Třaskavka (železnice)

Patentované provedení třaskavky v provedení vhodném i pro pryžové obruče (částečný řez) 1 - pevné těleso 2 - vnitřní výstupek 3 - vnější okraj 4 - třaskavá náplň 5 - miska náplně 6 - dolní miska 7 - inicializační roznětka 8 - hlava kolejnice 9 - kolejnice 10 - pružina pro uchycení 11 - zdrsněný povrch F - směr exploze Třaskavka je v železniční dopravě výbušný výrobek určený k vyvolání akustického efektu - třesku takové intenzity, který je slyšitelný pro strojvedoucího nebo obsluhu vlaku za jízdy; cílem je předat strojvedoucímu požadavek k zastavení vlaku všemi dostupnými prostředky. Deformace materiálu kolejnice nebo železničního kola dvojkolí jako následek je nežádoucí.

Princip

Třaskavka je inicializována (uvedena v činnost) najetím kola na třaskavku umístěnou na kolejnici, kdy mechanické zatížení uvede v činnost roznětku třaskaviny. Ve Francii byly vyvinuty třaskavky i v provedení, které nepoškozovalo pryžové obruče motorových vozů.

Bezpečnost

Třaskavka je Řádem pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID) klasifikována jako předmět obsahující pyrotechnickou látku, která při nárazu vybuchuje se silným zvukovým efektem. Předměty jsou určeny k umístění na železničních kolejích.

Vzhledem k tomu, že je třaskavka předmět - zařízení, které svoji funkci vykonává výbuchem, vztahují se na ni odpovídající předpisy pro práci s výbušninami. Třaskavky jsou vedeny v seznamu nebezpečných látek pod UN číslem 0192 (třída 1. +more1), 0193 (třída 1. 4), 0492 (třída 1. 3) a 0493 (třída 1. 4), všechny v podtřídě G. Z toho vyplývají povinnosti řádného skladování, ochrana obyvatelstva, požární riziko, znečištění a likvidace a první pomoc.

Varování: Třaskavka je tvořena chemickou sloučeninou, která může být funkční i několik desítek let po vyřazení z užívání.

Zkoušky

K bezpečnosti patří také zkoušky funkčnosti třaskavek, neboť nesprávná funkce (neexplodující) by naopak ohrozila jedoucí vlak. Například návěstní předpisy z roku 1920 předepisovaly prohlídku třaskavek alespoň dvakrát do roka a provedení zkoušek, byly-li třaskavky starší 20 let na vzorku 10 kusů. +more Při selhání poloviny zkoušených kusů muselo být informováno Ministerstvo železnic. O dva roky později byl interval zkoušek prodloužen. Příloha 5 Návěstních předpisů ČSD D1 z roku 1983 byla posledním předpisem upravujícím v ČR uchovávání a zkoušky třaskavek. S koncem jejich platnosti byly třaskavky zrušeny.

Historie

Třaskavka (viz úvodní obrázek) s ramenem pro mechanické ovládání Signalizaci pomocí traskavek navrhl v roce 1841 E. +more A. Cowper v Anglii. Po čtyřech letech byly zavedeny u Jihozápadní dráhy na trati z Londýna do Birminghamu. Důvodem pro používání třaskavek byla mlha, která snižovala možnost rozeznání návěstidla v poloze Stůj. Pokládání třaskavek měl na starosti „fogsignalman“ (muž, který při zhoršené viditelnosti návěstidel klade třaskavky v určeném místě). Postupně se používání třaskavek rozšířilo do ostatních zemí, v roce 1850 je začala používat Severní dráha císaře Ferdinanda, od roku 1865 byly používány v Prusku. Používání třaskavek bylo poměrně nebezpečné pro obsluhu, a proto v Anglii v roce 1859 sestrojil Brush automatický pokladač třaskavek, zkoušela se i doplňující řešení, jako doplňující optická signalizace, kterou v roce 1867 v Rakousku dořešil Ing. Kuttig třaskavkou, která vyvíjela červený dým. Francouzská konstrukce třaskavky v provedení, které nepoškozovalo pryžové obruče motorových vozů, byla v roce 1947 spisem č. 75756 patentována i v Československu.

Užití třaskavky jako signálu k zastavení vlaku je popsáno v návěstních předpisech příslušné dráhy; u ČSD a později u ČD to tak bylo do roku 1997, kdy bylo novelizací návěstního předpisu D1 její použití zrušeno.

