Alžběta Lukrécie Těšínská

Alžběta Lukrécie (něm. Elisabeth Lukretia, pol. Elżbieta Lukrecja) (1. června 1599 - 19. května 1653) byla těšínskou kněžnou, poslední z rodu Piastovců.

Život

Byla dcerou Adama Václava a Alběty Kurlandské. Roku 1610 společně s otcem přešla z luterské víry na víru katolickou. +more Roku 1617 jí zemřel otec, o rok později byla proti své vůli provdána za Gundakara z Lichtenštejna († 1658). Jejich manželství bylo nešťastné a od roku 1626 žili manželé ve formálním odloučení. Roku 1625 nečekaně zemřel Alžbětin bratr, poslední těšínský Piastovec Fridrich Vilém. Alžběta vedla spory s císařem, aby mohla vládnout nad Těšínskem jako dědičná kněžna. Během její vlády bylo Těšínsko několikrát zplundrováno vojsky v průběhu třicetileté války, což vedlo k hospodářskému úpadku země.

Mimo titulu kněžny Těšínské měla také titul princezna Lichtenštejnská.

Potomci

Alžbětě Lukrécii se ze svazku s Gundakarem z Lichtenštejna narodily tři děti. Krátce po narození nejmladšího syna se manželé rozešli. +more * Marie Anna (13. srpna 1621 - 5. října 1655), ∞ 1652 hrabě Jindřich Vilém Šlik.

Marie Anna se provdala proti otcově vůli za příslušníka českého šlechtického rodu, o osm let mladšího Jindřicha Viléma Šlika.

* Ferdinand Jan (27. prosince 1622 - 9. ledna 1666), ∞ 1650 Dorota, hraběnka z Lodron * Albert (8. března 1625 -1627)

Majetek

Těšínské knížectví

Jako kněžna Těšínská vlastnila vsi a panství v Těšínském knížectví. Po její smrti připadlo vše Koruně české, resp. +more na její nositele rod Habsburků jako uvolněné léno. Kněžna usilovala u císařského dvora o změnu dědického práva z mužské linie, také na ženskou, kdy by mohlo knížectví dědit i její dcera, nebo některá z případných vnuček.

V roce 1639 vede spor o panství Orlová s Hedvikou ze Schaffhausenu.

Mince a mincovny

Za svého života usilovala o ražbu vlastních mincí. Ty byly raženy od roku 1638, se svolením císaře +more_Habsburský'>Ferdinanda III. Habsburského. Kdy na aversu byl císařský portrét s textem, a na reversu byl symbol Těšínska - orlice a popis. K ražbě došlo až v roce 1642 v Těšíně, kde se razilo do roku 1655. V roce 1643 pak ve Skočově (Skoczów, Polsko), kde se razilo do roku 1649. Razily se menší mince - oboly, krejcary, a větší - tolary a jejich násobky. , vč. dukátů.

Movitá pozůstalost

Po její smrti byl proveden soupis jejího movitého majetku (zbrojnice, mešní výbava a oděvy).

Vzhled osobní pečeti - ze dne 2. července 1646 na listině pro Smilovice, s textem: "Tomu na svědomí jsme k tomuto listu pečeť naši knížecí přivěsiti dáti a v něm se rukou naši vlastní knížecí podepsati ráčili. +more".

Legenda

Bývá ztotožňována s tzv. "Černou kněžnou" ze slezských lidových pověstí.

Reference

Literatura

JEŽ, Radim: Zbrojnice, mešní výbava a oděvy těšínské kněžny. Inventář pozůstalosti Alžběty Lukrécie z roku 1653 (I. +more část) - Armoury, Liturgical Equipment and Garments of the Duchess of Těšín. The Estate List of Elisabeth Lucretia from 1653 (part 1). Těšínsko 61, 2018, č. 1, s. 89-100, ISSN 0139-7605, Těšínsko 61, 2018, č. 1, s. 89-100.

Externí odkazy

Kategorie:Slezští Piastovci Kategorie:Slezští šlechtici Kategorie:Narození 1599 Kategorie:Úmrtí 1653 Kategorie:Úmrtí v Těšíně Kategorie:Těšínské kněžny Kategorie:Ženy Kategorie:Narození 1. +more června Kategorie:Úmrtí 19. května.