Tyršovy sady (Třebíč)

Charakteristika

Park zaujímá plochu asi 2 ha, na délku měří asi 400 m, šířka kolísá mezi 20 a 60 m. Na severu park sousedí převážně s objekty občanské vybavenosti, jako je bývalé kino Moravia (otevřeno roku 1919, uzavřeno roku 2006), Mateřská škola Kaštánek, +more_G. _Masaryka_Třebíč,_Komenského_náměstí_61/6'>Základní škola T. G. Masaryka, na východě se přibližuje kongresovému centru Pasáž, na jihu přiléhá ke starému hřbitovu, dílem sousedí se zástavbou rodinných domů a pak přechází do sousedství sokolského stadionu. Na západě park plynule přechází do lesoparku Libušina údolí.

Tyršovy sady se rozkládají v místě historického tržiště ve východní části, Knejzlíkova žlebu - údolíčka oddělujícího staré tržiště od někdejšího Wolfova pole, dnes západní části Tyršových sadů. V Knejzlíkově žlebu byl počátkem 20. +more století zbudován vodojem vodovodu pro třebíčský pivovar. V současnosti je zasypán a prochází jím silnice Kofránkovy ulice. Wolfovo pole bývalo posledním výběžkem vrchu Strážné hory. Bývalo to pole, ovšem jen s malým užitkem. Zbudování Tyršových sadů si vyžádalo rozsáhlé násypy, aby se vyrovnala velká svažitost 417 m n. m. až 432 m n. m.

Kino

Budova kina byla v nynějších Tyršových sadech postavena v roce 1919, stavitelem byl Josef Herzán a architektem Alfons Hubený a kino bylo pojmenováno Bio Moravia, kino následně bylo několikrát přejmenováno a v roce 2006 bylo zrušeno, následně od roku 2017 je přebudováváno na komunitní centrum.

Historie

Tyršovy sady a jejich okolí +morejpg|náhled'>Pamětní deska u sochy sokola a legionáře Josefa Jiřího Švece Počátky Tyršových sadů spadají k roku 1903, kdy bylo péčí třebíčského okrašlovacího spolku na tržišti severně od starého hřbitova vysázeno stromořadí. Stalo se tak ku příležitosti konání Krajinské hospodářské a průmyslové výstavy a v době, kdy byla rozšiřována blízká sokolovna. Nová, větší sokolovna měla být postavena v místě dnešního kostela svatých Václava a Ludmily. Obec města Třebíče tehdy roku 1921 prodala Sokolu dotčený stavební blok s tou podmínkou, že Sokol musí v uvedeném místě postavit do tří let novou sokolovnu a starou sokolovnu uvolnit pro potřeby městského muzea. Ze záměru sešlo a stavební aktivity Sokola se přesunuly více na západ do míst, která město Sokolu prodalo roku 1926 k výstavbě nové sokolovny a cvičiště.

Z hlediska času zároveň s projektem sokolského stadionu se započalo s projektem Tyršových sadů. Projekt Tyršových sadů vzešel z dílny pražského architekta Josefa Kumpána, realizován byl v podobě, jak projekt pozměnil Milan Kubeš, městský stavební radní a přednosta městského technického oddělení. +more Odchylky pak byly předmětem jeho sporu s tvůrcem projektu Kumpánem. Sady byly do podoby blízké dnešní přivedeny roku 1932, současně s dokončením sokolského stadionu. Tyršovy sady byly zřízeny jako předložený, reprezentativní vstup k projektované nové sokolovně. Prostor, v němž od roku 2008 stojí socha plukovníka Švece tak měl být „stanovištěm a otáčištěm povozů před budoucí sokolovnou“, z něhož mělo vést schodiště na terasy sokolovny a k nástupišti a dětskému hřišti v prostoru nad Tyršovou pamětní stěnou.

Tyršovy sady. +more Kámen v trojúhelníku někdejší „Lípy Svobody“ Vedle nerealizované nové sokolovny, u níž již ve 30. letech 20. století sokolové plánovali zbudovat pomník se sousoším „bratří Švece a Máchala, velikého učně a ještě většího mistra“, lze zmínit ještě předchozí záměr zbudovat v místě dnešního sokolského stadionu městský sirotčinec (1914) nebo budovu okresního soudu (1922). Na západě tržiště, u Knejzlíkova žlebu měl vyrůst kostel (sbor) Československé církve (1925). Poblíž byla ve zvláštním trojúhelníkovém záhonu vysazena lípa s žulovým neopracovaným kamenem s nápisem „Lípa Svobody 1918“.

V červnu roku 1960 byl v Tyršových sadech postaven pomník připomínající lidickou tragédii. V blízkém okolí Tyršových sadů je datován rokem 1940 kostel svatého Václava a svaté Ludmily, rokem 1972 Mateřská škola „Kaštánek“ a rokem 1977 sportovní areál Leopolda Pokorného.

V roce 2018 byly obnoveny Tyršovy sady, byly vykáceny a nově osazeny některé porosty. V roce 2022 byla v parku odhalena 190 cm vysoká bronzová socha T. +more G. Masaryka, její autorkou je Tea Smetanová. Odhalena byla na výročí 100 let od otevření blízké školy T. G. Masaryka.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Parky v Třebíči Kategorie:Miroslav Tyrš