Raketa

Technology

12 hours ago

Author

Apollo

Raketa je létající stroj, který se pohybuje pouze na principu akce a reakce. Je poháněna raketovým motorem. +more Rakety různých typů se využívají především v kosmickém výzkumu a vojenství, ale i pro zábavu (ohňostroj).

Historie

Počátky

Historie raket začala v Číně, kde vynález střelného prachu někdy v prvním tisíciletí našeho letopočtu umožnil vznik prvních raket. Rakety se tam používaly jednak jako zbraň (jakási kopí poháněná raketovým motorem) i k ohňostrojům. +more Doloženo je vyobrazení "ohnivých šípů" ve spisu z roku 1045, který ale shrnuje starší práce. V roce 1232 při obléhání Pekingu Mongoly se podle některých historiků město bránilo nasazením výkonných vojenských raket. Číňané v té době také vyvinuli první raketomety pro střelbu salvami.

Od Číňanů si znalost raket osvojili Mongolové, kteří je použili při pokusu dobýt Japonsko, i při dalších výbojích ve 13. století. +more Do Evropy se znalost raket dostala přes Araby, kteří je použili při bojích s křižáky. První zmínky se objevily už ve 13. století, ve 14. století byly rakety už používány i evropskými armádami. Ve druhé polovině 14. století byly vojenské rakety rychle vytlačeny dělostřelectvem, a nadále se po několik staletí používaly až na výjimky jen pro ohňostroje.

Renesance raket pro válečné účely začala v Indii. V roce 1792 použil rakety ve velkém měřítku Sultán Fateh Alí Tipú (tehdejší vládce v jižní Indii) proti britským jednotkám. +more To podnítilo zájem britské armády o tuto zbraň a rakety byly dále zdokonalovány. Významné bylo například použití raket, vypouštěných Brity ze speciálně upravených raketometných lodí při obléhání Kodaně v roce 1807 nebo v bitvě o Baltimore v roce 1812. V obou případech byly použity tisíce zápalných raket. Odezvu má toto použití raket ve slovech hymny USA. Rakety byly použity i v bitvě u Waterloo.

20. století

Na začátku 20. století se objevilo několik osobností, které se začaly věnovat výzkumu raketové techniky na vědecké bázi. +more Další výrazný rozvoj raket především pro kosmické lety je spojován především se jmény Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, Robert Hutchings Goddard a Hermann Julius Oberth. Tito tři vědci jsou považováni za zakladatele teoretické kosmonautiky. Své výzkumy začali před 1. světovou válkou a pokračovali v meziválečném období. Důležitý byl především vývoj teorie i praxe raket s kapalným palivem, které umožňuje mnohem vyšší výkony, než tuhá paliva.

V 1. světové válce byly ještě stále používány jen rakety s tuhým palivem - především jako zbraň proti balónům a vzducholodím.

V meziválečném období pak probíhal další výzkum a ověřování techniky raket na kapalné pohonné hmoty. Probíhal též vývoj prakticky použitelných výkonných vojenských raket.

Druhá světová válka

Většího rozmachu dosáhly rakety, zejména rakety s motorem na tuhá paliva za druhé světové války. Známé jsou například sovětské raketomety BM 13-16 Kaťuša, přezdívané „Stalinovy varhany“. +more Pod stejným názvem se skrývá řada typů raket, lišících se dostřelem, velikostí bojové hlavice i počtem stupňů (existovaly dvoustupňové Kaťuše se značným dostřelem). Podobné zbraně byly i v ostatních armádách. V Německé armádě to byly mimo jiné rakety Orkan. V Německu byla také zkonstruována raketa V-2, první sériově vyráběná raketa s kapalinovým motorem, která do značné míry předběhla svou dobu.

V poválečné době vycházela většina raket na kapalná paliva ideově z rakety V2. Na sklonku války se jak Sovětský svaz, tak Spojené státy snažily získat tyto rakety i jejich konstruktéry. +more Úspěšnější v tomto soupeření byly Spojené státy americké, kterým se podařilo zajmout řadu klíčových konstruktérů v čele s Wernherem von Braunem spolu s větším množstvím (asi 100 ks) raket V2. Sověti nezůstali příliš pozadu a ukořistili také několik raket a část německých vědců.

Éra kosmonautiky

Následně spolu obě mocnosti soupeřily jednak v konstrukci raket pro vojenské účely i pro účely kosmonautiky. Výsledkem je řada vojenských raket od raket ráže kolem 50 mm po několikastupňové mezikontinentální balistické střely a také řada nosných raket pro vynášení družic pro vojenské i nevojenské účely. +more Dalším efektem byly pilotované lety nejenom kolem naší planety ale i na Měsíc a řada meziplanetárních sond, z nichž některé již opustily sluneční soustavu. Rakety vyvinuté pro tyto účely byly zpravidla daleko silnější, než původní vyvíjené pro ryze vojenské účely.

Krom klasických raket vývoj směřoval i k vícenásobně použitelných prostředkům, z nichž je známá flotila amerických raketoplánů Space Shuttle. V jejich stínu stojí sovětský raketoplán Buran, který se dočkal jen jednoho ověřovacího letu.