasující pro	Hlasující proti	Grafické zobrazení
	AKP	Strana spravedlnosti a rozvoje	Binali Yıldırım	15px Ano	317	315	315	0	+morepng'>340px
	CHP	Republikánská lidová strana	Kemal Kılıçdaroğlu	15px Ne	133	133	0	133	340px
	MHP	Nacionálně činná strana	Devlet Bahçeli	15px Ano	39	39	33	6	340px
	HDP	Lidově demokratická strana	Selahattin Demirtaş / Figen Yüksekdağ	15px Ne	59	48			340px
		Nezávislí		15px Ne	2	2	0	2
Celkem	550	537	348	141	15px Referendum

Parlamentní hlasování o změnách začalo 9. ledna, přičemž první kolo hlasování bylo ukončeno 15. +more ledna. Opoziční politici kritizovali uspěchané hlasování, přičemž se hlasovalo o čtyřech až pěti návrzích denně bez přerušení.

Výsledky hlasování

Návrh	Téma	První kolo	Druhé kolo	Výsledky
Účastnící se poslanci	Pro	Proti	Jiní	Účastnící se poslanci	Pro	Proti	Jiní
Zahájení hlasovacího procesu	480	338	134	3
1	Neutralita soudu	484	347	132	5	486	345	140	1	20px
2	Zvýšení počtu poslanců z 550 na 600	480	343	133	3	485	342	139	4	+moresvg'>20px
3	Způsobilost k parlamentní kandidatuře	485	341	139	5	486	342	137	6	20px
4	Prezidentské a parlamentní volby každých pět let	486	343	139	4	486	342	138	6	20px
5	Pravomoci parlamentu	354	343	7	4	486	342	140	4	20px
6	Auditní orgány parlamentu	483	343	137	3	485	342	138	5	20px
7	Volby prezidenta	482	340	136	6	484	340	136	8	20px
8	Povinnosti prezidenta	481	340	135	6	483	339	138	6	20px
9	Trestní odpovědnost prezidenta	485	343	137	5	483	341	137	5	20px
10	Vice-prezidenti a ministři	483	343	135	5	481	340	136	5	20px
11	Obnovení voleb	483	341	134	8	481	342	135	4	20px
12	Nouzový stav	482	344	133	5	484	342	138	4	20px
13	Zrušení válečných soudů	482	343	133	6	484	343	136	5	20px
14	Vysoká rada soudců a státních zástupců	483	341	133	9	487	342	139	6	20px
15	Regulace rozpočtu	483	341	134	8	486	342	141	3	20px
16	Přizpůsobení ostatních článků	482	341	134	7	486	342	141	3	20px
17	Dočasný článek o přechodu na nový systém	484	342	135	7	485	341	139	5	20px
18	Prezident může být členem strany & účinnost změn	481	344	131	6	488	343	142	3	20px
Konečné schválení schválených změn (330 pro referendum, 367 for přímou implementaci)	488	339	142	7	20px