Cesko.wiki Třída Balilla
Author
Albert FloresTřída Balilla byla třída křižníkových ponorek italského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy, z toho jedna pro Brazílii. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1928-1943. Jedna byla zničena za druhé světové války. Brazílie svou ponorku vyřadila roku 1950. Byly to první italské křižníkové ponorky postavené od konce první světové války.
.jpg)
Stavba
Tuto třídu italské námořnictvo objednalo jako velké křižníkové ponorky, schopné operovat v Rudém moři a Indickém oceánu ze základen v Italské východní Africe. To mimo jiné vyžadovalo velký dosah a vysokou rychlost plavby na hladině. +more Konstrukčně třída vycházela z německé minonosné ponorky SM U 120, kterou Itálie získala po první světové válce v rámci reparací. Ponorky postavila italská loděnice OTO v Muggiano. Do služby byly přijaty v letech 1928-1929.
Jednotky třídy Balilla:
| wikitable | Jméno | Uživatel | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Balilla | Itálie | 1925 | 20. února 1927 | červenec 1928 | Vyřazena 1941. +more | |
| Domenico Millelire | Itálie | 1925 | 19. září 1927 | srpen 1928 | Vyřazena 1941. | |
| Antonio Sciesa | Itálie | 1925 | 12. srpna 1928 | duben 1928 | Dne 12. listopadu 1942 potopena v Tobruku vlastní posádkou. | |
| Enrico Toti | Itálie | 1925 | 14. dubna 1928 | září 1929 | Vyřazena 1943. | |
| Humaitá | Brazílie | 1925 | 11. června 1927 | červenec 1929 | Vyřazena 1950. |
Konstrukce
.jpg|thumb|left|Brazilská_ponorka_Humaitá_(1927)){kind=link}
Ponorky měly dvoutrupou koncepci. Nesly čtyři příďové a dva záďové 533mm torpédomety se zásobou 16 torpéd. +more Dále nesly jeden 120mm kanón, umístěný v přední části věže a krytý štítem. Doplňovaly jej dva 13,2mm kulomety. Alternativně mohly být neseny čtyři miny (vyjma ponorky Antonio Sciesa). Pohonný systém tvořily dva diesely Fiat o výkonu 4900 bhp, pomocný diesel Fiat o výkonu 425 bhp a dva elektromotory Savigliano o výkonu 2200 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16 uzlů na hladině a 7 uzlů pod hladinou. Pomocný diesel sloužil pro plavbu na hladině ekonomickou rychlostí a pro nabíjení baterií. Na dalších italských ponorkách již pomocný diesel instalován nebyl. Dosah byl 13 000 námořních mil při rychlosti 7 uzlu na hladině a 110 námořních mil při rychlosti 3 uzly pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 90 metrů.
Modifikace
Roku 1934 byl původní 120mm kanón italských ponorek nahrazen novým, umístěným přímo na hlavní palubě.
.jpg){kind=link}
Služba
Ponorky byly nasazeny za druhé světové války. Bojové plavby ve středomoří komplikovaly jejich velké rozměry. +more Balilla a Domenico Millelire byly vyřazeny již roku 1941. Antonio Sciesa a Enrico Toti sloužily déle, zejména dopravovaly zásoby do severní Afriky. Ponorku Antonio Sciesa 12. listopadu 1942 potopila vlastní posádka.