Třída Enrico Toti

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Třída Enrico Toti je ulice v jižní části italského města Řím. Své jméno získala na počest Enrica Totiho, italského vojáka a hrdiny první světové války. Ulice začíná u náměstí Piazza di Porta Capena a pokračuje až k nádraží Roma Tuscolana, které je důležitým dopravním uzlem v předměstské železniční síti Říma. Třída Enrico Toti je dlouhá více než dva kilometry a je významnou dopravní tepnou, která spojuje centrum Říma s jeho jižní částí. Nachází se zde také několik významných budov, jako je například palác Ministerstva zahraničí Itálie. Ulice je plná obchodů, kaváren a restaurací a je oblíbenou destinací pro obyvatele i turisty.

Třída Enrico Toti byla třída pobřežních diesel-elektrických ponorek italského námořnictva. Byly to první italské ponorky postavené od konce druhé světové války. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1968-1997. Prototypová jednotka Enrico Toti se dochovala jako muzejní loď.

Stavba

Prohraná druhá světová válka vedla k tomu, že Itálii bylo v letech 1948-1952 vlastnění ponorek zakázáno (díky benevolenci Spojenců si mohla ponechat jen dvě cvičné ponorky, označené jako jednotky pro dobíjení baterií). Nové akvizice pak tvořily vyřazené americké ponorky tříd Gato, Balao a Tench. +more Na konci 60. let sice Itálie zvažovala stavbu vlastních ponorek s jaderným pohonem, nedostatek financí však vedl k tomu, že nová třída Enrico Toti představovala malý pobřežní typ s konvenčním pohonem. Její vývoj spolufinacovaly USA v rámci programu NATO na stavbu malých ponorek (vzešly z něj i německé Typy 205 a 206). Všechny čtyři ponorky postavila loděnice Italcantieri (předtím Cantieri Riuniti dell'Adriatico - CRDA) v Monfalcone. Stavba probíhala od roku 1965 a do služby jednotlivé ponorky vstupovaly v letech 1968 a 1969.

Jednotky třídy Toti:

wikitable	Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby
Attilio Bagnolini (S505)	1965	26. srpna 1967	16. +more června 1968	Vyřazena 1991.
Enrico Toti (S506)	1965	12. března 1967	22. ledna 1968	Vyřazena 1997, muzejní loď.
Enrico Dandolo (S513)	1967	16. prosince 1967	25. září 1968	Vyřazena 1996.
Lazzaro Mocenigo (S514)	1967	20. dubna 1968	11. ledna 1969	Vyřazena 1993.

Konstrukce

Ponořená ponorka Attilio Bagnolini (S505)

Při vývoji ponorek byl kladen velký důraz na jejich kompaktní rozměry, dobré manévrovací schopnosti a vysokou rychlost. Ponorky nesly radar BPS-704 a sonar IPD-64. +more Výzbroj tvořily čtyři 533mm torpédomety, ze kterých byla odpalována těžká torpéda naváděná vodičem typu Whitehead A184. Neseno bylo až osm torpéd či 12 námořních min. Pohonný systém tvořily dva diesely Fiat/Mercedes-Benz 820 N/1 a jeden elektromotor, pohánějící jeden lodní šroub. Ponorky dosahovaly rychlosti 9,7 uzlu na hladině a 14 uzlů pod hladinou. Dosah byl 3000 námořních mil při rychlosti 5 uzlů na hladině. Operační hloubka ponoru dosahovala 180 metrů.