Třída Halland
Author
Albert FloresTřída Halland byla předposlední postavená třída torpédoborců švédského námořnictva. Plavidla byla stavěna jako doprovod švédských lehkých křižníků. Jedná se o vůbec největší postavené švédské torpédoborce a první torpédoborce mimo SSSR, nesoucí protilodní střely. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. První pár získalo švédské námořnictvo a další dvě jednotky zakoupila Kolumbie. Ve službě byly v letech 1955-1987. Halland byl vyřazen jako vůbec poslední švédský torpédoborec. Jeho sesterská loď Småland byla zachována jako muzejní loď. Je součástí námořního muzea Maritiman v Goteborgu. Småland je největší muzejní loď ve Skandinávii.
Stavba
Stavba dvojice torpédoborců této třídy byla schválena 19. listopadu 1948. +more Kýly obou plavidel byly založeny v roce 1951 a do služby byly zařazeny v letech 1955-1956. Stavbu provedly loděnice Götaverken a Eriksberg v Göteborg. Roku 1955 byla schválena stavba druhého páru torpédoborců Lappland a Värmland pro švédské námořnictvo, roku 1958 ale byla zrušena. Dva modifikované torpédoborce naopak objednalo kolumbijské námořnictvo. Dodány byly roku 1958 jako 7 de Agosto (D-06) a 20 de Julio (D-05).
Jednotky třídy Halland:
wikitable | Jméno | Uživatel | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Halland (J18) | Švédsko | Götaverken | 1951 | 16. července 1952 | 8. +more června 1955 | Vyřazen 1987. | |
Småland (J19) | Švédsko | Eriksberg | 1951 | 23. října 1952 | 12. ledna 1956 | Od roku 1980 cvičná loď, vyřazen 1984, muzejní loď. | |
20 de Julio (D-05) | Kolumbie | Kockums | 1955 | 26. června 1956 | 15. června 1958 | Vyřazen 1984. | |
7 de Agosto (D-06, ex 3 de Junio) | Kolumbie | Götaverken | 1955 | 19. června 1956 | 31. října 1958 | Vyřazen 1986. |
Konstrukce
Třída Halland
Torpéborce byly vybaveny radary Scanter 009, Thomson-CSF Saturn, H. S. +moreA. M22, LW-03 a H. S. A. M45. K detekci ponorek sloužil sonar. Hlavňovou výzbroj po dokončení tvořily čtyři 120mm kanóny Bofors v dvoudělových věžích, dva 57mm kanóny Bofors ve dvoudělové věži před můstkem a šest protiletadlových 40mm kanónů Bofors. Torpédoborce rovněž nesly dvě protilodní střely Robot Rb-315 s dosahem 18,5 km. Pro ně bylo neseno vypouštěcí zařízení Mk. 20. Další ofenzivní zbraní představoval jeden pětihlavňový a jeden trojhlavňový 533mm torpédomet. K napadání ponorek sloužily rovněž dva čtyřhlavňové 375mm protiponorkové raketomety Bofors. Vybaveny byly též pro nesení až 58 námořních min.
Pohonný systém tvořily dva kotle Penhoët a dvě převodové turbíny De Laval o výkonu 58 000 hp, pohánějící dva lodí šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů. +more Dosah byl 3000 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.
Třída 20 de Julio
Kolumbijské torpédoborce se lišily především složením elektroniky a výzbroje. Tu představovalo šest 120mm kanónů ve dvoudělových věžích, čtyři 40mm kanóny Bofors, jeden čtyřhlavňový 533mm torpédomet a jeden 375mm protiponorkový raketomet Bofors.
Modernizace
Torpédoborec Småland (J19) byl zachován jako muzejní loď
V 60. letech byly švédské torpéboroce modernizovány. +more Původní radary LW-03 a H. S. A. M45 nahradil nový systém řízení palby PEAB 9LV 200 Mk. 2. Instalovány byly rovněž modernější protilodní střely Rb-08A.