Třída Östergötland
Author
Albert FloresTřída Östergötland je třída vojenských lodí švédského námořnictva. Jedná se o sérii dvou hlavních válečných lodí, které slouží jako hlavní ozbrojení švédského námořnictva. Tato třída byla postavena v letech 1956 až 1960 a pojmenována po švédské provincii Östergötland. Oba lodě mají podobné vlastnosti a výzbroj, včetně různých typů střel a protiletadlových raket. Třída Östergötland hrála důležitou roli během studené války a byla nasazena v různých misech po celém světě. V současné době oba křižníky slouží jako muzejní lodě ve městech Mariehamn a Karlskrona. Třída Östergötland je dobře známá a respektována ve vojenském námořnictvu a stala se symbolem švédské námořní síly.
Třída Östergötland byla poslední postavená třída torpédoborců švédského námořnictva. Plavidla byla stavěna jako doprovod švédských lehkých křižníků. Třída se skládala ze čtyř jednotek zažazených do služby v letech 1958-1959. Vyřazeny byly roku 1982.
Stavba
Stavba čtveřice torpédoborců této třídy byla schválena v roce 1953. Dva postavila loděnice Götaverken v Goteborgu a dva loděnice Eriksberg v Goteborgu. +more Kýly všech plavidel byly založeny v roce 1955 a námořnictvo je postupně přebíralo v letech 1958-1959.
Jednotky třídy Östergötland:
wikitable | Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|---|
Östergötland (J20) | Götaverken | 1955 | 8. května 1956 | 3. +more března 1958 | Vyřazen 1982. | |
Södermanland (J21) | Eriksberg | 1955 | 28. května 1956 | 27. července 1958 | Vyřazen 1982. | |
Gästrikland (J22) | Götaverken | 1955 | 6. června 1956 | 14. ledna 1959 | Vyřazen 1982. | |
Hälsingland (J23) | Eriksberg | 1955 | 14. ledna 1957 | 17. června 1959 | Vyřazen 1982. |
Konstrukce
Ilustrace torpédoborce třídy Östergötland po dokončení
Třída Östergötland konstrukčně navazovala na třídu Öland, například se shodovala použitým trupem (ovšem při větším ponoru a výtlaku). Hlavňovou výzbroj po dokončení tvořily čtyři 120mm kanóny v dvoudělových věžích a sedm 40mm protiletadlových kanónů Bofors (poslední dvě jednotky jich nesly pět). +more Hlavní ofenzivní zbraní byly dva trojhlavňové 533mm torpédomety. K napadání ponorek sloužil jeden 305mm salvový vrhač hlubinných pum Squid. Neseno mohlo být rovněž až 60 min. Pohonný systém tvořily dva kotle Babcock & Wilcox a dvě turbíny De Laval o výkonu 47 000 hp, pohánějí dva lodní šrouby. Nejvvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů. Dosah byl 2200 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.
Modernizace
V letech 1962-1971 proběhla modernizace všech torpédoborců. Modernizována byla jejich elektronika i výzbroj. +more Počet 40mm kanónů se snížil na čtyři, místo dvou trojhlavňových torpédometů byl instalován jeden šestihlavňový a naopak přibyl jeden čtyřnásobný protiletadlový raketový komplet Rb-07 (britský systém Seacat).