Použití

Třaskavka SNCF, Francie (~2007) Třaskavka CN&L, USA (~2008)

Doplňková návěst

Třaskavky se používaly jako doplňková návěst, umisťovaná na kolej ručně nebo mechanismem spojeným s návěstidlem. U návěstidla v poloze stůj ležela třaskavka na kolejnici a při projetí návěstidla explozí upozornila strojvedoucího na projetí návěsti v poloze stůj. +more Podobným zařízením bylo smykadlo, které bylo upevněno na lokomotivě a při projetí návěstidla v poloze stůj rozhoupalo zvonec na lokomotivě. Oba případy vyžadovaly mechanické řešení, které umisťovalo třaskavku na koleje nebo aktivovalo smykadlo podle polohy návěstidla.

Pevně umístěné třaskavky

Připevňují se na kolejnici pomocí ocelové spony - pružiny, která zajišťuje aby třaskavka nebyla nákolkem kola smýkána nebo odhozena stranou. Třaskavky na koleje umisťuje zaměstnanec (strojvedoucí, návěstník, obchůzkář, strážník oddílu, strážník trati, vedoucí drobného vozidla) podle příslušného předpisu - obvykle na zábrzdnou vzdálenost před kryté místo nebo před návěst zakazující jízdu.

Pro návěstění se v poslední verzi československého a následně českého předpisu používaly dvě třaskavky kladené na pravou kolejnici ve směru k překážce na zábrzdnou vzdálenost od ní ve vzájemném odstupu nejméně 20 metrů. Výbuch i jediné třaskavky znamenal návěst č. +more 62c Stůj, zastavte všemi prostředky. Informoval strojvedoucího o neprůjezdnosti tratě v místě, kdy situace vznikne náhle, ke krytí nesjízdného místa nebo jako doplňková signalizace uzávěry kryté přenosnými návěstmi; nebyl-li čas na instalaci přenosných návěstí, užily se nejprve pouze třaskavky; přenosné návěsti se doplnily, jakmile to bylo možné. Pobyt nekrytých osob byl zakázán v okruhu 50 metrů od položené třaskavky.

Podle předchozí verze předpisu se instalovaly tři třaskavky na obě kolejnice střídavě v rozestupu několika desítek metrů.

Pohyblivé třaskavky

Vzhledem k tomu, že vlak nemůže zastavit ihned, v místě umístění třaskavek, a ujede ještě zábrzdnou vzdálenost, vynalezl a nechal si patentovat v roce 1909 F. Petera z Gerstungenu poblíž Eisenachu pohyblivou třaskavku poháněnou raketkami. +more Třaskavka na malém vozíku se usadila na kolejnici ve směru proti přijíždějícímu vlaku a obsluha zapálila doutnák k raketovým motorkům. Po bezpečnostním zpoždění hoření doutnáku byly zažehnuty raketové motorky a vozík se s třaskavkou dal do pohybu proti přijíždějícímu vlaku. Signalizaci k zastavení dávaly nejen dýmové spaliny hoření motorků a následně, při nárazu na dvojkolí byl vyvolán i signál akustický. Použití v Českých zemích není známo, informace o tomto typu třaskavky pocházejí ze zahraničí.

Konstrukce železničních vozidel

Aby přijíždějící železniční kolejové vozidlo některou svou částí, například písečníkem nebo smetadlem, třaskavku z kolejnice neshodilo nebo ji neodsunulo, je v předepsaném limitním obrysu pro vozidla s možností použití třaskavky počítáno.

Výrobce

V Československu vyráběla třaskavky společnost Sellier & Bellot, a.s. Vlašim.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20100702005120/http://www. zsr. sk/buxus/docs/legislativa/Predpisy/D_22]Federální ministerstvo dopravy D22 1978 [/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160305011325/http://www. mdcr. cz/NR/rdonlyres/63E1B62D-DC70-4CE9-B840-B189DECC8748/0/RID2011. pdf]Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID) [/url] * [url=http://testy. webiik. cz/test_open. ods]Zkušební test na ověření znalostí pro funkci výpravčí - D-07 [/url].

Související články

Návěstidlo

Třaskavka Kategorie:Železniční zabezpečovací zařízení Kategorie:Výbušniny