Těšín (hrad)

Historie

Místo, kde se hrad nacházel bylo osídleno již ve 2. století př. +more n. l. Na přelomu 9. a 10. století zde bylo postaveno hradiště chráněné palisádou a valy. Sloužilo jako zázemí pro hradiště Starý Těšín a současně hraniční pevnost na jižním okraji Polského království za panování Boleslava Chrabrého. Hradiště se stalo sídlem kastelána a sídlem prvních piastovských knížat. V roce 1155 je Těšín poprvé zmíněn v bule papeže Hadriána.

Rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava v Těšíně, v pozadí Piastovská věž

Ve 12. století zde byla zbudována rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava. +more Ve 14. století za vlády Přemysla I. Nošáka došlo k přestavbě dřevěného hradu na kamenný v gotickém slohu.

V roce 1412 na hradě kníže Boleslav I. +more Těšínský hostil polského krále Vladislava II. Jagellu. V roce 1454 hrad poskytoval zázemí při svatbě Kazimíra IV. Jagellonského s Alžbětou Habsburskou. Hostiny se prý účastnilo na dva tisíce českých a polských šlechticů a rytířů.

V průběhu 15. a 16. +more století byly město Těšín s hradem postiženy mnoha požáry (1484, 1520, 1552, 1570 a 1603). Hrad byl vždy opraven a současně přestavován v duchu nových architektonických stylů. Během Třicetileté války, v letech 1646-1647 byl hrad dosti poškozen, když byl ostřelován císařskými vojsky, protože byl obsazen švédskou jednotkou. Kněžna Alžběta Lukrecie musela uprchnout do Polského království, zdržovala se ve městě Kúty . Po návratu byl hrad tak vážně poškozen, že se kněžna ubytovala v měšťanských domech na náměstí.

Friedricha Bernharda Wernera +morejpg|náhled|Panorama_města_Těšín_z_přelomu_17. _a_18. _století_dle_Johann_David_Schleuen'>Johanna Davida Schleuena.

Po vymření dynastie těšínských Piastovců (Alžběta Lukrecie, † 1653) hrad chátral. Habsburkové zde nechali umístit sídlo Těšínské komory. +more V roce 1839 jej nechal kníže Karel Ludvík Rakousko-Těšínský rozebrat. Dolní hrad přeměnili na zámek a z Horního hradu ponechali pouze Piastovskou věž a rotundu, na návrší byl vytvořen park.

Horní hrad

Horní hrad se skládal z rezidenční části s množstvím knížecích komnat. Nádvoří bylo obehnáno vysokými knížecími budovami a trojitými hradbami s baštami s centrálně umístěnou rotundou. +more Dominantou byla do nároží palácové části vestavěná vysoká obranná věž, dnes známá Piastovská. Ta byla posledním místem obrany hradu v případě jeho dobývání. Její obranný charakter podtrhovalo mohutné cimbuřím. Věž byla ukončena vysokou stanovou střechou s nárožními věžičkami. Nároží horního patra věže byly vyzdobeny kamennými erby těšínských Piastovců.

Dolní hrad

Dolní hrad byl tvořen hospodářskými budovami a obydlím služebnictva, zbrojnicí, stájemi a také vězením. Jednalo se o dvoupatrovou stavbu s patry i v podzemí, zesílenou v severním i jižním nároží okrouhlými baštami. +more Zde byl hlavní vstup z města, který byl přes padací most nad příkopem a valem opatřeným palisádou.

Současnost

Z knížecího hradu se dochovalo pouze několik stavebních objektů, které jsou na Zámeckém vrchu:

* Rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava, datována k roku 1180 * Piastovská věž, datována na první polovinu 14. století * zbytky jedné ze strážních věží s hladomornou (v současné době je zastřešena, aby zde nevznikl rezervoár dešťové vody) * základy několika místností bývalého hradu (hradní kuchyně) * základy okrouhlé věže u bývalé brány do Horního hradu * hradební zdi

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Denik.cz: [url=https://www.denik.cz/cestovani/z-piastovske-veze-je-krasne-videt-cely-tesin-20170901.html]Těšín z Piastovské věže. Místo, kde se psala polská i česká historie[/url]

Kategorie:Stavby v Těšíně Kategorie:Hrady v okrese Těšín